Hvězda měsíce Jarůšek cítí rezervy. Vousy si sestříhávám, říká
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Závěr základní části Tipsport extraligy zcela opanovali hokejisté hradeckého Mountfieldu. Tedy ne co se týče tabulky, ale ankety webu hokej.cz o Hvězdu měsíce. Po lednovém triumfu Jaroslava Bednáře fanoušci v únoru poslali nejvíce hlasů dalšímu útočníkovi Richardu Jarůškovi, jenž vyhrál před Lukášem Pechem a Branislavem Konrádem. Za osm zápasů nasbíral jedenáct bodů a v bodování celé soutěže před ním skončilo jen pět hráčů.
Mohutný forvard s nepřehlédnutelnými vousy je jednou z nejplatnějších posil napříč celou soutěží. Po životním ročníku v Mladé Boleslavi ho získal Hradec Králové, kde ještě o kus vylepšil svou loňskou bilanci. V dresu Bruslařů si ale zahrál semifinále, a kdyby se mu totéž nepovedlo s Mountfieldem, spokojený by rozhodně nebyl.
Jak jste spokojen se svými výkony v poslední době?
V první řadě chci poděkovat všem, co pro mě hlasovali, je to pro mě pocta. V posledních měsících jsem spokojený, hlavně ten únor se mi vydařil. Předtím jsem se trochu hledal, byl jsem hrozně svázaný taktikou. Trenér se snažil, abych dodržoval systém a plně se věnoval hře dozadu, proto to vepředu už nebylo ono. Potom jsem se ale zpátky začal věnovat hře, která mi vyhovuje, a jak by se to okolo mě mělo točit. V únoru se mi to povedlo a svými výkony jsem pomohl týmu.
„Tomáš dal hattrick, byl hladový do posledního střídání. Jsem rád, že se psychicky zvedl a pomohl nám.“
Jak moc ve vašich zlepšených výkonech hrají roli spoluhráči v útoku?
Už delší dobu hraju s Alexem Picardem, oba jsme podobné typy. Točili se k nám centři, ale my s Alexem hrajeme pravidelně spolu. Oba dva hodně forčekujeme, a centr, co je tam s námi, je tam spíš od toho, aby bránil. My se snažíme napadat a tlačit se do brány.
V únoru jste připravil řadu gólů Tomáši Knotkovi. Čím to, že vám to tak sedlo? On není úplně typický střelec...
S Tomášem se nám hraje hodně dobře. Je to chytrý hráč a gól dát umí, v únotu se mu to vydařilo. Asi je to náhoda, že zrovna jemu jsem připravil nejvíc gólů. Ale dobře si najel, tak jsem mu to nahrál. Jsem určitě rád, že i Tomáš se psychicky zvedl a pomohl nám.
Nejvíc se vaší formaci vydařil zápas s Plzní, kde jste nasbíral gól a tři asistence.
Tomáš dal hattrick, byl hladový do posledního střídání, kdy se mu to podařilo (směje se). Byl to pro něj úspěch.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Sedí vám hradecký styl? Jak moc se liší od toho, který jste loni hráli s Mladou Boleslaví?
Dá se říct, že Hradec letos hraje útočný styl hokeje. Vždycky to tak nebylo, zdálo se mi, že spíš bránil. V Boleslavi jsme taky hráli útočně, tam hlavně beci dávali rychlé nahrávky útočníkům dopředu a moc se s tím nemazali. Přechody do protiútoků byly strašně rychlé a pro soupeře to byl nepříjemný styl. Boleslav se tak snažila hrát i letos.
Minulá sezona pro vás byla životní. 30 bodů ze základní části jste letos ale ještě výrazně vylepšil, nasbíral jste jich 45. Cítíte, že jste se zase posunul dál?
Určitě jsem měl za cíl hrát líp než loni, to by jinak nedávalo smysl. Jsem rád, že mám víc bodů, protože tím víc pomáhám týmu. Ještě ale mám určité rezervy a mohl bych jich přidat daleko víc. Plno šancí jsem nevyužil. Taky bych ještě chtěl přesvědčit trenéry, abych daleko víc hrál přesilovky.
„Loni se to strašně sešlo, všechna kolečka do sebe zapadala, jak měla. Proto jsem se dostal tam, kam jsem se dostal.“
Loni jste se podíval i na mistrovství světa, letos zatím alespoň na Karjalu. Věříte, že by mohla po konci sezony přijít další pozvánka?
