Jedničku pro Světový pohár určí kemp, hlásí Pavelec. Proč je Laine jackpot?
Ondřej Pavelec.
|
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Léto bude zhruba stejné jako v předchozích letech, ale jeho závěr dostane trošku jiný spád. Česká hokejová esa čeká v září Světový pohár, na vrcholnou akci úrovně olympijského turnaje se chystá také Ondřej Pavelec. "Zatím se nic nemění. Jako tradičně pojedu do Montrealu, kde půjdu poprvé na led. Ale pak se vracím do Čech, od 4. září začínáme společnou přípravu," konstatuje gólman Winnipegu.
Zaběhnutý plán červencových a srpnových dní překopávat nemusel, nicméně je v očekávání. "Sám jsem zvědav, jak to bude vypadat. Co jsem se bavil s jinými kluky, jsou na tom podobně. Světový pohár se dlouho nehrál, moc nevíme, co čekat. Ale zatím je všechno při starém, do turnaje zbývá dost času. Jedinou novinku vidím v tom, že se příprava na sezonu zkrátí zhruba o dva týdny," připomíná.
Zápas v Praze? Naši mě v NHL viděli často. Možná až moc
Odchovanec kladenského hokeje momentálně pobývá doma a maká na suchu. "Tradičně, s Michaelem Frolíkem. Na led touto dobou nikdy nechodím, to přijde až v Montrealu. Odlétám tam 1. srpna a vracím se přesně za měsíc - tedy 1. září," přibližuje. Pro World Cup je Pavelec jedním z trojice nominovaných českých brankářů, v týmu se sejde s Petrem Mrázkem a Michalem Neuvirthem. Kdo bude gólmanem číslo jedna, případně tím, jenž turnaj zahájí - to zatím není jasné.
Nepátrá po tom ani Pavelec. "S trenérem Jandačem jsem nemluvil, ani nevím, co by mi teď přesně mohl říci. Bavil jsem se před nominací jen s Martinem Ručinským, všichni víme, že to hlavní přijde na kempu. Tam se rozhodne, kdo bude chytat." Mistr světa 2010 zůstává v klidu. "Trenér má svých starostí dost, pracuje na tom, jak tým co nejlépe nachystat. Stejně by nám teď nic bližšího říci nemohl," dodává. Podobně situaci popsal nedávno také Petr Mrázek, jisté je, že v brankovišti mají Češi slušně na výběr.
Pavelec je z uvedené trojice nejstarší, i když mu poslední srpnový den bude teprve devětadvacet let. Lídr Winnipegu už s národním týmem hodně zažil, poprvé od loňského šampionátu se zase ukáže v Praze. "Je příjemné, že tu budeme hrát zápas proti Rusku. Budou moci dorazit kamarádi, pro rodiče to ale zase není tak výjimečné, protože ti mě viděli v NHL často. Možná až moc," usměje se.
Návrat do vlasti po individuálních trénincích v Montrealu ovšem vítá. "Jasně, budu se moc podívat na pár dní domů, to se mi v září roky nepovedlo," reaguje spokojeně. Svých blízkých si účastník olympiád 2010 a 2014 užil během dovolené po minulé sezoně. "S rodiči a sestrou jsme byli asi měsíc na Floridě, pak následoval přesun domů. Nikam do ciziny už jsem nejel. Když je člověk celý rok pryč, užívá si pohody v Čechách. Maximálně si zajedu na pár dní na Moravu, to je všechno," hlásí.
Spousta kluků nemá práci. Pozice u Jets si vážím
Pavelec na dálku sleduje dění ve Winnipegu, po otevření trhu s hráči tam však moc rušno nebylo. "Je to klasika, stejné jako každý rok. Jets podepsali Scheifeleho - dostal raketu, což jsem čekal. Ale jinak nic moc. Věřil jsem, že podepíšeme nějaké zkušené hráče, je to však podobné jako v minulých letech," konstatuje. Jedna velká hvězda budoucnosti je ovšem v kapse, Tryskáči v draftu získali finského dravce Patrika Laineho. A už s ním mají kontrakt. "Je to pro nás trefa do černého, slušný jackpot. Viděl jsem, jak Laine hrál na mistrovství světa. Silný hráč, který týmu pomůže. Druhé místo v draftu a tahle volba je fakt super," uznává.
Jenže zároveň velí k opatrnosti. "Ve Winnipegu jsou trošku blázni, všichni si myslí, že to Laine sám spasí. Je výborný, ale v osmnácti letech na něj bude obrovský tlak. Byl bych opatrný. Mnozí od něj čekají, že dá 40 gólů za sezonu, ale to nebude žádná legrace. Sám takový úkol nezvládne," upozorňuje. Sám si kontroluje místo týmové jedničky, v klubu také patří ke služebně nejdéle sloužícím bojovníkům. První starty v NHL zaznamenal Pavelec během sezony 2007-08 ještě v barvách Atlanta Thrashers, kteří se posléze přestěhovali do Winnipegu.
Český gólman nepůsobil v jiné organizaci, napadlo ho, jaké by to případně bylo? "Občas ano, ale jsem rád, že mohu chytat za Winnipeg. Že mám určitou pozici. Zvlášť když vidím, kolik hráčů práci nemá," zmiňuje. Začátky v Atlantě už odvál čas. "Někdy bych se tam vrátil, aspoň bych se trošku ohřál," usměje se. Ale po Světovém poháru znovu naskočí jako lídr Jets a bude válet ve svém desátém ročníku NHL. "Nemám si na co stěžovat. V klubu se ke gólmanům chovají výborně, máme skvělého trenéra. Ve Winnipegu jsem už dlouho, ale pořád si toho velmi vážím," doplňuje závěrem.
Share on Facebook
