Kdo z vás ho zná? Dotaz jednoho z číšníků ve filmu Vrchní, prchni! je na místě. Ruský obránce Vjačeslav Vojnov nehrál na mistrovství světa, do NHL se probil teprve během uplynulé sezony poté, co čtyři roky dřel na farmě v AHL. Přesto má Stanley Cup! Tenhle málo známý obránce původem z Čeljabinsku prožil příběh, jaký boje v zámořském play off nabízejí pomalu každým rokem. Dlouholeté hvězdy na Pohár nikdy nedosáhnou, štěstí naopak občas mají bezejmenní bojovníci, o nichž svět dosud neslyšel. "Sedím doma na gauči a nechápu, jak je možné, že se po těch letech na farmě povedlo něco takového," kroutí hlavou v rozhovoru pro deník Sport-Express.
Společně se spoluhráči si v Los Angeles užil bouřlivých oslav, které sledovalo čtvrt miliónů fanoušků. Králové dokráčeli do zlatého cíle a náramně si to užívají. "Skvělá byla už noc po posledním vítězství, ale musím říci, že já se zase tak moc neradoval. Byl jsem úplně vyřízený. Ještě nikdy jsem nehrál hokej v červnu, po každém zápase mě bolely nohy. Play off bylo vysilující i krásné zároveň. Užívám si to," připomíná.
Vojnov se připomněl v pravý čas, z hlediska NHL se už totiž nad ním pomalu zavírala voda. Příznivci juniorského hokeje si ho pamatují jako progresivního obránce s dobrým bruslením a rozehrávkou, který startoval na dvou šampionátech dvacítek. Hokejista Traktoru Čeljabinsk odešel v létě 2008 do organizace Los Angeles, jenomže tři roky marně čekal na jediný start v NHL.
Zatímco například jiný talentovaný zadák Thomas Hickey mezi elitu nevstoupil, Vojnov ano. Během uplynulé sezony konečně skočil do prvního týmu a jeho kariéra se rázem otočila správným směrem. "Nastoupil jsem do prvních zápasů, pak přibývaly další. Pomohlo mi, když vedení před uzávěrkou přestupů vyměnilo Jacka Johnsona do Columbusu. Místo něj jsem se dostal do základní sestavy šesti beků a už tam zůstal," popisuje.
Jeho parťákem v obraně byl zkušený Willie Mitchell. "Moc mi pomohl. Hodně jsme spolu komunikovali, na Willieho je spolehnutí," říká o mistru světa 2004. Vojnov by možná nedostal takový prostor, kdyby nepřišel nový kouč. Terryho Murrayho vystřídal Darryl Sutter, pak se Kings rozjeli jako dobře namazaný stroj. "Proměna byla nevídaná. Vím, že někteří ruští hokejisté neměli pod Darrylem Sutterem štěstí, ale já na něj nedám dopustit. Je to vynikající kouč, který nám ukázal cestu k vítězství."
Člen klanu sourozenců Sutterových našel ideální herní systém. "Hráli jsme 3 - 2 s tím, že základem je obrana. Křídla byla určena k napadání, centr a oba beci si plnili především defenzivní úkoly. Gólman dostal za úkol hlídat prostor u mantinelu, náš hokej vycházel z bruslení a variability. Špatné to nebylo ani za předchozího kouče, jenže pod Sutterem nám to skvěle fungovalo. Sestava se ustálila, hráli jsme jeden za druhého. Trenér nás motivoval, samozřejmě i zvyšoval hlas. Ale byl spravedlivý a objektivní," zmiňuje recept, díky němuž Králové usedli na trůn.
V mužstvu se našli zkušení vlčáci, ovšem i hokejisté, kteří toho nemají moc za sebou. Lewis, Martinez, Nolan, Clifford, King, Vojnov - ti všichni stojí pořád na prahu velké kariéry. Ruský obránce si může nyní mnout ruce, že vydržel a organizaci neopustil. Loni se dost vážně hovořilo o tom, že Vojnov zamíří zpátky do Čeljabinsku. Kdyby letos nepotkal zlatou hvězdu, šel by téměř určitě do KHL. "Teď jsem strašně rád, že to vyšlo. Za nic bych ty roky nevyměnil, i když na farmě to bylo hodně obtížné. Fakt se pořád dokola ptám, jak je možné, že jsem to zvládl," diví se.
V základní části letošní NHL sehrál 54 utkání, dalších dvacet přidal v play off. Kdyby Kings vypadli z prvního kola, Vojnov by patrně odletěl na mistrovství světa do Skandinávie. Také v Rusku vědí, že tenhle bek umí. A kdo to před pár týdny nevěděl, teď už bezpochyby ano. Vojnov se zařadil do výčtu ruských hokejistů, kteří získali Stanley Cup, v klubu působil navíc i útočník Andrej Loktijonov. "Jenže nevíme, jestli bude na zapsán mezi vítěze. Andrej nesehrál v základní části potřebný počet utkání, chyběly mu jen dva zápasy. Vedení už ligu pořádalo o výjimku, s napětím oba čekáme, jak to dopadne," hlásí.
Vojnov je týmový hráč, úspěch mu podle jeho slov dojde mnohem později. "Teď slavím a odpočívám zároveň. Bylo toho dost," opakuje. Uvědomuje si, že jeho úspěch měl velký ohlas i v Rusku. "Volal mi skaut sborné Ilja Kravčuk, s nímž jsem byl celou sezonu v kontaktu. Gratuloval a vyřizoval pozdravy také od vedení reprezentace. Hodně mě to potěšilo," kvituje.
Stanley Cup bere jako nečekanou odměnu za práci, kterou čtyři roky odváděl v organizaci. Dlouho přitom nevěděl, jestli dřina dojde naplnění. "Rozhodl jsem se pro nějakou cestu - a rozhodně nelituju. Každý potřebuje kousek štěstí. Kdybych ho neměl, dokončil bych sezonu v Manchesteru a nejspíš se rozloučil. Tohle se stalo mnoha hráčům přede mnou. Jakmile se ale nasyktla možnost, dělal jsem všechno pro to, abych v prvním týmu obstál. Vítězství v play off, to je ta nejkrásnější odměna," uzavírá.
