Na 39. mistrovství světa a 50. mistrovství Evropy v Praze se Českoslovesko konečně dočkalo zlatých medailí a vyfouklo nejcennější kov favorizované Sborné, která po událostech z roku 1968 měla v Československu příznivce snad jen v Milovických kasárnách.
Pražská Sportovní hala v Holešovicích praskala ve švech, vždyť se u nás vrcholný podnik konal po dlouhých třiadvaceti letech a po legendární výhře nad týmem SSSR 3:2 získalo Československo zlato.
V sedmdesátých letech bylo Československo jediným národním týmem, který dokázal přerušit nadvládu Sborné, byť na druhý triumf čekala druhá "zlatá generace" čtyři roky, až na 43. MS a 54. ME v polských Katowicích (8. - 25. 4.).
Češi si triumfem spravili chuť po zimních olympijských hrách v Insbrucku, kde soupeřili spíš s chřipkou než se soupeři a akci doprovázel skandál, když byl František Pospíšil disancován za užití kodeinu, předepsanému v dobré víře na kašel, a duel s Poláky byl kontumován.
I tak Češi na turnaji bez účasti Kanady a Švédska obsadili 2. místo.
Mistři světa: Holeček, Dzurilla, Machač, Pospíšil, Bubla, Chalupa, Kaberle, Dvořák, Martinec, J. Novák, B. Šťastný, M. Šťastný, Hlinka, Jiří Holík, E. Novák, Nový, Pouzar, Černík, P. Šťastný
Trenéři: K. Gut a J. Starší
Československo obsadilo druhé místo na Kanadském poháru za pořádající Kanadou.
1977
Další triumf přineslo 44. MS a 55. ME ve Vídni (21.4. - 8. 5.), kde Češi vybojovali zlato před reprezentacemi Švédska a Sovětského svazu, přičemž Švédové zajistili sobě stříbro a nám zlato až závěrečnou porážkou Sborné.
Šampionát měl hodně divoký průběh. Zúčastnili se jej kanadští profesionálové, odvezli si však pouze "bramborové medaile."
Zlato z Vídně znamenalo vrchol české zlaté generace 70. let a bylo to vůbec poprvé v historii, kdy se Československu podařilo titul obhájit.
Mistři světa: Holeček, Dzurilla, Machač, Pospíšil, Bubla, Kajkl, Kaberle, Dvořák, Chalupa, Martinec, Nový, Ebermann, J. Novák, Hlinka, Holík, M. Šťastný, P. Šťastný, Pouzar, E. Novák, V. Lukáč
