Rok založení: 1928
Klubové barvy: modrá a žlutá

Kapacita stadionu: 4000

1928 - 1944
Na počátku bylo datum 28.11.1928. Na tento den byla svolána schůze a na ní ustaven hokejový oddíl SK Přerov. Prvním předsedou byl zvolen MUDr. Jan Lacina. V 15. prosince téhož roku, byla v Olomouci v Národním domě ustavena hokejová župa pro celou Moravu. Měla celkem čtyči okrsky, a to přerovský, olomoucký, ostavský a brněnský.

Zakládající členové byli: SK Přerov, SK Prostějov, ČSS Olomouc, SK Olomouc, SK Kroměříž, Haná Kroměříž, SK Baťa Zlín, DSK. Třebíč. Začaly se hrát první mistrovské zápasy a hokej se přesunul z rybníku na sokolský stadion (nynější hřiště házené TJ Spartak PS). Druhé družstvo se usídlilo na orelském stadionu (nynější budova polikliniky).

Výkonnost přerovského hokeje rok od roku rostla a s ní i zájem o tento sport u veřejnosti. V době, kdy už SK Přerov hrál divizi, na jeho utkání byly několikatisícové návštěvy. Kádr hokejových mužstev tvořili většinou hráči kopané a tak jména Gebauer, Weintritt, Skopalík, Slívečka, Špit, Michálek, Dreiseitel, Novotný a další byla známá téměř po celé Moravě jak v kruhu fotbalistů, tak i hokejistů. Z hokejových jmen je nutno uvést Koblihu, Doležela, Rýpara, Prachaře, Houžvu, ve Viktorii bratry Filouše, Kolavu, Čecha, Kramáře, Hrdinu a hlavně Viloše Branta, který v době svých studií hrál za LTC Praha a v roce 1935 i v reprezentaci ČSR proti Francii.

1946 - 1970
Výkonnostní odstup mezi Přerovem a ostatními mužstvy nastal teprve vybudováním zimních stadionů v tamních městech. V Přerově se to nepodařilo ani v roce 1946, kdy již začala probíhat akce na výstavbu ZS, ani v letech 1956 a 1957, kdy bylo odpracováno na stadionu v prostorách bývalé firmy Heinik (sousedství pivovaru) několik tisíc brigádnických hodin. A tak se stalo, že hokej v Přerově začal stagnovat. Posledním, a dá se říci i největším úspěchem této doby, bylo získání titulu mistra ČSR dorostu pro sezónu 1949/1950.

V té době hráli dorostenci pod hlavičkou Slávie ROL Přerov. Na tomto úspěchu se podíleli tehdejší hráči Jurečka, Kelnar, J. Polívka, Pospíšil, a Vaněk s Mašláněm (pozdější hráči RH Brno i reprezentace ČSR. V době od roku 1950 až 1955 dochází v přerovském hokeji k hledání optimální cesty.

V sezóně 1955/1956 se mužstvo Meopty stává vítězem krajského přeboru a postupuje do divize. Je již plně konsolidováno a předvádí naší veřejnosti pěkný hokej. Hráči tehdejší doby Jurečka, Samohýl, Bartoň, Kellnar, Pavlíček, bratři Polívkové a Výkrutové, Němec, Zdráhal, Ondryáš a ti mladší Hudec, Lepař, Rédl, Nakládal, Mikiska, Kolařík jsou dosud v paměti příznivců ledního hokeje.

Po řadu let patřilo mužstvo ke špici divizního hokeje. Ovšem jen za velké obětavosti hráčů a funkcionářů mohlo být toto období úspěšné, protože tréninkové možnosti na ZS Prostějov či Olomouc byly většinou jen v pozdních nočních hodinách a kolikrát jen jednou týdně, maximálně 2 hodiny. Ke konci nepomohlo ani vybudování pěknéhoo kluziště s betonovou plochou, přislušného sociálního zařízení na místě dnešních kurtů Bellus. Nutnost vybudování zimního stadionu dotvrdil i sestup do krajského přeboru v letech 1969/1970.

1971 - 1973
Až konečně se sen všech stal skutečností. V roce 1971 byla splněna "jedna část volebního programu výstavby města Přerova - vybudování přerovského zimního stadionu. Za podpory stranických a státních orgánů, velké pomoci přerovských závodů i občanů Přerova" mohla být na podzim tohoto roku zahájena první sezóna v novém prostředí. Od této doby začíná pro přerovský hokej zlatá éra a dochází k celkové konsolidaci oddílu.

1971 - 1972
krajská soutěž mužů, postup do krajského přeboru mužů

1972 - 1973
Družstvo mužů vítězí v krajském přeboru, postup do divize. Oddíl má - jedno družstvo mužů, jedno družstvo dorostu (krajský přebor 5. místo), jedno družstvo starších žáků (vítězství v krajském přeboru, postup do žákovské ligy), jedno družstvo mladších žáků (vítězství v krajském přeboru, postup do žákovské ligy).

Závěrem sezóny bylo na ZS sehráno exhibiční hokejové utkání století, mezi družstvem F.C.VOX s kapitánem Pavlem Novákem a jejich soupeři z řad trenérů a vedoucích mužstev TJ Meochema. Již při rozbruslování bylo na ledě vidět opravdové "kouzelníky". Nacvičené finty a signály, bruslení pomocí mantinelu, to všechno naznačovalo, že to bude vrcholná podívaná. Za trenéry nastoupily známé hvězdy Polívka, Pavlíček, Burian, Hradil, Garstka, Urban, Jurečka... V brance VOXu S. Grábl s "prknem", které zabránilo mnoha brnkám v jeho síti. Po zahajovací znělce, kterou pro tuto příležitost složil kapitán VOXu Pavel Novák, předali jeho hráči soupeři fan klubu a Pavlovy zpěvníky. Na oplátku jim soupeř zaspíval patnáctihlase píseň "Chovejte mě má matičko", která soupeře nadlouho odzbrojila.

Po tuhém boji o každý milimetr ledu zvítězili VOXáci 6:5. V družstvu trenérů se blýskl hráč Domanský, který pro nic za nic několikrát bravurně projel celé hřiště. V družstvu VOXu předvedli několik kanadských rvaček zvukař Pepa Štěpaník a bostonský medvěd Ruda Neuls, ze kterého měl respekt i rozhodčí Hudec. Utkání bylo zpestřením celé sezóny.

1973 - 1974
V tuto dobu se vedení orientovalo na souseda z Olomouce. Odtud přišla nejen řada hráčů, ale i první rolba - zatím na zápůjčku. Jistě si vzpomínáte o každé přestávce na ledaře s hrábli a s trubkovým rámem na "žehlení ledu". Až posléze se v Přerově objevila chlouba firmy McDupont - modrá benzínová OKAY 38 (která slouží dodnes - pozn. webmastera. K mládežnickým družstvům přibyla poprvé v historii i hokejová základna. Další krok na stupínku hokejového dění ve městě.