Lidi zjistili, že nejsem pračlověk, říká Roubíkův ochránce Přindiš

Petr Přindiš je nepřehlédnutelnou postavou. | Foto: Jan Gebauer, fotogebauer.cz

8. ledna 2017, 16:37

Marek Hedbávný

Ústecký vousáč Petr Přindiš patří k nejtvrdším obráncům soutěže a zároveň je druhým nejtrestanějším hráčem WSM Ligy. Za úkol má mimo jiné chránit spoluhráče, především klubovou ikonu Jaroslava Roubíka.

» Hlasování v anketě Sympaťák WSM Ligy ZDE

Petr Přindiš

obránce, 34 let

WSM Liga 2016-2017

Z 38

G 3

A 3

B 6

Když jsme rozhovor dělali loni, vyprávěl jste, jak na vás diváci řvali islamisto, Allahu Akbar a podobně (viz zde). Máte od té doby nějaké další historky kvůli vašim vousům?
Žádné nové historky nejsou. Podle mě ze dvou důvodů: buď po přečtení minulého rozhovoru lidi zjistili, že nejsem pračlověk, ale normální chlap, který má rád to, co dělá – zábavu a upřímnost, prostě klasický sympaťák (smích), anebo zjistili, že jsem fakt vostrej a není radno si se mnou zahrávat (smích). Samozřejmě se přikláním k první možnosti.

V létě jste byl dlouho bez angažmá. Jak jste snášel období nejistoty?
Ani jsem to nevnímal jako období nejistoty. Za dobu, co hraji hokej, jsem si zvykl, že to přes léto takhle chodí. Mně osobně vyhovuje individuální letní příprava a vždycky věřím, že se nějaké angažmá objeví. Rád bych se už ale někde usadil, to ano.

Nepřemýšlel jste v době, kdy jste čekal na nabídku, že byste hokeje nechal a našel si jiné zaměstnání?
Když máš rád to, co děláš, není potřeba takhle uvažovat. Musíš pracovat a věřit, že se nějaká nabídka objeví. Vím, že hokejistů je nespočet a konkurence je veliká, ale věřím ve svoje schopnosti a v to, že styl mojí hry je v dnešním hokeji potřeba a ještě nějakou dobu bude.

„Když vidím, co Jarda Roubík na ledě dokáže, občas si v duchu říkám, že já musím být úplnej dřevák."

Nakonec jste podepsal v Ústí nad Labem. Jak se vám tam líbí?
Jsem tu spokojený. Vážím si, že mi tady dali šanci a doufám, že se nám povede uhrát co nejlepší výsledek.

Minulou sezonu jste strávil na Moravě a v Praze, teď jste se vrátil blíž k rodnému Sokolovu.
Teď už to pro mě takovou roli nehraje. Za poslední dobu jsem pořád někde jinde, ale to je ten hokejový život. Holt jsem neměl štěstí usadit se v jednom klubu na delší dobu, i když bych si to moc přál. Teď bydlíme s přítelkyní v Praze a do Ústí denně dojíždím, ale nevidím v tom žádný problém.

Jak hodnotíte dosavadní výkony Slovanu?
Nevedeme si úplně špatně. Náš cíl je probojovat se do play off. V kabině víme, že to bude těžké, protože všichni podle tabulky vidíme, jak je soutěž neskutečně vyrovnaná. Doma hrajeme celkem dobře, jen musíme začít vozit více bodů z venku. Tam nám to nejde podle představ. Věřím, že se do play off dostaneme a ani tam to nebude naše poslední slovo.

V kabině jste s Jaroslavem Roubíkem, ikonou první ligy.
Občas, když vidím, co Jarda na ledě dokáže, tak si v duchu říkám, že já musím být úplnej dřevák. Jeho myšlení a vnímání hry je fantastické. Vidět ho, jak umí připravovat šance pro spoluhráče s takovým klidem, je vážně zážitek. V kabině působí jako správný lídr. Jsem rád, že jsem ho mohl poznat jako spoluhráče a nejen jako ten, co ho měl jako protihráč vždycky zničit.

„Je mi přirozené hrát styl hokeje, jaký se po mně vyžaduje – tvrdost, bojovnost, pracovitost, provokace, šarvátky a jiné srandovní věcičky."

Petr Přindiš. | Foto: Michal Polák, eMPefoto.cz

V civilu jste sympaťák, na ledě patříte k ostrým hochům. Je pro vás těžké se na ledě chovat jinak než v civilu?
Myslím si, že jsem sympaťák i na ledě, nebo ne? (úsměv) V osobním životě nepotřebuji hrát žádnou roli, snažím se být takový, jaký jsem. Když nad tím ale přemýšlím, ani na ledě si nemusím na nic hrát a vžívat se do role nějakého "tvrďáka". Když se obléknu do výzbroje, je mi přirozené hrát styl hokeje, jaký se po mně vyžaduje – to znamená tvrdost, bojovnost, pracovitost, provokace, šarvátky a jiné srandovní věcičky. Pocit z dobré rozehrávky, asistence nebo vstřeleného gólu je ale samozřejmě krásný.

„Mám bránit spoluhráče, hlavně Jardu Roubíka. Nikdo by si na něj neměl vyskakovat."

Jakou tedy máte ve Slovanu roli?
Hrát fyzický hokej, takže s tím souvisí i tvrdá hra. Také se očekává, když na ledě nastane nějaký problém nebo šarvátka, že bych do toho měl zasáhnout. Mám bránit spoluhráče, hlavně Jardu Roubíka, který je klíčovou postavou našeho týmu. Nikdo by si na něj neměl vyskakovat. Naštěstí je Roubas na takové hráčské úrovni, že ho jen tak někdo netrefí. Samozřejmě jsem obránce a musím si správně plnit i mé obranné úkoly – dostat co nejméně gólů a dobře rozehrát.

Závěrem bych chtěl ještě všem popřát šťastný nový rok, hlavně zdraví a lásku, to je nejdůležitější. A hlasujte pro mě v anketě Sympaťák WSM Ligy, nebo bude zle!