Páteční trénink libereckých Bílých Tygrů skončil, většina hokejistů se vydala domů za odpočinkem. Tomáš Filippi ale nikoli. Navrátilec z kanadské Quebec Major Junior Hockey League sedl do auta a uháněl za rodiči své přítelkyně. "Potřebovali pomoci, suší seno. Dělal jsem to asi podruhé v životě a musím přiznat, že mě to moc nebavilo. Mají baráček, u kterého je pozemek. Bylo krásné počasí, tak jsem se do toho pustil s nimi," směje se perspektivnmí útočník, který na sebe upozornil třeba při letošním mistrovství světa juniorů.
Tomáš Filippi je srdcař, nedělá mu potíže tvrdě makat pro tým, tak proč by si nerozuměl s hráběmi na louce. "V Liberci končíme letní přípravu, ostatní týmy už ji mají za sebou, my budeme makat ještě do příštího čtvrtka. Pak přijde na řadu dovolená, od 22. červnce začneme trénovat na ledě," konstatuje.
Dvacetiletý rodák z Rychnova nad Kněžnou nechal za zády dvě sezony v kanadsko-amerických CHL. Filippi nejprve oblékal dres Quebec Remparts, loni byl vyměněn do celku Baie-Comeau Drakkar. Vedl si znamenitě, pokaždé překonal hranici 50 bodů. Na jaře 2011 sehrál za Quebec 18 utkání play off, v nichž si připsal 15 bodíků.
Šikovný střelec, jenž si tyká s kombinací i důrazem, pak čekal, zda se uplatní v draftu NHL. Bohužel, nestalo se. Loni ani letos. "Tentokrát už jsem draft sledoval s nadhledem, rok předtím mnohem víc. Nevybrali mě, takže jsem tušil, že po sezoně půjdu zpátky," reaguje. Tuto možnost připustil Tomáš už na šampionát dvacítek. Tehdy ještě svítila naděje, že by přece jen pokračoval za Atlantikem.
Nicméně s NHL to nevyšlo ani napodruhé, Filippi cítí, že nastal čas na změnu. "V juniorce už jsem být nechtěl. Mohl jsem tam hrát dál, ale ve dvaceti letech už se potřebuju přesunout mezi dospělé. V Liberci jsem měl vždycky otevřenou cestu zpátky, o mém návratu jsme se bavili už loni. Klub má skvělé zázemí a já ohromnou motivaci hrát extraligu. V Liberci jsem skoro doma, udělám maximum, abych se dostal do kádru," slibuje.
Po nástupu k Bílým Tygrům zatím polykal tréninkové dávky na suchu. Pod vedením novéího trenéra Mariána Jelínka. "Letní tréninky jsou všude hodně podobné, já s tím nikdy neměl problém. Ale poslední dva roky jsem se chystal individuálně, hrál jsem v Kanadě, takže teď to byla docela změna. Chvilku jsem si na to zvykal," přiznává.
Kanadský juniorský hokej je proslulý nasazením, bruslením a jednoduchostí, naproti tomu v české kotlině se hraje víc kombinačně. Nebude to nyní pro Filippiho velký rozdíl? "Nemyslím si. Vyšel jsem odtud, není to zase tak dávno, navíc naše hala je menších rozměrů. Český herní systém samozřejmě znám, neviděl bych v tom problém." Sám tuší, že bude muset zapnout na nejvyšší obrátky, konkurence je veliká. "Čeká se, že budu dávat góly, chci hrát co nejlépe, abych si vybojoval základní sestavu," dodává.
V libereckém týmu loni jasně vládl Petr Nedvěd, jenže čtyřicetiletý bard se zatím nerozhodl, kde bude pokračovat. Pokud bronzový medailista z letošního mistrovství světa zůstane pod Ještědem, Filippi z toho bude mít radost. "Samozřejmě bych si chtěl zahrát s tak zkušeným hokejistou, lákalo by mě to. Uvidíme, jak se situace kolem Petra Nedvěda vyvine." Sám se těší na první ročník v domácí nejvyšší soutěži, pro Tomáše to bude zase nová zkušenost.
Našim hokejovým fanouškům zatím zůstával trošku utajen, ale kdo v zimě sledoval mistrovství světa juniorů v Kanadě viděl, jak ohromně platným hráčem Filippi byl. Bojoval, snažil se dolovat puky, útočil. I přesně střílel. "Dvacítky byly super, skvělý zážitek po všech stránkách. Jen je škoda, že jsme neuhráli čtvrtfinále, to by byla senzace," vrací se proti proudu času. V tehdejším kvapíku si ani neuvědomoval krásu šampionátu. Přiznává, že mu to došlo s odtupem. "Když jsem přijel po sezoně domů, občas jsem se podíval na video. Táta mi nahrál zápasy, takže jsem zavzpomínal. Byla tam troška nostalgie."
Po mistrovství světa dokončil ročník v celku quebecké ligy z Baie-Comeau. "Nejdřív se nám moc nedařilo, spadli jsme až na 13. místo. Asi dva týdny před play off vyměnili trenéra, mužstvo převzal generální manažer a na výsledky to hned mělo vliv. První kolo jsme zvládli v pohodě 4:0, pak nás vyřadil Saint John. Měli výborný tým, šli v play off daleko. My vypadli, ale celkově můžeme říci, že sezona skončila slušně. Převládala spokojenost."
Působení v Kanadě už je nyní minulostí, talentovaný útočník chce co nejlépe zvládnout přechod do hlavní hokejové kategorie. Juniorské časy jsou definitivně pryč. "Moc se na extraligu těším. Doufám, že obstojím a že budu hrát. Teď trénuju, ani s přítelkyní neplánujeme žádnou dovolenou. Jakmile jsem skončil v zámoří, letěl jsem zpátky, nikam se mi jezdit nechce. I před nástupem na led zůstaneme doma," uzavírá.
