Na sklonku minulé sezony zaujal hned v několika případech. Velezkušený útočník Martin Filip (na snímku) zvládl bez viditelnějších problémů přechod z krajského přeboru, kde hájil barvy Vrchlabí, do první ligy. V cestě za pomyslnou korunou nejproduktivnějšího hráče a nejlepšího střelce jihlavské Dukly v play off mu nezabránil ani fakt, že střídavě nastupoval ve druhé nejvyšší soutěži a bojoval s Vrchlabím o postup z krajského přeboru zpět na ligovou scénu. Po skončení sezony pak jeden z prvoligových celků reprezentujících Vysočinu oznámil, že čtyřicetiletý forvard bude s tým pokračovat i v nadcházejícím ročníku. „Kdybych byl jen do počtu, nabídka od Jihlavy by nepřišla,“ teší Martina Filipa, že nezklamal.
Ostřílený harcovník podle vlastních slov chvíli přemýšlel, zda vábení Dukly vyslyšet, ale nakonec roční smlouvu podepsal. „Mohl jsem pokračovat ve Vrchlabí, kde bych i trénoval mládež, jenže hráčská kariéra je mi pořád ještě bližší,“ vysvětluje Martin Filip.
Není divu, že semifinalista posledního play off o jeho služby tak stál. Někdejší hráč extraligových týmů Pardubic, Hradce Králové, Opavy, Plzně, Karlových Varů, Litvínova či Havířova totiž ve čtyřech duelech na konci dlouhodobé části zaznamenal devět asistence.
V devíti bitvách play off pak čtyřikrát skóroval a přidal tři finální přihrávky. „Sešlo se několik šťastných náhod, které hrály v můj prospěch,“ ohlíží se. „Mimo jiné tým potřeboval typ hráče, jako jsem já,“ libuje si, že našel správné mužstvo.
Rozhodování, zda kývnout na pokračování v první lize, mu podle vlastních slov přece jen trochu usnadnily některé okolnosti spojené s Vrchlabím. „Kdybychom postoupili, hůř bych si vybíral, jakou variantu zvolit,“ připouští. „Když jsem srovnával kraj versus první liga, ručička se jasně převážila na jednu stranu,“ usmívá se.
Kromě první ligy nosí v hlavě i myšlenku, že by i nadále vypomohl Vrchlabí. „Když se kluby domluví a podaří se vše skloubit s platnými řády, já k tomu souhlas dám,“ reaguje Martin Filip. Jedním dechem však hovoří o tom, že podobný zápřah jako v závěru předešlé sezony už by neabsolvoval.
„To je abnormální záležitost, která nejde vydržet delší dobu. Už během těch dvou měsíců jsem potřeboval i štěstí, abych to zvládl,“ konstatuje mimo jiné s ohledem na čtvrtfinálového soupeře, jímž byl Hradec Králové. „Čtyři zápasy týdně ještě nejsou problém, protože jsem spíš herní typ, pět nebo šest utkání už je hraniční záležitost,“ pokračuje.
Poslední sezona? Takhle daleko se nedívám
„Stačilo, abych jednou špatně zregeneroval a už bych se vařil. Tomu jsem se naštěstí vyhnul, ale až v té situaci člověk pozná, jakou roli hrají zdánlivé maličkosti, které za ´normálních´ okolností až tolik neřeší,“ doplňuje ještě.
Předešlou sezonu pak Martin Filip shrnuje do jedné věty. „Ze dna až na vrchol,“ popisuje cestu, kterou urazil poté, co nenašel uplatnění v první lize v blízkosti svého východočeského bydliště, nastupoval v krajském přeboru a do druhé nejvyšší soutěže se nakonec přece jen vrátil.
Postupem času přebolel i neúspěch v kvalifikaci o druhou ligu, v níž Sportovně-technická komise Českého svazu ledního hokeje zkontumovala všechny zápasy Vrchlabí kvůli neoprávněnému startu Michala Červy. „Navztekanost už vyšuměla, nastal čas myslet směrem dopředu k další sezoně,“ odvětí bez známek emocí.
Aby se povedl i další ročník, je nutné se dobře nachystat. Martin Filip po konzultaci s jihlavskými trenéry zvolil individuální přípravu. „V kolektivu to má jiné přednosti, mně to takhle vyhovuje,“ uvádí. „Dospěli jsme k tomu po debatě, navíc už jsem se tímhle způsobem několikrát připravoval, takže vím, jak na to. Je to variabilnější,“ líčí.
„Většinou mám čtyřdenní bloky, kdy trénuji víc. Ale ani během doby, kdy mám pauzu nelenoším. Tělo se potřebuje hýbat neustále,“ upozorňuje. Před vypuknutím mistrovských bojů má pak několik přání. „Hrát dobře, nezklamat a zůstat zdravý,“ vypálí bez váhání. „Kdyby přišlo vážnější zranění, léčení i rekonvalescence by byly delší,“ uvědomuje si.
Velké lákadlo pak představuje široká baráž, která se podle všeho příští rok bude mezi první ligou a Tipsport extraligou hrát. „Je to zajímavé pro víc týmů. Když se podíváte na loňskou tabulku základní části, prvních pět šest týmů bude mít šanci. Jen Mladá Boleslav nahradí Chomutov. A myslím, že to bude hodně vyrovnané. Domnívám se, že nikdo výrazněji neodskočí,“ pokouší se o prognózu.
Martin Filip bude v nadcházejícím ročníku první ligy jedním ze čtyřicátníků, ale pokud se situace dramaticky nezmění, nejstarším hráčem ligy nebude, neboť mostecký Jan Hranáč či berounský Jaroslav Nedvěd jsou ještě o dva roky starší. Přesto už se neubrání otázkám na definitivní konec kariéry. „Nenosím v hlavě, že by šlo o moji poslední sezonu. Nedívám se tak daleko dopředu. Pokud nepřijde vážně zranění ve hře, rozhodnu se zase po sezoně,“ uzavírá Martin Filip.