Jsem flegmatik, nic mě nerozhodí, tvrdí Vondrka. Růžička se o něj nebojí
Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz
V play off dal už deset gólů, Michal Vondrka chytil možná životní formu. Bílí Tygři mají s chomutovským lídrem spoustu práce, v páté bitvě si na něj dávali mimořádný pozor. Domácí si kapitána Pirátů pečlivě hlídali, chodili mu do těla. Vondrka párkrát koupil ostré hity a spousty ran, nicméně důraz domácích bral s nadhledem. "Nechci říci, že jsem nějaká superhvězda. Já se rozhodit nenechám. Jsem flegmatik i v životě, tvrdou hru mám docela rád," konstatuje.
Obhájci titulu věděli, že pokud mají doma uspět, musejí vedle svého výkonu patřičně naladit i strategii. Jeden z hlavních záměrů se týkal toho, jak co nejvíc eliminovat chomutovská esa. Vondrku především. "Nečekal jsem, že to bude nějaká procházka růžovým sadem. Je to vyhecované, vyostřené. Správné play off," potvrzuje bronzový medailista ze šampionátu 2012, že dopředu tušil, co ho mezi mantinely čeká.
Náhradní dres? Vondrka si vybral číslo 24, s nímž hrál na Slavii
Ovšem některé akce byly na hranici únosnosti, výpad Martina Ševce na Vondrku určitě. Liberecký bek je rafan, dřel ze všech sil. Když soka dohrál u mantinelu, pořádně mu naložil, ačkoli chomutovský útočník do stejné akce jít nemínil. Ševc chytil Vondrku a roztrhl mu dres, kapitán Pirátů si musel bleskově vzít jiný. "Trvalo to pár vteřin. Z kabiny mi přinesli ty, co měli náhradní. Bylo jich pět, já si vybral číslo 24, se kterým jsem hrál na Slavii," popisuje. Kustodi nalepili Vondrkovi na hruď velké písmeno C, největší eso Krušnohorců dohrálo s jiným číslem a bez jmenovky.
Celý zápas měl Vondrka co dělat s těsnou obranu, pořádný hit dostal hned v prvním střídání. "Já toho hráče viděl, akorát jsem se špatně zapřel. Nebylo to nic, s čím bych nepočítal," mávne rukou. Při hře měl méně prostoru, ale s tím se po jeho galapředstavení ve třetí a čtvrté bitvě dalo počítat. "V určitých fázích to tak bylo, ale přijde mi to normální. S tím jsme se potýkali během sezony, zažil jsem to docela často. Nic extra," povídá.
Vondrka: Potřebujeme být produktivnější. Možná bychom měli přitvrdit
Piráti v utkání vedli, ovšem pak soupeř vývoj obrátil. Skvělý Ján Laco držel chomutovské šance ve hře, leč marně. Blíž k finále má tím pádem Liberec. "Hráli jsme hodně oslabení, na druhou stranu jsme měli poměrně málo přesilovek. Góla jsme dali jen jednoho," reaguje Michal Vondrka. Směrem k šestému zápasu vyplývá jasný závěr. "Potřebujeme být produktivnější. Možná bychom měli i trošku přitvrdit, ale spíš si myslím, že to je hlavně o využitých šancích. O tom, abychom si vytvořili tlak a prosadili se," upozorňuje.
Po pátém duelu každopádně vládl v kabině hostů smutek, protože svěřenci trenérů Růžičky, Martínka a Šťastného věděli, že od úspěchu nebyli zase tak daleko. Hosty v závěru třetí třetiny mrzelo 106 vteřin dlouhé dvojnásobné oslabení. Sice ho přečkali a neinkasovali, ovšem ztratili spoustu sil k závěrečné snaze o vyrovnávající trefu. Na hanbu musel Vladimír Růžička mladší, jelikož při vhazování přesekl hokejku Petra Jelínka. "On to hraje chytře. Nevím, jestli to mohu říci... Prostě jsem se rozhodl, že buď to vyseknu celé, nebo mu vyrazím hokejku," vysvětluje.
Růžička: Věřím, že se do Liberce vrátíme. Pak to bude hop nebo trop
Došlo na druhou možnost, rozhodčí okamžitě zvedli ruce a vylučovali. "Jakmile se ta hokejka rozletěla, bylo mi jasné, že půjdu ven. Šli jsme do tří, věděl jsem, že to týmu nepomůže. Nemělo by se stávat. Ale byly tam emoce. Řekl jsem si: když bully nejde vyhrát normálně, tak to zkusím vyseknout. Bohužel, puk jsem netrefil," hlásí. Z hlediska výsledku to nebyl zásadní moment Růžička, který v osmé minutě nádhernou střelou otevřel skóre, přečkal celý trest a Piráti posléze zkusil vynutit prodloužení.
Na souvislý tlak z jejich strany ale nedošlo, celý zápas se museli vyrovnávat s ostrou hrou domácích. Především tedy Vondrka. "Michal má super formu, soupeři mu jdou do těla. Že ho řežou, to je nějaká jejich taktika. Ale Michal se umí prosadit i tak, je hrozně silný strach. Nemám o něj strach," povídá Růžička, Osobního strážce chomutovský kapitán nepotřebuje. "Bráníme se tak nějak vzájemně. Samozřejmě hlavně Janka Laca, není to jen o Michalovi. Když mu jdou do těla, nejde dát k Vondrkovi dva hráče s tím, aby u něj stáli a nikdo se ho nedotkl," doplňuje.
Soupeři si ve velkém semifinále zatím drží kouzlo vlastního ledu, v neděli se hraje šestý duel na chomutovském ledě. "Nikdo nemohl předpokládat, že za stavu 0:2 pak Liberec porazíme čtyřikrát za sebou. Trošku nohy na zem!" velí Vladimír Růžička. "Teď se vracíme k nám, kde hrajeme dobře. Věřím, že pomohou diváci, my to zvládneme a pojedeme znovu do Liberce. Pak už to bude hop nebo trop," uzavírá.
Share on Facebook
