Jak na Finy? Musíme to tam víc cpát, ví Holík. Na Paříž nemyslí

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

11. února 2017, 8:05

Jan Šimek

• Reprezentace
• Švédské hry

(GÖTEBORG, od našeho zpravodaje) Poslední reprezentační akci kvůli zranění vynechal, ale teď je zpátky. Zlínský útočník Petr Holík znovu navlékl dres národního týmu na Švédských hokejových hrách. Proti hostitelům turnaje hrál na křídle, nyní se přesune na oblíbenější pozici centra. Vedle dvou bývalých ofenzivních fantomů Bílých Tygrů – Michala Birnera a Michala Řepíka. „Těším se. Oba jsou výborní hráči. Budu se snažit nekazit jim to,“ hlásí.

O prosincový Channel One Cup vinou zdravotních trablů přišel, nyní má radost, že je zpátky v kabině národního mužstva. „Byl jsem zvědavý, jestli se tady ukážu, nebo ne. Jsem hrozně rád, že to vyšlo, a že tady jsem,“ říká Holík.

Se Švédy Češi navzdory porážce vyloženě nepropadli. Najdou se prvky, na které by bylo vhodné navázat i proti Finsku. „Mělo by zůstat nasazení, i bojovnost tam byla. Udělali jsme ale nějaké chyby, po kterých nám tam napadaly góly. Musíme se toho zbavit a nedělat chyby. Začneme se víc tlačit do brány, protože jsme moc nestříleli. Měli jsme málo střel. Musíme to tam víc cpát. Pak je větší šance, že tam něco spadne,“ ví zlínský útočník.

Češi zbrojí na Finy. Do branky jde Francouz. Birner si zahraje s Řepíkem »

Proti Finsku bude hrát na centru ve společnosti bývalých libereckých Bílých Tygrů Michala Birnera a jeho jmenovce Řepíka. „Těším se. První zápas jsem hrál na křídle, teď budu hrát na centru, kde jsem víc zvyklý. Oba jsou výborní hráči. Budu se jim snažit to nekazit,“ směje se.

Kde se cítí lépe? Na křídle, nebo na pozici centra? „Vždycky na nároďáku říkám, že je mi jedno, kde hraju. Hlavně, že hraju, což furt platí. Centr je pro mě jednodušší. Nejezdím po křídle. Myslím si, že u mantinelů toho moc nevyndám ven do středního pásma. Moc mi to tam nejde. Centr mi svědčí lépe,“ pokračuje.

Berani ze Zlína se rvou o desítku a klidně se může stát, že tento tuhý boj bude trvat až do konce základní části. Teď ale může tyto starosti nechat v Česku. „Vždycky je příjemné nějak vypnout a odjet na nároďák, než být v klubu a jen trénovat. Lepší je hrát zápasy. Nemyslím teď na Zlín, ale na nároďák. Budeme se snažit udělat tady nějaký úspěch,“ slibuje.

Lze porovnat klima ve zlínské šatně s atmosférou v reprezentační kabině? „To se moc nedá. Ve Zlíně jsme s kluky každý den, tady se vidíme vždycky po dlouhé době a je si co říct,“ vykládá.

Nominaci zjistil na netu. Od pokladníka mám klid, směje se novic Klok »

Na mezinárodních akcí se může ukázat klubům ze zahraničí. „Nějací skauti nebo trenéři klubů z venku sem jezdí, ale myslím si, že kluci – nebo já osobně – nejdeme do zápasu s tím, že se chceme někomu nějak ukázat, ale chceme hrát za nároďák a udělat pokud možno nějaký úspěch,“ tvrdí extraligový šampion z roku 2014. „Beru to tak, že jdu hrát zápas za nároďák a jdu podat co nejlepší výkon a nemyslím na to ve smyslu: „Ježišmarja, teď se mi něco nepovedlo. Doufám, že to nikdo neviděl.“ Takhle to vůbec neberu,“ hlásí.

O květnovém světovém šampionátu nepřemýšlí? „Vůbec. Myšlenky mám na další zápas. Všechno je to tak daleko... Do šampionátu je strašně dlouhá doba, pak je ještě jedna akce a Euro Hockey Challenge. Je brzo na to teď myslet,“ ví. Paříž jej ale určitě láká. „Nejen Paříž, ale celý šampionát. Každý by si tam chtěl zahrát, já samozřejmě taky. Takhle brzy na to myslet je ale těžké,“ dodává na závěr Petr Holík.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Švédské hry