left
right
HC AZ Havířov 2010 HC Benátky nad Jizerou HC Motor České Budějovice HC Dukla Jihlava SK Horácká Slavia Třebíč LHK Jestřábi Prostějov SK Kadaň HC Most Piráti Chomutov HC Rebel Havlíčkův Brod Rytíři Kladno Salith Šumperk HC Slovan Ústečtí Lvi HC Stadion Litoměřice

Michal Podolka vzpomíná na setkání se Stevem Yzermanem, nyní se chystá na trenérskou dráhu

16. duben 2008 07:55 | Libor Kult

Pět let strávil v zámořských juniorských a nižších profesionálních soutěžích, absolvoval dva předsezónní kempy Detroitu. V české extralize prošel Litvínovem a Třincem. Poslední čtyři roky plnil Michal Podolka (na snímku) roli druhého brankáře za Lubošem Horčičkou v prvoligovém Chomutově. Po skončení letošního finále druhé nejvyšší soutěže v něm dozrála myšlenka na ukončení aktivní hráčské kariéry, což také oznámil vedení severočeského klubu. „Bylo to dané průběhem celé sezóny,“ odmítá, že by šlo o náhlé rozhodnutí. „Posledních sedm let jsem dělal jen dvojku a výkony šly dolů, navíc v Chomutově jsou talentovaní a mladší brankáři.“

Zpočátku to podle prohlášení pro klubový web vypadalo, že se třicetiletý brankář stále ještě rozmýšlí, nyní už bere hokejový důchod jako realitu. „Že končím hráčskou kariéru, je definitivní,“ hlásí. „Dostal jsem od chomutovského vedení nabídku trénovat mládež a bez váhání jsem ji přijal.“

Michal Podolka podle vlastních slov nechtěl měnit prostředí, na nějž si za čtyři roky zvykl. Jinde by v jakékoliv pozici působit nechtěl. „Hokej v Chomutově má podle mě velkou budoucnost. Staví se nový stadion, časem by tu mohla být i extraliga. Chtěl bych pomoci i nadále, i když to bude v jiné roli,“ vysvětluje.

„Za ty čtyři roky nemohu říct nic negativního. Vytvořila se tu skvělá parta v kabině, také lidé z vedení a kolem klubu dělají vše pro pohodovou atmosféru. I když jsem chytal jen pět šest zápasů za sezónu, měl jsem chuť být u toho,“ dodává ještě.

Na novou práci se nesmírně těší, i když nejprve se chystá odpočívat. „Příprava začíná až 4. května. Do té doby si chci fyzicky i psychicky odpočinout, abych mohl nastoupit s čistou hlavou,“ líčí. „V pátek odlétám s přítelkyní na deset dní do Dominikánské republiky, a pak se budu moci vrhnout do nové výzvy.“

Prozatím nemá žádnou trenérskou kvalifikaci, ovšem i tento relativní nedostatek hodlá dohonit. „Určitě na tom chci pracovat, ale řešit to začnu, až se začátkem přípravy,“ prozrazuje. I tak ale bude mít od koho čerpat cenné zkušenosti. „Do Chomutova má přijít kvalitní trenér brankářů s velkým jménem, víc však prozradit nemohu, dokud to nebude oficiální,“ omlouvá se.

Sedět vedle Stevea Yzermana představuje neuvěřitelný zážitek, byla to velká škola

Během kariéry toho stihl poměrně dost. Psal se rok 1995, když se v osmnácti vydal do zámoří, kde první dva roky působil v juniorské Ontario Hockey League v týmu Sault Ste. Marie Greyhounds. Již o necelých dvanáct měsíců později si Michala Podolku vybral v pátém kole draftu 1996 jako 135. v pořadí Detroit.

Za Atlantikem vydržel celkem pět sezón, a přestože se do NHL nikdy nepodíval, vzpomíná jen a jen v dobrém. „První dva roky v juniorské soutěži neměli chybu,“ ohlíží se. „Dostali jsme se do semifinále, draftovali mě Red Wings. Prostě paráda,“ rozplývá se ještě po letech.

V organizaci Rudých křídel si vyzkoušel dva přípravné kempy, během nichž sedával v kabině s největšími ikonami klubu. „To bylo asi to nejkrásnější, co mě v kariéře potkalo,“ reaguje. „Vedle mě seděl Steve Yzerman a já jsem v přítomnosti takového borce úplně oněměl. Svírala se mi pusa a nemohl jsem mluvit.“

Právě dlouholetý kapitán Detroitu, jenž v současnosti vykonává funkci viceprezidenta klubu a zároveň sestavuje z pozice generálního manažera kanadský národní tým pro mistrovství světa, se tehdy mladého brankáře ujal.

„Chtěl mi ukázat cestu, která vede do NHL. Vzal si mě pod sebe, v podstatě všude během přípravy jsem chodil s ním. Dal mi jasně najevo, o čem to je. Byla to velká škola,“ vybavuje si Michal Podolka.

Sen o proniknutí do NHL mu však zhatil vymknutý kotník během posledního ročníku v OHL v barvách Windsoru Spitfires. „Stalo se mi to v polovině té nejdůležitější sezóny, dva měsíce jsem chodil se sádrou. Sice jsem stihl ještě měsíc u profíků za Muskegon, ale naděje rapidně klesly,“ mrzí gólmana, který další dva roky chytal Central Hockey League za tým Topeka ScareCrows, jenž v lize působil pouze v letech 1998-2001.

Michal Podolka ví, že mu v klíčovém okamžiku scházela trocha štěstí, zároveň si však uvědomuje, že prosadit se v organizaci Detroitu by bylo i tak nesmírně složité. „Působila tam řada zkušených hráčů, na brankářském postu panovala velká konkurence,“ připomíná přítomnost Chrise Osgooda s Mikem Vernonem.

„Navíc tým dvakrát vyhrál Stanleyův pohár, ke změnám nebyl tedy důvod,“ domnívá se. V létě 2000 zamířil domů, aby se popral o místo v sestavě Litvínova. „Pamatuji si úplně první zápas, který jsem v extralize odchytal celý. Porazili jsme tehdy Spartu 4:3,“ zaloví v paměti další příjemný okamžik kariéry.

Juraj Hollý s Erkem Štěrbou v sobě mají velký potenciál, ještě o nich uslyšíme 

Stabilní místo v tradiční extraligové baště na severu Čech nezískal, výrazněji se neprosadil ani v Třinci, kde působil část sezóny 2003/2004. Na prahu nejvyšší soutěže stál ještě jednou s Chomutovem v loňském finále první ligy s Ústeckými Lvy.

„Je obrovská škoda, že jsme to nedotáhli, když nám chyběl jediný gól,“ lituje s odstupem dvanácti měsíců. „Člověk pak přemýšlí, co mohl udělat jinak, co se mohlo změnit, aby se to povedlo. Taková šance se mnohokrát v životě nenaskýtá,“ vrací se k rok staré sérii.

V tuto chvíli už se však dívá dopředu, těší se na práci s mladými chomutovskými brankáři. Michal Podolka zmiňuje především devatenáctiletého Erika Šterbu a sedmnáctiletého Juraje Hollého. „Oba mají v sobě velký potenciál a talent,“ míní dnes již bývalý brankář.

„Erik má určitě na to být jednou chomutovskou jedničkou. Za poslední rok udělal velký pokrok a má podle mě velkou budoucnost. Juraj je slovenským reprezentantem, je vysoký a výborně to umí s hokejkou,“ uzavírá Michal Podolka.

1. liga KLH Chomutov