Věru krásné rozloučení si přichystali hodonínští Drtiči pro své věrné fanoušky. V posledním utkání na domácí půdě nastříleli Klášterci deset branek a dali tak krásnou tečku za nejlepší sezonou v novodobé historii klubu. Po zápase si pak hrdinové v oranžovo-modrých dresech užívali dlouhou děkovačku se svými oddanými a skvělými fanoušky.
Závěrečný domácí duel v letošní sezoně si hodonínští Drtiči užili na sto procent. Náladu jim nezhatilo ani potvrzené zkontumování prvních dvou zápasů baráže v Mostě a doma s Havířovem (viz aktuality). Samotnému utkání předcházel malý ceremoniál, během kterého byli všichni hráči SHK vyvoláni moderátory jeden po druhém a fanoušci všechny hodonínské bojovníky odměnili bouřlivým potleskem. Pak už mohlo poslední představení Drtičů na domácím stadionu v letošní sezoně začít.
Drtiči na úvod přestáli první oslabení celkem bez problémů. V deváté minutě ale hosté poprvé zahrozili, ale Mužík ve velké šanci minul. O pár vteřin se už ale hosté radovali. Loučka vypálil sice mimo tři tyče hodonínské brány, ale puk se od zadního mantinelu obloučkem odrazil před bránu, a přistál před Jana Stehlíka, který překonal dezorientovaného Šenka.
Klášterci ale vedení dlouho nevydrželo. Na konci jedenácté minuty skóroval, hodně podobným způsobem jako chvíli před ním Stehlík, Peter Kocák a bylo vyrovnáno. A o pouhou půlminutu později už Drtiči vedli. Hlavačka vyslal do úniku Petra Peše, a hodonínská „čtyřicítka“ prostřelila Kaššáka v brance Klášterce. Dvě minuty nato se ocitl ve velké příležitosti Vrba, ale jeho pokus těsně minul cíl.
V končící sedmnácté minutě byl trochu přísně vyloučen Peš, a přesně v momentě, kdy se vyloučený hodonínský forvard vracel na led, potvrdil stará slova klasika: „Když nevíš co s pukem, vystřel“, Libor Řepík, který lehkým nahozením prostřelil všechno co mu stálo v cestě, včetně Šenka, který absolutně nic neviděl a do kabin se šlo po první třetině za nerozhodného stavu 2:2.
Do druhé třetiny ale Drtiči vlétli doslova jako uragán. Už po pětapadesáti vteřinách nejlepší střelec a nejproduktivnější hráč celé baráže Zdeněk Jurásek sklepl na modré ze vzduchu riskantní rozehrávku hostů a střelou do horního růžku nedal Kaššákovi žádnou šanci. Prakticky z dalšího útoku předvedli domácí překrásnou souhru, Jurásek našel Rehuše, který přenechal puk Martinu Hlavačkovi a nejzkušenější bek SHK dal celé akci krásnou tečku v podobě nechytatelné rány opět do horního rohu klášterecké svatyně. Tato branka vyhnala Kaššáka z branky a jeho místo zaujal Damašek.
Hosté se mohli dostat do hry ve dlouhé přesilovce pět na tři, ale tu pokazil svým faulem střelec první branky zápasu. Hra v nestandartním počtu hráčů žádný vzruch nepřinesla. Další vyloženou příležitost viděli fanoušci v sedmadvacáté minutě, ale Jurásek na Damaška tentokrát nevyzrál. Stejně se vedlo o chvíli později Rehušovi a těsně před polovinou zápasu „čapl“ Damašek Juráskovi další slibnou střelu.
Ve čtyřiatřicáté minutě se Jurásek přeměnil tentokrát na nahrávače, našel krásně Peše, ale jeho střelu zastavila tyč klášterecké branky. Přesně pět minut před druhou pauzou už ale i střídající brankář hostí kapituloval, když byl krátký na střelu Martina Špoka. Touto brankou však nebyl střelecký účet prostřední části zdaleka u konce.
Nejprve sice mohl snížit náskok domácích Pražák, ale jeho střela orazítkovala jen tyč za Šenkem. Z protiútoku se ale urodilo na druhé straně hřiště. Matěj Charvát si zkušeně vybruslil z rohu, vypálil, Damašek jeho střelu neudržel a puk se doklouzal až za brankovou čáru. V poslední minutě druhé třetiny šli hosté do tří a v podstatě se sirénou ukončující tuto část hry vymetl všechny pavučiny v pravé šibenici klášterecké brány krásnou ranou Martin Špok.
Do poslední části se tak šlo v podstatě za rozhodnutého stavu a jedinou otázkou, kterou si fanoušci na tribunách kladli, bylo to, zda se Drtičům podaří nastřílet soupeři desítku. Blíž k tomuto cíli mohli být hráči SHK už po třech minutách, ale Damašek Špokův blafák zneškodnil. Polovina poslední třetiny však byla opět ve znamení dvou rychlých branek Drtičů. Nejprve Peš nabil Jakubu Sajdlovi, který nedal Damaškovi vůbec žádnou šanci, aby o sedmadvacet vteřin později, vyhnal i náhradníka Klášterce ven z branky po nezištné Juráskově přihrávce Branislav Rehuš.
Na poslední desetiminutovku se tedy do klášterecké klece vrátil opět Kaššák. Sedm minut před koncem se úspěchu dočkali i hosté. Jakub Hofmeister nejprve blafákem neuspěl, ale na dorážku už byl Šenk krátký. Drtiči se hnali za tím, aby splnili přání tribun, které sborově skandovaly „deset, deset“ a měli na to i dostatek příležitostí. Když však minutu a půl před koncem poslal sudí Humpolíček na trestnou lavici Čavoje, vypadalo to, že se přání splnit nepodaří. To by se však nesměl v posledních vteřinách zmocnit v obranném pásmu puku Jakub Sajdl. Hodonínský specialista na hru v oslabení z protihráčů udělal doslova statisty, projel celým kluzištěm, obešel všechny protihráče a vteřinu před vypršením šedesáté minuty dal desátou branku Drtičů.
Po zápase nechtěli dlouhé minuty pustit věrní fanoušci své miláčky z ledu. Oranžovo-modří bojovníci se několikrát děkovali ve stoje tleskajícím fanouškům, kteří si je nakonec vyvolali na led z kabiny ještě jednou. Takový konec divoké ale hodně úspěšné sezony se musel líbit úplně všem. Drtiči, jménem všech fanoušků Vám prostřednictvím redakce ještě jednou děkujeme za překrásnou sezonu!
Autor: Jan Hochman