Začátek nové éry. Restart. Bod zlomu. Takhle nějak by se dala komentovat snaha Ondřeje Romana, který se po návratu ze zámoří pokouší najít dřívější pohodu. Účastník mistrovství světa dvacetiletých 2009 usiloval o uplatnění v organizaci Dallasu, posléze byl vyměněn mezi Pentery z Floridy. Jenže do NHL se neprobil, navíc potřebný prostor neměl ani na farmě. A tak šel zpátky domů. "Vracel jsem se zklamaný, čekal jsem, že to bude úplně jiné. Ale nevadí, je to za mnou, už myslím na příští sezonu," konstatuje.
Šikovný technik, který s pukem dokáže velké věci, prožil uplynulé období ve vlnách. Z Vítkovic do zámoří odcházel celkem třikrát. Nejprve se vydal do juniorského týmu Spokane Chiefs, se kterým mimo jiné vyhrál prestižní Memorial Cup. Později se loučil hned po šampionátu dvacítek. A potřetí zvedl kotvy na konci sezony 2009-10.
Roman snil o NHL, byl odhodlán obětovat všechno. Jenže velká touha nedošla naplnění. "Byl jsem smutný hlavně z přístupu Dallasu," říká. V ročníku 2010-11 sehrál 72 utkání AHL za farmu Texas Stars, v další sezoně chtěl víc. "Předpokládal jsem, že dostanu prostor, že se budu moci poprat o první tým. Místo toho jsem pak ani moc nehrál na farmě. Od prvního zápasu jsem byl ve čtvrté pětce," popisuje.
Cítil, že očekáváná příležitost nepřijde. Něco takového vždycky zamrzí. Věděl, že jestli má nastat zlepšení, musí pryč. "Byl jsem vyměněn do San Antonia, což je záložní tým Floridy. Přál jsem si, aby to bylo lepší, jenže mužstvo tam už měli pohromadě, kluci navíc hráli dobře. Těžko jsem se dostával do sestavy, delší dobu mi bylo jasné, že se asi těžko něco změní. Uplynulý rok musím i vzhledem k tomu hodnotit špatně."
V zámořském profesionálním hokeji panuje velká konkzurence, to je známá věc. Aby hráč uspěl, potřebuje podporu trenéra. I kousek štěstí. Ondřej Roman si tohle užíval mezi juniory Spokane, kde prožil parádní časy, v Dallasu ani ve Floridě už to takové nebylo. "Nemá cenu o tom přemýšlet, rozhodl jsem se, že půjdu zpátky. V play off jsem na jaře nehrál, už tehdy jsem se připravoval na návrat," hlásí.
San Antonio opustilo vyřazovací boje ve druhém kole, Ondřej Roman tušil, že tuhle kapitolu minimálně na nějaký čas uzavře. "Sice jsem mohl dál v Americe pokračovat, ta možnost tam byla. Ale po dohodě s agentem jsem si řekl, že půjdu do Vítkovic, chci pravidelně hrát. Něco podobného poznali i jiní hokejisté. Okolí i sám sobě chci dokázat, že jsem hokej nezapomněl," připomíná.
Velkou výhodou je znalost prostředí. "V klubu jsem vyrostl, v juniorech jsem hrál pod vedením pana Trličíka, trénoval mě i pan Moták. V prvním mužstvu je nyní hodně kluků, s nimiž jsem v minulosti nastupoval. Jsme kamarádi, známe se. Zapadl jsem ihned," kvituje. Roman se i v minulých letech chystal na sezonu doma v Ostravě, ale byl tu jeden podstatný rozdíl.
"Tehdy jsem trénoval individuálně, chodil jsem hlavně do posilovny a šlapal na kole. Teď makám s ostatními, což je pro mě svým způsobem novinka. První týden byl dost náročný, postupně jsem se adaptoval," hlásí. Letní dřina je ve Vítkovicích proslulá, také Roman polyká vysoké dávky. "Hodně se běhá, je to fakt zabíračka. Ale byli jsme teď týden v Řecku, což pro všechny znamenalo určité vybočení ze stereotypu. Příprava u moře se mi líbila."
Svěřenci trenérů Trličíka a Motáka se rozhodně nenudili, na jihu Evropy dál pracovali na doplnění fyzické kondice. "Dopoledne byly klasické tréninky, odpoledne třeba tenis, fotbálek - jiné sporty. A také plavání," vypočítává. Vítkovičtí mají před sebou ještě zhruba čtyři týdny práce na suchu, pak je čeká dovolená. "Zatím jsme se s přítelkyní ještě nerozhodli, kam pojedeme. Ale vyrazíme s kamarády, docela se na to těším. Pár let jsem nebyl u moře, letos bych to rád stihl."
Jeden z nejlepších českých útočníků ročníku 1989 teď nebyl nějakou dobu na očích, po návratu do Vítkovic se Ondřej Roman může zase připomenout. "Rád bych měl znovu dobrou náladu a pohodu, chci hrát hokej jako dřív. Poslední dobou to nějak nebylo ono, ale teď mám velkou motivaci. Vítkovice zaznamenaly úspěchy, je tady velice kvalitní tým. Udělám maximum, abych hrál dobře a mužstvu co nejvíc pomohl," slibuje závěrem.
