Amerika byla jediná cesta, hlásí student Buchta. Reprezentaci bral s pokorou

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

Jeho zařazení do výběru pro reprezentační kemp v Přerově bylo překvapením, ovšem Lukáš Buchta ukázal, že umí. Zlínský odchovanec se v prostředí amerického univerzitního hokeje proměnil v beka s velkým potenciálem, o němž ještě hodně uslyšíme.

Kdyby v roce 2014 zůstal, jeho příběh by byl úplně jiný. Někdejšího mládežnického reprezentanta oslovila cesta Andreje Šustra, také Buchta zamířil nejprve do USHL. Z týmu Sioux Falls Stampede si pak vybojoval místo v kádru univerzity Nebraska-Omaha. Odmakal tam tři roky, hokejově udělal velký pokrok. Jako student také patří k nejlepším. „Dneska jsem rád, že jsem se před lety takhle rozhodl," potvrzuje.

Šikovný bek je rychlý, umí předvídat. Hraje tvrdě, zdobí ho práce s kotoučem. Dost brzy možná přijde doba, kdy o Lukášovi uslyšíme třeba v souvislosti s NHL. Sympatický a velmi inteligentní mladík bere každou zkušenost za správný konec. I tu nejčerstvější z kempu národního mužstva. „Věděl jsem, že pan Říha bude hledat nové adepty. Tajně jsem doufal, že pozvánka přijde. Vždycky jsem byl hráč, který na sobě makal. Za národní mužstvo jsem moc rád," přidává.

Tušíte, kdo dal trenérovi Říhovi na vás tip?
Asi Martin Hamrlík, co jsem tak četl. Možná i jiní trenéři nebo skauti z Ameriky. Těžko říci, fakt nevím. (usměje se)

Do zámoří jste se vydal před čtyřmi lety. Kudy vedla vaše cesta na univerzitu Nebraska-Omaha?
Dvakrát jsem nepodepsal smlouvu ve Zlíně, protože jsem necítil, že zájem je takový, jaký bych chtěl. Tehdy jsem se bavil s Andrejem Šustrem, který hrál za stejnou univerzitu jako teď já. Sedli jsme si, říkal, jaké tam je fantastické zázemí. Já se vydal do USHL a první týden se byl hned podívat na Andreje v utkání, když hráli s Minnesotou. Týden před mým odletem jsem viděl Zlín a mohl to porovnat. Napadlo mě: ty jo, to je dvakrát rychlejší než extraliga! Od té doby jsem věděl, že hokej a ještě k tomu vzdělání v podstatě zadarmo – komu se to poštěstí? Pro sebe jsem si řekl, že se na univerzitu musím dostat.

Bral jste to tak, že když se podobným způsobem kdysi prosadil Andrej Šustr, tak můžete i vy?
Je to dlouho, když mi o tom vyprávěl. Já viděl, jaká je osobnost. Dokázal se o sebe postaral, byl to úplně jiný člověk než lidé, co jsem v jeho věku potkával v Česku. Říkal jsem si: ty brďo, to není možné?!

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

Bylo složité uspět, prosadit se na univerzitu?
Dost! Samozřejmě. Jsou to velké peníze, každému ze dne na den nedají plné stipendium. Celou sezonu a někdy i déle vás pozorují, člověk musí být konstantní. Každý den musí dělat ty správné věci na ledě i mimo. Navíc pokud nemáte výsledky na škole, na univerzitu se nedostanete.

Co přesně studujete?
Finance a komerční bankovnictví.

Zlín neustále stojí o váš návrat. Bylo to někdy blízko?
Loni i letos jsme to probírali. Se sportovním manažerem Jirkou Šolcem jsme se o tom bavil. Vycházím s ním velmi dobře, lidsky mi pomáhal. Ale vzdělání nezahodím. Cítím, že se v Americe zlepšuju hokejově i po osobní stránce.

Dost hráčů z univerzitní soutěže později podepíše do NHL, příkladů je spousta. To vás také musí ohromně motivovat.
Určitě. Než jsem letěl na kemp do Přerova, den předtím se mnou v Americe trénoval Jake Guentzel, který byl v Omaze a teď hraje první lajnu s v Pittsburghu s Crosbym. Dá se říci, že každým rokem jdou od nás dva kluci do NHL, ze Severní Dakoty i šest nebo sedm hráčů. V naší konferenci je osm týmů, máme to strašně nabité. Když hrajeme se soupeři mimo naši konferenci, rozdíl bývá až brutální.

Za rok na univerzitě končíte, máte náznaky, že by to mohlo s NHL vyjít?
Těžko říci. Jednoznačně bude záležet, jak se mi povede nová sezona. Oni hráče sledují, věcí o nich. Pokud nebudu mít výsledky, nikdo mě nepodepíše.

