V minulé sezoně dosáhl ve slovenské Skalici průměru téměř bod zápas, přesto se útočník Petr Obdržálek (na snímku) rozhodl opustit nejvyšší soutěž našich východních sousedů a zamířit zpět do rodné vlasti. „Dostal jsem nabídku, abych ve Skalici zůstal, ale s agentem jsem si řekli, že se vrátím zpátky do Čech,“ přibližuje brzy šestadvacetiletý rodák z Hodonína své myšlenkové pochody po skončení povedeného ročníku. Nakonec zakotví u kladenských Rytířů, kde podepsal roční smlouvu s možností opce na další sezonu ze strany klubu. „Kladno se jako první ozvalo opravdu vážně, jednalo rychle a seriózně, takže jsme se bez nějakých průtahů dohodli,“ popisuje Petr Obdržálek.
Díky nové smlouvě má možnost trénovat na ledě s jednou z největších českých hokejových legend – Jaromírem Jágrem. „To víte, že jde o velkou zkušenost,“ vyhrkne bez váhání. „Některé tréninky se sestavují podle jeho metod, které jsou opravdu zajímavé,“ pokračuje. „Vesty nás teprve čekají, ale třeba pneumatiky už jsme tahali,“ líčí následně.
Členové kádru, kteří už podepsali smlouvy, i hráči, jež trenéři zkouší, tak mají o motivaci postaráno. „V kabině se moc neřeší, že s námi trénuje majitel klubu, ale všichni makají úplně naplno. Bojuje se o místo v týmu nebo pozici v sestavě,“ uvědomuje si.
Petr Obdržálek z procesu tvorby sestavy na čas vypadl, neboť jej trápí zranění. „Mám drobné problémy s rukou, ale nejde o nic vážného. Rychle bych měl být v pořádku,“ uvádí s vírou, že svými výkony si vybojuje stálou pozici, již nezískal v předminulé sezoně v Plzni. „Chci hrát stabilně a mít prostor na ledě,“ hlásí odhodlaně.
Co bude dál podle vlastních slov neřeší, pokud by se mu hodně dařilo, jeho snem je angažmá ve Skandinávii. „Lákají mě švédská a finská liga,“ prozrazuje. „Ale jednak na to zatím nemám výkonnost a taky se nedívám tak dopředu. Soustředím se jen na nebližší sezonu,“ dodává chvatně.
Výluka NHL? Nad tou nepřemýšlím. Buď bude, nebo nebude
Jeho pozice by se mohla zhoršit v případě, že by se vedení NHL nedohodlo s hráčskou asociací na nové kolektivní smlouvě a nejslavnější soutěž světa by se nerozběhla podle zavedených pořádků. Středočeši by pak mohli využít řadu posil. Ostatně trenér Zdeněk Vojta avizovali, že by jednu kompletní formaci z NHL uvítal.
„Nejsem typ, který by nad takovými věcmi zbytečně přemýšlel. Výluka buď bude, nebo nebude,“ konstatuje Petr Obdržálek. „V kabině se o tom kluci občas baví, zaregistroval jsem i výrok trenéra, ale jinak na to nemyslím,“ opakuje s úsměvem.
Pokud místo v základní sestavě pro Tipsport extraligu získá, na ledě může potkat hned několik spoluhráčů ze Skalice. Obránce Vojtěch Kloz zamířil do Karlových Varů, útočník Patrik Lušňák, s nímž hrál v jednom útoku, posílil Chomutov a Jan Hruška si plácl s brněnskou Kometou. „Vary i Chomutov už proti nám hrály, rád jsem kluky zase viděl. Znám je a vím, co si na ně můžu dovolit, ale nijak speciální pro mě naše vzájemné zápasy nebudou,“ tvrdí.
Poněkud jiná situace panuje směrem k Plzni, kde Petr Obdržálek zaznamenal doposud jediných třináct startů a jednu asistenci mezi tuzemskou elitou. „Zatím nad tím nepřemýšlím, ale vždycky jsem to měl tak, že jsem se proti bývalému klubu chtěl ukázat. Nejspíš to bude platit i tentokrát,“ culí se.
Poprvé od patnácti let jsem byl rok doma
V barvách Skalice si během 52 duelů základní části připsal 16 přesných zásahů a 34 asistencí, ve třech čtvrtfinálových soubojích přidal jednu trefu a jednu finální přihrávku. „Sezona se mi vydařila, chodil jsem na přesilovky s Pálffy i na oslabení, ale bohužel nám nevyšlo play off,“ mrzí jej i s odstupem.
„Medaili jsme chtěli, ale před sérií se Zvolenem dostalo osm až deset hráčů hnisavou angínu, takže se sestava dost točila a docházely síly,“ vybavuje si. Působil sice v zahraničí, ale stejně mohl bydlet v rodném Hodoníně. „Dojížděl jsem denně jen patnáct kilometrů, poprvé od patnácti let jsem byl celý rok doma,“ libuje si Petr Obdržálek.
Navíc se vrátil do míst, která velmi dobře zná. „Ve Skalici jsem nastupoval od sedmé do deváté třídy a v podstatě nic se tam nezměnilo. Stadion i prostředí jsou pořád stejné,“ srovnává. Na ledě pak okoukával umění slovenské legendy Žigmunda Pálffyho. „Má neuvěřitelně šikovné ruce, geniální myšlení a ustojí spoustu soubojů, přestože na první pohled nemá takovou postavu,“ nešetří superlativy.
K úrovni slovenské extraligy se nejprve nechce příliš vyjadřovat. „Přece jen jsem toho v naší extralize moc nenahrál, spíš až během sezony,“ říká. Po chvilce se však přece jen rozpovídá. „U nás se ta soutěž moc neuznává, ale prvních pět šest týmů hraje mezi sebou dobré zápasy, které jsou určitě výš než naše první liga. V týmech na spodku je asi i kvůli menším rozpočtům hodně mladých hráčů, takže tam se to dá srovnat s naší první ligou,“ uzavírá Petr Obdržálek, který druhou nejvyšší soutěž poznal v barvách Komety Brno, Šumperku a Třebíče, kde odehrál nejvíc prvoligových utkání.
