Jandač po Světovém poháru: Pořád máme kluky, kteří za Česko hráli srdcem
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
(TORONTO, od našeho zpravodaje) Jako hlavní kouč vedl národní tým na první velké akci, Josef Jandač na ni bude vzpomínat se zvláštními pocity. "Těší mě, že jsme vyhráli poslední zápas s Amerikou. Pořád se najdou kluci, kteří chtějí hrát za Čechy srdcem. Ale také jsem zklamaný, jelikož nám jeden bod chyběl k semifinále," konstatuje. Jeho výběru se moc nevěřilo, nicméně konečný výsledek není nikterak špatný.
Mohlo být hůř, ale i lépe. Národní tým přišel o některé opory, bez ohledu na to bojoval. Zápas s Kanadou potvrdil realitu, javorové listy jsou dneska někde jinde. Další dvě utkání ovšem byla vyrovnaná. "Měli jsme udělat bod navíc s Týmem Evropy. Věděli jsme, že to bylo klíčové utkání," říká kouč. Nicméně Češi nepropadli, Jandač po turnaji svěřence pochválil: "Hrozně se mi líbilo, že pořád máme hráče, co jsou schopni a ochotni na ledě padat po hubě."
Poslední duel českého týmu se vydařil, splnil výkon vaše představy?
Do zápasu jsme nastupovali s tím, že chceme hrát na tisíc procent, jak jsme říkali před utkáním. Přestože jsme neměli šanci postoupit, kluci do toho dali všechno. Za český nároďák hráli s nasazením a srdcem. Měli jsme trošku okleštěnou sestavu, ale podařilo se nám poslední zápas vyhrát, za což jsme nesmírně rádi. Protože to je dobré pro celý český hokej.
Hráči zároveň mluvili o zklamání, postup totiž nebyl vůbec daleko.
Ano, chyběl nám jediný bod z prodloužení nebo z penalt proti Týmu Evropy. Celé by to pak bylo veselejší. Takhle nejásáme, nejucháme, ale ani nevěšíme hlavy.
Byl právě závěr utkání proti Týmu Evropy z českého pohledu klíčový?
Jednak nám chyběl onen jeden gól a tudíž bodík navíc, jednak jsme potřebovali, aby se nám také vyhýbala zranění. Protože ze šesti utkání jsme pouze jedno sehráli na dvanáct útočníků a zbytek museli nějak lepit. Měli jsme jich jedenáct, nakonec pak deset. Jiné týmy to nepotkalo, my si absence bohužel vybrali už v přípravě a pak to pokračovalo i na turnaji. Myslím, že i tohle by nám malinko pomohlo.
Srovnání s elitní konkurencí nevyznělo až tak špatně, jak mnozí před World Cupem odhadovali, co říkáte?
Teď bezprostředně je těžké rozebírat, jak vypadá celý český hokej. My víme, že nám odešla silná generace. Pořád se bavíme o minulosti, hrabeme se v tom. Ale je třeba se dívat dopředu. Na to, co bude, co je potřeba změnit v uspěchané době. Za okolností, jak se vychovají malé děti, jak k tomu přistupují rodiče, učitelé ve školách... Rozebírat tohle všechno je na jinou debatu. Pro mě osobně je Světový pohár obrovskou zkušeností, protože jsem pořád slyšel, jak je místní hokej jiný. Jirka Fischer nám na mistrovství světa říkal: to je pomalé, ve stojce. A taky že ano! Hraje se na malých hřištích, kanadské a americké prostředí produkuje nejlepší hráče. Pokud v Evropě nezlepšíme soutěže, svět nám bude ujíždět.
Je pravda, že takovou kvalitu nemají ani jiné výběry.
Finům třeba chybí střední generace. Mají výborné mladé, před deseti lety udělali progres, teď začínají sklízet ovoce. Každá federace se potýká s nějakými problémy. Já věřím, že my to zachytíme. Že se zadrápneme a třeba se zase začne blýskat na lepší časy.
V této souvislosti se hodně hovořilo o přínosu širšího realizačního týmu. Ukázalo se, že to je jedna z cest kupředu?
Pro mě osobně byla velká zkušenost pracovat s kluky jako Venca Prospal, Jirka Fischer, Martin Ručinský. A chtěl bych jim za to poděkovat. Na Světový pohár jsme se připravovali poctivě a dlouho. Ostatní trenérské týmy a štáby jsou také hodně široké, najdete v nich velké persony. My jsme se vůbec nezastavili, každý makal na sto procent. Naše práce byla rozdělená. Každý dělal určitý díl. Myslím si, že je to na této úrovní nezbytně nutné.