Co je pro vás těžší – hokejová úroveň, nebo školní povinnosti?
Asi hokej. Protože ve škole jsem byl vždycky dobrý student. Studuju finance a ohromně mě to baví. Když jsem byl na gymplu a střední škole, nevěděl jsem, co přesně chci studovat, protože všechny předměty jsou v podstatě všeobecné. Pak jsem se bavil s mým agentem a ten říkal, že také studoval finance. Naznačil mi, ať si to zkusím. Měl jsem jeden odborný předmět, od té doby je to úplná paráda.

Splňuje studium vaše očekávání?
Určitě. Omaha je velké město, hlavně pro byznys. Mimo jiné tam sídlí Berkshire Hathaway – jedna z největších firem na světě, která vlastní třeba Warren Buffet. Profesoři jsou na plný úvazek u této firmy a ještě na částečný u nás. Večer dávají lekce. Nejde tím pádem o profesory, kteří by učili jen na základě teorie. Mají velkou praxi, neskutečné znalosti. Nechtějí po vás, abyste četli knížky, biflovali se definice a nějaké nesmysly. Vyžadují to, co vidíte v životě.

O uplatnění pak absolventi nemají nouzi, že?
Přesně tak. V Česku bych se uplatnil určitě. Mám vynikající známky – můj průměr činí 3,95, přičemž 4 je nejlepší. A v Americe? Bavil jsem se o tom s jedním profesorem, ale zatím netuším, co bude. Mám před sebou ještě rok studia, zatím nehodlám udělat nějaké rozhodnutí. Pokud se mi budu dařit v hokeji, chci dál hrát. Když se náhodou zraním, mám zpátečku a vím, co budu dělat.

S hokejem byste rád pokračoval ve Spojených státech?
Samozřejmě. Ale kdyby přišla nějaká dobrá nabídka z Evropy, tak proč ne. To samé s uplatněním v životě, což jsem probíral s rodiči. V Česku neumí moc lidí tak dobře anglicky jako já. Pokud bych se vrátil do Evropy, s angličtinou a znalostmi, které jsem se naučil, budu mít velkou šanci. O to nemám strach.

Jaká je úroveň univerzitní ligy?
Jinačí než u nás. Soutěž je určitě silovější, nabruslenější. Kluci mají větší chuť. Nevydělávají peníze, chtějí se někam dostat. Hrozně na sobě makají. Před každým tréninkem jdou všichni do posilovny, aby se rozcvičili, po jeho skončení tam zůstávají. Není to svázané penězi.

Na univerzitě nejsou smlouvy, nýbrž stipendia.
Ano. Měsíčně dostáváme šeky podle toho, jaké máme stipendium.

Amerika vám změnila hokejový i osobní život. Přemýšlel jste někdy nad tím, co by bylo, kdybyste tam neodešel?
Bylo by to těžké. Protože spousta kluků se uplatní v extralize, ale spousta jich také pendluje mezi první ligou. A tak. Víte, já vždycky chtěl jít na školu. Kdybych zůstal v Česku, asi by to nešlo. Hrát hokej a chodit na elitní vysokou? To nevím. Jsem typ člověka, který chce být nejlepší. V hokeji i ve škole. Připadá mi, že Amerika pro mě byla jediný směr. Jediná cesta.

Potkal jste na univerzitě nějakého krajana?
Když jsem byl v prváku, studoval tam Čech. Tenista, jmenuje se Lukáš Vančura. Teďka je v Brně. Do našeho týmu jde nově slovenský gólman Tomek, který hrál v Severní Dakotě.

Dbají v týmu hodně na individuální dovednosti a rozvoj hráčů?
Jednoznačně! Loni se vyměnili trenéři. Hlavní kouč je mladý, asistent byl pod Babcockem v Detroitu, teď k nám přešel asistent z Calgary. Veškeré detaily jsou v Omaze na neskutečné úrovni. Hrozně dbají na návky, na to, jak hráči musejí komunikovat a nic nešidit. Dnešní hokej o tomhle je. Pokud návyky děláte každý den, v zápase to přijde automaticky. Jestliže tohle hráč přijme, může být super hokejista a posunout se na top úroveň.

Na kemp do Přerova jste prý přiletěl ze zámoří. Je to tak?
Je. Vracel jsem se kvůli nároďáku. Předtím jsem odtrénoval celou letní přípravu ve Zlíně, kde jsem byl ještě tři další týdny. V Omaze mi vyšli vstříc. Ale kdybych neměl skvělé známky, nikam bych letět nemohl

Co pro vás účast v kempu národního týmu znamenala?
Chtěl jsem ukázat, že su dobrý hokejista i dobrý člověk. Ne žádný namyšlenec. Musím být pokorný. Snažil jsem se předvést, co jsem se naučil. A také, že na to mám.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz