(HELSINKY, od našeho zpravodaje) Zdálo se, že Slováci budou v semifinále snadnějším soupeřem než předtím Švédové v hučící hale Globen. Pro český tým hovořila bilance s východnimi sousedy, výtečný výkon ve čtvrtfinále i touhla spousty reprezentantů vydolovat světové zlato. Mnozí ho ve sbírce nemají - a jejich čekání bohužel potrvá dál. Národní tým velkou bitvu nezvládl, na šampionátu bude hrát jen o bronz. Když čeští hokejisté odcházeli z ledu, jejich pohledy mířily k zemi, nikomu nebylo do řeči. Tahle proměrněná šance bude mrzet dlouho...
Platí to také v případě Tomáše Plekance, jenž na šampionátu maká do roztrhání těla, nicméně na ledě byl u klíčové chyby v úvodu třetí třetiny. Češi hráli přesilovku, útočník Montrelu nahrával, ovšem puk vypíchl Michal Handzuš a Miroslav Šatan vzápětí při oslabení zařídil druhý slovenský gól. Jak se nakonec ukázalo, byl vítězný. "Moje chyba bohužel rozhodla. Věděl jsem, že je zle, ale pořád jsem si říkal, že je dost času až třeba to tam ještě padne, ale bylo to strašně těžké," připomíná Plekanec.
Češi věděli, že je čeká trošku jiný zápas než proti sebevědomým hvězdám Tre Kronor. Slováci se na šampionátu prezentovali zejména parádně organizovaným hokejem a velmi nebezpečnými výpady. Dalo se předpokládat, že u této strategie zůstanou.
Ostatně - taktika kouče Vůjtka fungovala už během sezony. "Oni měli obranu totálně zabetonovanou," uznává Plekanec. Po druhém slovenském úspěchu se reprezentanti ocitli ve složité situaci. "Bylo mi v tu chvíli jasné, že to budeme mít strašně těžké," uznává juniorský mistr světa 2001.
Kde hledat hlavní rozíly mezi čtvrtečním koncertem ve Stockholmu a sobotním smutkem v Helsinkách? "To byly úplně neporovnatelné zápasy. Slováci čekali ve čtyřech na modré, nedostali jsme se přes ně, jak jsme potřebovali a jak jsme měli. Všichni jsme makali nadoraz, ale bohužel - ta moje chyba rozhodla," lituje znovu okamžiku, který by nejraději vymazal z paměti.
Nutno přiznat, že výkon česká mašina narazila na slovenský stroj, což v minulosti nebývalo. Naši východní sousedé se většinou hnali do útoku, jako Jánošicí chtěli loupit, ale zapomínali na zadní pozice. Takhle se rodila častá vítězství české reprezentace. Jenomže trenér Vůjtek přinesl změnu. "Předváděli velmi dobrou obranu, měli to tam vyskládané. Bojovali, hráli dobře a týmově," připomíná Plekanec.
Je třeba rychle zapomenout. Ale bude to těžké, říká Petr Nedvěd
Smutný je také Petr Nedvěd. Čtyřicetiletý veterán hraje svoje první a dost možná i poslední mistrovství světa. Ačkoli patří do silné české generace ročníku 1971 a 1972, zlatou medaili doma nemá. Nezíská ji ani letos. Když stříbrný medailista z olympiády v Lillehammeru uslyšel dotaz, co se mu krátce po prohře se Slováky honí hlavou, odmítal podléhat zklamání. "Je třeba rychle zapomenout. Bude to těžké, ale v neděli máme další zápas. Pořád hrajeme o medaile," upozorňuje.
Ke skalpu Slováků nebylo daleko, o to víc porážka hokejisty štve. "Myslím, že to byl vyrovnaný zápas. Jedno ani druhé mužstvo se nepouštělo do nějakých bláznivých akcí, nehráli jsme nějaký hurá hokej. Oba týmy se snažily hrát ze zajištěné obrany. Rozhodly góly, také jsme měli šance, ale my je nevyužili. Soupeř naopak ano." Sám tuší, že mezi prsty uteklo něco velmi krásného. "Podobných příležitostí už moc mít nebudu, takže jsem naštvaný," přiznává.
Chtělo by se říci, že slovenský výběr tentokrát uspěl českými zbraněmi, jež předtím fungovaly proti Švédsku. "Sázeli jsme na zajištěnou obranu, když Slováci vedli, museli jsme hrát útočněji. Následně jsme vyrovnali a já věřil, že toho druhého góla dáme my, protože oni úplně zalezli. Škoda toho jejich úspěchu v oslabení," lituje. Nutno přiznat, že reprezentanti měli také dost smůly. Když pomineme tyčku Blaťáka, pak určitě v případě zraněných.
Slovákům vypadl obránce Starosta, česká ofenziva výrazně postrádala Erata, jehož faulem vyřadil Libor Hudáček. "Samozřejmě to zamíchalo střídačkou, museli jsme měnit lajny a to je škoda," souhlasí. Reprezentanti dokončili smutnou bitvu před devátou hodinou večer místního času, bylo jasné, že spánek asi hned tak nepřijde. "Bude to pár hodin hodně těžké, ale víme, že v neděli hrajeme o třetí místo."
Nedvěd potvrzuje, že hledat síly nebude jen tak. "Vyřazení znamená obrovské zklamání. Motivovat se na Finy, to nemělo hned po Slovácích cenu. Neco takového ani nejde. Potřebujeme se vyspat a pak na to jít. Zápasy jsou v rychlém sledu. Prostě musíme přijít a ten bronz uhrát," velí závěrem.
