„To jsem řekl i svému agentovi. Boleslav se ozvala jako jediná z nejvyšší soutěže, navíc o mě měla zájem už dřív,“ vysvětluje, proč přijal nabídku být součástí mužstva, které v obou sezonách mezi tuzemskou elitou muselo bojovat o udržení v baráži.
Nabízí se tedy varianta, že o Radka Matějovského usilovaly týmy z nižší soutěže případně ze zahraničí, samotný hráč do celé tajenky světlo nevnáší. „Jiné možnosti, které se objevily, bych teď nechtěl specifikovat,“ reaguje zkušený forvard.
Fakt, že Mladá Boleslav v obou dosavadních ročnících mezi nejlepšími českými kluby spadla vždy do baráže, odchovance pražské Slavie od angažmá v městě automobilů neodrazoval. „Věděl jsem, jaký tu je tým. Boleslav hrála velkou část sezony dobře, ale psychicky nezvládla závěr,“ rekapituluje.
„Myslím, že tentokrát to bude jiné. Já si před sebe každý rok stavím cíl v podobě play off, což bude v další sezoně složitější, ale už loni se ukázalo, že to nemusí být nereálné, takže v předkolo věřím,“ říká nová akvizice družiny Jana Tlačila odhodlaně.
Právě kouč, který přišel do středočeského města na sklonku posledního hokejového roku, během minulé letní přípravy zavedl tehdy ještě v Českých Budějovicích poněkud odlišný model, kdy mužstvo trénovalo v kratších blocích proložených týdenním volnem.
„Nezažil jsem loňský model pana Tlačila, ale my jsme to měli takové ve smyslu ´povolit – přitáhnout´. Jeden týden se trénovalo třeba až do soboty, jindy bylo volno už v pátek,“ naznačuje, jak vypadal program.
Po chvíli přidává další postřeh, jenž ještě o něco více poodhaluje strukturu tréninků. „Většina příprav je podobná, ale tady se trenéři zaměřili na rychlostní vytrvalost. Taková ta klasická vytrvalost se tolik nedělala. Dlouhých běhů a výjezdů na kole nebylo tolik jako třeba v Plzni,“ srovnává Radek Matějovský. „Jednalo se o simulaci střídání na ledě, tedy zhruba třicet vteřin práce,“ doplňuje ještě.
Netroufám si ani v tuhle chvíli říct, jestli nás semifinále stála fyzička nebo taktika
Nyní už čeká i mladoboleslavské hokejisty boj o co nejlepší pozici v sestavě během přípravných duelů, ještě předtím si však odpočinuli během dovolené. „U mě to bylo rychlé a jasně dané,“ reaguje útočník, jenž v předešlých letech prošel mimo jiné rovněž extraligovými týmy Jihlavy a Pardubic.
„Po play off jsem měl poměrně krátkou pauzu, protože jsme hráli s Libercem docela dlouho, takže jsem teď v létě doháněl resty kolem baráku. Na tři dny jsme s rodinou vyrazili na Moravu, byli jsme i na chalupě,“ nechává někdejší reprezentant nahlédnout do svého soukromí.
Právě se svými nejbližšími se zatím Radek Matějovský tolik nevídá, neboť většinu času tráví v Mladé Boleslavi, kde je sám bez rodiny. „Stejně bych neměl čas se jim věnovat, protože jsme hodně na zimáku,“ uvádí. „Ale teď řeším větší byt, aby za mnou rodina mohla jezdit v sezoně. Nejspíš to bude tak, že bude týden v Plzni a týden tady se mnou,“ plánuje.
Kromě bydlení však řeší ostřílený harcovník rovněž svou pozici v týmu. „Zatím jsem s trenérem Tlačilem nemluvil, ale předpokládám, že na pohovory dojde, jakmile začneme nacvičovat přesilovky, oslabení a další herní situace,“ míní.
„Nepřišel jsem do Boleslavi s tím, že budu střílet dvacet třicet gólů za rok. Žádný střelec nejsem. Spíš se vidím jako bránící levé křídlo, které vnese do hry tvrdost a obětavost,“ přemítá nad možným přínosem pro mužstvo.
Jak již bylo zmíněno, v jarním play off se Radek Matějovský prokousal s Libercem z předkola až do semifinále. „Na začátku sezony v Plzni jsem nebyl spokojený, protože jsem nedostával možnost se ukázat. Po přesunu do Liberce jsme příležitost dostal,“ kvituje.
A ve vyřazovacích bojích se svými severočeskými spoluhráči zosnoval dokonalou pomstu, jelikož Bílí Tygři vyřadili vítěze základní části hned ve čtvrtfinále. „Už po sérii s Plzní jsem říkal, že cítím zadostiučinění,“ vybavuje si. „Nicméně plzeňských kluků mi bylo líto, protože po té parádní sezoně by si úspěch zasloužili,“ dodává.
V semifinále pak družina Jiřího Kalouse ztroskotala na suverénních Pardubicích, které po úvodní čtvrtfinálové porážce s Třincem dokráčely k titulu bez jediného zaváhání. „Zaspali jsme první zápas, kdy jsme byli možná i lepší, a pak už jsme to neukočírovali,“ vzpomíná Radek Matějovský.
„Pardubice nepředváděly žádný krásný hokej. Hrály účelně. Výborně bránily a čekaly na chyby soupeře. Na Haška moc nebezpečných pokusů nešlo,“ pokračuje líčením podrobností. Mohla se nějak projevit únava z náročného programu během play off, kdy Liberec postupoval z předkola?
„S Plzní nám to pomohlo, protože jsme byli rozehraní. Navíc nám to trochu usnadnily i porážky v prvních dvou utkáních, po nichž si Plzeň řekla, že už se nic nemůže stát a ono se stalo. Ale ani teď si netroufám říct, jestli nás semifinále stála fyzička nebo taktika. Pardubice hrály zkrátka výborně,“ uzavírá Radek Matějovský.