Pavel Hynek se znovu sešel s Václavem Sýkorou. Věděli jsme, že jednou ta doba přijde, říká

28. srpen 2007 10:08 | Miroslav Votava

Po několika letech se opět setkají na střídačce extraligového týmu. V minulosti spolu vedli pražskou Spartu, v roce 2002 s ní získali mistrovský titul. Nyní bude Pavel Hynek (na snímku) opět dělat asistenta zkušenějšímu Václavu Sýkorovi, ale tentokrát to bude ve Znojmě. Nová trenérská dvojice Orlů bude chtít navázat na osvědčenou spolupráci a dovést tým k úspěchu. Hynka čekají také zajímavé zápasy proti nováčkovi extraligy z Ústí nad Labem, ještě nedávno byl totiž trenérem Lvů. "Bude to ale pro mě soupeř jako jiný," upozorňuje.

Pavel Hynek se vrací do extraligy po působení v Ústí nad Labem, které vedl v první lize téměř tři roky. Vytouženého postupu do nejvyšší soutěže se však už nedočkal, krátce před koncem základní části byl totiž od týmu odvolán. Podobný osud potkal i Václava Sýkoru, který skončil uprostřed sezony v Litvínově. Chvíli byli oba bez práce, jejich šance přišla potom, co převzal Miloslav Hořava reprezentaci do 20 let.

Ve Znojmě potřebovali najít na jeho místa nového trenéra, vsadili na zkušeného kouče Václava Sýkoru. A ten si vzal k ruce dalšího hokejového odborníka, o několik desítek let mladšího Pavla Hynka. Opráší tak dvouletou spolupráci ze Sparty. "Měl jsme několik nabídek po sezoně na post hlavního kouče z první ligy a asistenta v extralize. Nějaké varianty byly i v zahraničí. Pro Znojmo převážil dlouhodobý zájem a kontakt s Vaškem Sýkorou, který mě s nabídkou oslovil," říká Hynek.

Dá se tedy říct, že jste dal přednost opětovné spolupráci s Václavem Sýkorou před pozicí hlavního kouče v první lize?
"Dříve jsem upřednostňoval pozici hlavního trenéra v první lize. V klubu s ambicemi na postup nebo kde by byla možnost budovat tým. Každý rok jsem měl nabídky z extraligy, abych dělal asistenta. V první lize jsem ale byl maximálně spokojený. Letos tam však došlo k reorganizaci soutěže na dvě skupiny, což mi přijde jako krok zpátky. Je to špatně pro celou první ligu. Třeba Kometa Brno hrála dříve čtyřikrát proti týmům ze špičky - Hradci Králové, Ústí, Chomutovu nebo Mladé Boleslavi, na ty zápasy chodilo pět - šest tisíc diváků. Teď s nimi bude hrát jen dvakrát. Z pohledu ekonomiky a kvality je to špatně. Nemáme tolik kvalitních hráčů, aby mohlo hrát první ligu šestnáct týmů. I proto jsem dal přednost extralize. Jednak rozhodl dlouhodobý kontakt s Vaškem Sýkorou, jednak jsem měl dobrý pocit z prvního jednání s prezidentem klubu Vlasákem, což přispělo k tomu, že moje další kroky vedly do Znojma."

S Václavem Sýkorou jste v roce 2002 přivedli pražskou Spartu k zisku titulu, zavzpomínali jste už na staré časy?
"Známe se spolu dlouho. Poprvé jsme se potkali v roce 1988 na fakultě tělesné výchoy a sportu v Praze, kde Vašek Sýkora spolu s doktorem Wohlem a profesorem Kostkou přednášel. Později jsme se setkali ve Spartě, kde dělal s Lenerem a já byl u mládeže. Poté jsme spolu působili u áčka a od té doby jsme spolu neustále v kontaktu, i když jsme každý byl jinde. Často jsme se s rodinami navštěvovali, vyměňovali jsme si různé poznatky a materiály. Bavili jsme se o tom, že jednou přijde doba, kdy se zas sejdeme na společné štaci. Ta doba uzrála teď. Na Spartu přišla samozřejmě řeč, ale probírali jsme i další angažmá, co jsme kde zažili - já v Ústí, Vašek v Litvínově nebo dva roky ve Finsku. Hodně času trávíme na zimním stadionu, sdělujeme si své zkušenosti, známe většinu hráčů z extraligy. Hokej je mezi námi nekonečné téma, napadají nás pořád nové věci."

Čím to, že si tak rozumíte?
"To je těžká otázka. Většinou to funguje tak, že si hlavní trenér vybírá asistenta. Lidé si musejí rozumět po mimohokejové a především po pracovní stránce. Nejde to pokaždé, že si spolupracovníky vyberete, někdy přijdete do klubu, kde už je to dané. Důležitá je důvěra. Musíte si stoprocentně navzájem věřit, abyste mohli spolu dělat. A v tom je určitě naše výhoda. Vývoj nás svedl opět dohromady a jsem za to moc rád."

