Čeští fanoušci v Kodani: My jsme tady doma!

(KODAŇ, od našeho spolupracovníka) Psal se rok 2017. Každý pozdní večer po hokeji jsme odcházeli z pařížské haly Bercy. Prošli jsme zátarasy kolem policistů s ostře nabitými zbraněmi prakticky liduprázdnou ulicí, jen v několika barech a kebabárnách se tu a tam vyskytly ojedinělé hloučky fanoušků. Trochu tísnivá a smutná atmosféra.

Letos je vše zapomenuto. Kodaň žije hokejem a okolí haly je centrem všeho dění. Zátarasy jsou tu jen pro auta, aby davy pěších fanoušků mohly neomezeně a bezpečně proudit mezi halou a "fanďákem", který je zde pojat opravdu velkolepě.

O víkendu to zde žije už od dopoledních hodin, první hokeje totiž začínají už ve 12:15. Ne každý fanoušek má ale lístek na všechny – a proto je tu pro něj fanzóna. Prostor, kde je množství stánků, obrazovek s hokejem, atrakcí, jidla, mobilních záchodů a především piva. Čepují zde také místní pivo Royal, které dalo jméno i aréně v Kodani.

Fanoušci se zde hlavně baví: navzájem se hecují i druží Švédi s Čechy a Slováky, Švýcaři zůstávají trochu odtažití a Rusové jako by se stranili kolektivu a vystačí si jen spolu. Snad jen příznivce s rakouskými dresy jsme tu zatím nezahlédli, jinak snad úplně všechny.

Čechů zde bylo přes víkend minimálně několik tisíc a v hale je bylo pořádně slyšet. Nedají se přehlédnout ani ve fanďáku, kde v neděli vytvořili barevně ladící směsici obsahující naše národní barvy doplněné žlutými Švédy. Podle zástupkyně jedné sportovní cestovky sem přijelo 27 autobusů a 300 lidí letadly. A to nepočítala individuální dopravce, kterým zajišťuje jen lístky a ubytování.

Foto: Roman Kučera

Podívejme se trochu blíže, co takový víkendový zájezd obnáší. Popovídal jsem si s partou fanoušků z Telče a okolí, kteří využili zájezdu s výše zmíněnou cestovkou.

Kde tady bydlíte?
„Asi 40 kilometrů od Kodaně. Cesta k hale nám trvá 45 minut."

Kdy jste přijeli?
„V sobotu ráno. Ubytování není žádný luxus, dokonce jsme v noci museli volat instalatéra, ale to nám zas tolik nevadí, stejně jsme většinu času v Kodani."

A domů jedete v neděli?
„Ano, ale posunuli nám odjezd, takže jsme získali čas a koupili si lístky ještě na Slováky se Švýcary."

Byli jste už na jiném MS?
Tři ze sedmičlenné party se přihlásili, že ano.

A když to porovnáte?
„Tady je absolutní svoboda, to se nedá srovnat. Ale je tu celkově dráž. Překvapilo mě, že na stadionu jsme seděli podle lístků, ale druhou třetinu jsme se přesunuli jinam, udělali jsme kotel, seděli jsme na schodech a nikdo nám nic neřekl. To v Paříži nešlo. Ono to vlastně ani u nás moc nejde... Tady je to takové volnější."

Co jíte?
„Jsme Češi, z domova máme zásobu řízků, takže jíme řízky a máme taky plechovky piva. Byli jsme se podívat i v centru, a tam stojí obyčejný kebab třeba 40 nebo i 60 dánských korun (tj. 130 až 200 českých korun)."

A jak dlouho jste tu cestu plánovali?
„Rozhodli jsme se už v lednu. Znali jsme už rozpis zápasů a takhle nám to vyhovovalo. Ceny lístků jsou tu zajímavé. Ve skutečnosti vůbec neodpovídá to, co je vytištěno na lístku, s tím, kolik jsme skutečně zaplatili. Za československé derby jsme dali okolo 500 českých korun. Za Česko – Švédsko bychom podle oficiální ceny 600 dánských korun měli dát přes dva tisíce našich korun, ale stálo nás to asi 1 500. A teď jsme dokupovali ty Slováky za 600 českých, i když na lístku je cena 855 DKK, což jsou skoro tři tisíce. Když to spočítáme, tak nám celý výlet včetně lístků, ubytování a dopravy stál okolo sedmi tisíc."

Parta fanoušků z Telče. | Foto: Roman Kučera

Jiné starosti mají fanoušci, kteří sem přijeli na delší dobu než na dva dny. Jsou to ostřílení borci, kteří jezdí na MS již mnoho let. V Kodani musí řešit dva problémy. Rozlehlost města a drahou veřejnou dopravu. Běžní obyvatelé zde ve značné míře používají kolo, což je ale pro hokejového fanouška trochu nepraktické.

Parta z Nového Jičína kupříkladu bydlí v nedalekém hotelu, kde za čtyřlůžkový pokoj platí okolo 1600 DKK (5 500 Kč), v ceně je ovšem bohatá snídaně, která člověku vydrží dlouho. K hale se dostanou dvacetiminutovým přesunem pěšky.

Většina si ovšem našla levné bydlení, stejně jako legendární dvojice Olbramovických Dvořáků, kteří jezdí do čtvrti Øresund, kde je hala, vlakem.

V publiku letos nechybí ani Fantomas, trubač Baloo, který si libuje, že letos nemá s trubkou žádné problémy s pořadateli, parta od Vsetína, která nikdy nezapomene mít po ruce životodárnou tekutinu, co se nikdy nezkazí...

Všechny tyto fanoušky můžete potkat před každým zápasem ve fanďáku. Bez nich by MS nebylo tím, čím je. Oslavou nejkrásnějšího sportu na světě. Hokejový fanoušek je všude doma, v Kodani zvláště.