Reprezentace je pro každého hráče cíl a sen. I pro mě. Rád bych reprezentoval. Byl jsem na Karjale, ale pak jsem měl to slabší období. Teď pevně věřím, že se vracím k tomu, jak bych chtěl hrát. Snad i trenéry přesvědčím, aby mě opět pozvali. Loni se to strašně sešlo, všechna kolečka do sebe zapadala, jak měla. Proto jsem se dostal tam, kam jsem se dostal. Je to štěstí a náhoda, mně se opravdu všechno poštěstilo tak, jak mělo. Letos uvidíme. Nemyslím na to, může se stát, že mě trenéři ani nepozvou. Je to na nich. Ale pro mě je určitě sen reprezentovat.
Aktuálně hrajete čtvrtfinálovou sérii proti Litvínovu. Po prvním zápase jste potřebovali přidat právě v té agresivitě, což bylo hodně i na vás, že?
První zápas se nám nevydařil, hráli jsme málo agresivně. Řekl bych, že já s Alexem jsme se docela snažili to rozproudit, ale určitě jsme mohli ještě víc. Do druhého zápasu jsme šli s tím, že musíme všichni přidat, a myslím, že se nám to podařilo. Strašně nám pomohlo, že jsme odskočili na 2:0, pak už jsme si to pojistili. Litvínov je ale výborný soupeř. Někdo říká, že oproti nám jsou horší, ale já bych to tak neviděl. Mají strašně dobrý systém, střední pásmo, parádní hráče. Vůbec to nebude lehká série, já jenom pevně věřím, že přes ně postoupíme.
Ve druhém utkání eskalovalo napětí a vyvrcholilo to vaší bitkou. Už se vám tam vytvářejí určité „dvojičky“, už máte vytipované hráče na ostřejší souboje? Víte o sobě?
To bych neřekl. Tam to přišlo kvůli tomu, že Litvínov prohrával 0:3 a snažil se asi nabudit, připravit na další zápas. Tak to má být, my bychom to udělali stejně a nic bych v tom neviděl. Přišlo střídání, kdy nás osekávali, bylo tam hodně hrazd. Ale to já jim vůbec nevyčítám, tak se hraje play off. Není to, že bychom nějak brečeli. Šlo jenom o to, že se nám to nelíbilo, chytli jsme se se soupeřem a zahodili rukavice. Takhle by to mělo být. Sice se tam připletl Alex, a určitě by to nemělo být dva na jednoho, ale pak už jsme šli jeden na jednoho.
„Sestříhávám to a dá se říct, že to mám kratší a kratší, aby to mělo tvar. Určitě by nebylo dobré, kdybych to teďka oholil. To by mě nikdo nepoznal a ještě bych vypadal strašně mladě.“
Nebojíte se tedy podobné konflikty dotáhnout až do konce.
Když k tomu má dojít, určitě do toho jdu. Nemám z toho strach. Snažím se v první řadě hrát hokej, být platný pro mužstvo a nesedět na trestné lavici. Ale když je potřeba a dojde k tomu, nemám s tím problém.
Popral jste se s Filipem Pavlíkem, což je pro Litvínov velice platný obránce. Vůbec celá jejich obrana působí silným dojmem, že?
Mladý, perspektivní obránce. Určitě taky platný pro mužstvo na ledě, ne na trestné lavici. Vyříkali jsme si to. Pak mě podkopl na led, takže docela férová bitka, až na ten závěr. Ale jak říkám, tohle je v play off potřeba a není nic, co bych mu vyčítal.
Image drsňáka budíte i díky vousům. Už je to asi dva roky, co je takhle máte, že?
No, tak nějak. Ale sestříhávám to a dá se říct, že to mám kratší a kratší, aby to mělo tvar. Nechávám si to, lidi mě podle toho poznávají a určitě by nebylo dobré, kdybych to teďka oholil. To by mě nikdo nepoznal a ještě bych vypadal strašně mladě. Mně to nevadí, kamarádi si na to taky nestěžují. Nevím, jestli nějací fanoušci. Já si to dělám podle svého a určitě to nehodlám dávat pryč.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
A co přítelkyně?
Té to taky nevadí. Kdyby jí to vadilo, asi by to byl problém (směje se).
Je pro vás důležité, že se máte čím identifikovat na ledě? Když se lidi baví o Jarůškovi, všichni si vybaví váš plnovous.
Tohle nebyl úmysl, když jsem si to nechával narůst. Hlavně ze začátku se mi začalo poměrně dařit, tak jsem si říkal, teď si to přece nemůžu oholit. Tak jsem si to nechával, až to rostlo, rostlo, a pak mě podle toho lidi začali poznávat a říkat mi vousáč.
Nevadí vám, že vám takhle říkají?
Neříkám, že se mi to líbí, ale nevadí mi to (směje se). Nemám problém, když se někdo chce vyfotit nebo povykládat. Jsem rád, že udělám lidem radost.
Share on Facebook