Necelé tři roky jste vedl jako hlavní trenér Ústí nad Labem v první lize, které teď postoupilo do extraligy. Jak se těšíte na vzájemné zápasy?
"Nedávno jsme se o tom bavili s Vaškem Sýkorou, když mi nějaký novinář tuhle otázku položil. Na Ústí budu vzpomínat jen v dobrém, prožil jsem tam nádherné tři roky. Ale bude to pro mě soupeř jako každý jiný. Pohyb hráčů a trenérů je v dnešní době obrovský. Pokud byste měl vypsat prémie za vítězství proti svým, tedy když hrajete s bývalým klubem, tak by to mohla být polovina extraligy. Zvýšenou motivaci byste musel mít pořád. Oba jsme byli ve Spartě a Litvínově, já v Ústí, Vašek v Kladně. Nepřikládám tomu větší význam. Nepřemýšlím o tom, proti komu hrajeme. Všude potkáte spoustu známých."

Se Znojemskými Orly máte za sebou skupinu Tipsport Hockey Cupu. Jak byste zhodnotil úroveň zápasů pohárové soutěže?
"Nevím, jestli se to blíží tempu zápasů v extralize, jak zmínili někteří kolegové. Myslím si, že tam je nasazení a koncentrace určitě ještě vyšší. V předzávodním období jdou všechny týmy do zápasů z velkého objemu a tréninku, zkouší se noví hráči a točí se sestavou, kvalita hry tím trochu trpí. Jsme ve fázi, kdy se to mužstvo formuje a důraz je kladen na objem přípravy. Pohárové zápasy splnily účel, měly svou kvalitu."

Přípravné zápasy slouží také k tomu, aby ukázaly, co třeba zlepšit a kde má tým rezervy. Co vám odhalily?
"My jsme pohár brali vyloženě jako přípravu, na začátku jsme měli na ledě pět pětek, řada hráčů bojovala o místo v sestavě. Zápasy měly svou kvalitu. Ale je to zatím příprava, ještě je to takové syrové. Až extraliga ukáže, jak na tom jsme. Jsme ve Znojmě nová trenérská dvojice, ale už v loňské sezoně měl tým problémy s koncovkou, nedával tolik gólů a produktivita byla slabá. Vytvoříme si šance, ale efektivita je nízká. Podobné to je zatím i v přípravě, chybí nám někdy klid v koncovce. Musíme také přidat na obranné hře celého mužstva, na tom všem budeme určitě do začátku soutěže pracovat."

V minulé sezoně postoupilo Znojmo do čtvrtfinále. Jaké jsou cíle Orlů do příštího ročníku?
"Vždy byste si měli dávat vyšší cíle než v předchozí sezoně. Hodně napoví, až jak to bude vypadat po první čtvrtině nebo polovině základní části. Čekám, že to bude hodně vyrovnaná soutěž. Naším prvořadým cílem je dostat se do play off a tam se pokusit dostat co nejdál. Na konci sezony rozhoduje momentální forma, zdravotní stav hráčů a štěstí. Nechtěl bych dělat nějaká velkohubá prohlášení. Jdeme do sezony s tím, že chceme vyhrát každý zápas. Máme postupné cíle, nejdříve se musíme dostat do play off. Ať už přímým postupem nebo z předkola, jako se povedlo Znojmu loni. A pak se uvidí, myslím si, že ostatní mužstva to mají stejné. Ještě je ale předčasné na to myslet, do play off je daleko."

Největší osobností Orlů je zkušený útočník Jiří Dopita, který v létě podstoupil operaci kolena a vynechal část přípravy. Jak vypadá jeho momentální zdravotní stav?
"Jirka Dopita měl po operaci kolena individuální plán, na ledě už trénoval od začátku naplno bez úlev. Koleno drží, první zápasy vynechal, naskočil asi až od pátého utkání do hry. Zatím je to všechno bez problémů, dohání kondici, sám si přidává. Věříme, že bude na sezonu dobře připraven."

V prvním útoku nastupuje s Romanem Eratou a posilou Tomášem Demelem, všichni tři by měli být největší palebnou sílou Orlů. Zůstanou ve stejném složení i pro extraligu?
"Jirkova spolupráce s Romanem Eratem fungovala výborně už loni. Roman dal za polovinu sezony šestnáct gólů, než se zranil. Vazby mezi nimi tedy existují, hledali jsme k nim někoho na levé křídlo, vyzkoušeli jsme různé hráče. Postavili jsme tam nyní Tomáše Demela a vypadá to, že by s nimi měl hrát nastálo. V obraně jsou pak za nimi Radim Tesařík a Richard Jareš. Není ale dané, že budou spolu celou sezonu. Záleží na tom, jak se bude dařit."

Extraliga HC Znojemští Orli