Je pro vás poslední výhra nad Spojenými státy určitou odměnou a náplastí za zmařený postup do play off?
Pochopitelně je lepší končit turnaj vítězstvím než porážkou. Taková malá náplast pro mě osobně tam je. Mám v životě pár zápasů, které si budu pamatovat do smrti, nebo bych je naopak nejraději nehrál. Utkání s Evropou nám sebralo potřebný bod a v podstatě nás vyndalo z turnaje. Na tenhle zápas budu určitě vzpomínat nerad. Ale na Ameriku budou zase vzpomínky dobré, už jen kvůli tomu, jakým způsobem kluci hráli za Česko. Hrozně se mi líbilo, že pořád máme hráče, co jsou schopni a ochotní na ledě padat po hubě. A určitě nedostatky nahradí nasazením a bojovností. Před zápasem jsme si řekli, že to nejdeme odklouzat. Ale že jdeme hrát za Čechy! Mimo jiné proto, aby bylo jiné vnímání hokeje, ve kterém se teď nacházíme. Myslím si, že to ti kluci dokázali.
Neříkáte si zpětně, nakolik ovlivnila mužstvo úvodní vysoká porážka s Kanadou? Nepromítl se tenhle výsledek do dalšího zápasu s Týmem Evropy?
Je to možné. Poměrně dobře jsme odehráli přípravu. Do turnaje jsme šli s určitým sebevědomím, jenže Kanada nám ho rychle sebrala. Taky jsme jí hodně pomohli. Po deseti minutách to nevypadalo špatně. Oni museli dělat změny, najednou byli nervózní. Bohužel jsme dostali první gól, podle mého názoru neregulérní. Za tím si stojím. Druhý nám dali po čistě prohraném buly a třetí po obrovské chybě. Proti Kanadě je to smrtící. Potom už jenom lezete do kopce a nevidíte na vrchol. Proti Evropě jsme se rozjeli až po obdrženém gólu. Teprve pak jsme začali trošku hrát. Do té doby to byla šachová partie. Ležela na nás tíha okamžiku, kluci hrozně chtěli. Bod navíc získala Evropa a to rozhodlo o jejím postupu. My jsme museli přeskupit formace, protože nám vypadl důležitý hráč Faksa. Bylo to znát.
Máte pocit, že rozhodčí z NHL řídili zápasy objektivně?
Mají tu svoje profíky. Nějak to odpískali. Upřímně, nechci to moc komentovat. Nespokojený jsem byl s nepotrestáním zákroku na Faksu. Neregulérní byl první gól Kanady proti nám. Našlo se víc sporných situací, ale já se v tom nechci babrat. Bylo znát, že Kanada hraje doma. Tak jsme to i cítili. Getzlaf měl po zákroku na Faksu v turnaji skončit. Jirka Fischer říkal, že za podobné zákroky se v NHL dává distanc.
Před Světovým pohárem vypadli pro zranění Krejčí, Hertl a Gudas. Neříkáte si, jak by hra a vystoupení týmu vypadalo s jejich přispěním?
To jsme v rovině spekulace. Vypadli nám tři hráči z prvních dvou pětek. Pochopitelně to zasáhlo do našich variant pro turnaj, ti kluci pro nás byli hrozně důležití. Nějak jsme se s tím vypořádali, o to víc mě mrzí, že nám v průběhu turnaje vypadávali další hráči. Tohle nás omezovalo. Nasazovali jsme deset nebo jedenáct útočníků, což bylo klíčové proti Evropě. Kluky to stojí síly, hůř se koučuje.
Při práci u národního týmu nastane nyní klasický program - akce Euro Hockey Tour a příští rok na jaře mistrovství světa. Máte zájem pokračovat s realizačním týmem, který byl na Světovém poháru?
Byl bych samozřejmě rád, kdyby to takhle vydrželo, protože s prací kluků jsem byl absolutně spokojený. Sedli jsme si i lidsky. Nicméně tohle se bude řešit, protože Martin Ručinský přijal roli pouze na Světový pohár. Venca Prospal a Jirka Fischer také - navíc oba mají práci v Americe. Je to otázka velkých turnajů, toho, jestli budou uvolněni. Vencu to chytlo, na mistrovství by rád přijel. U Jirky uvidíme. Pořád jedná o pozici v klubu. Jeho ambice jsou vysoké. Přál bych mu, aby se jednou stal prvním českým generálním manažerem v týmu NHL.
Share on Facebook
