Nedvěd v kabině? Nejdřív jsme mlčeli a koukali, říká Jeník. Draft teď neřeší

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Dlouho nebylo jasné, jestli bude fit a pomůže osmnáctce na mistrovství světa. Jan Jeník, který na loňském Memoriálu Ivana Hlinky nastřílel šest gólů, měl totiž během sezony několik zdravotních patálií. "Nejdřív otřes mozku, pak zápal plic. A nakonec jsem si zranil koleno," vypočítává. Šikovný útočník nestihl finiš extraligy juniorů, ale reprezentaci do 18 let k dispozici bude. "Jo jo, jsem stoprocentní," potvrzuje.

Kdyby nebyl, pro osmnáctku by to znamenalo velkou ztrátu. Ročník 2000 nemá talentů nazbyt. Výpadek jakéhokoli hráče by při slabší konkurenci hrál roli. Trenér David Bruk na Jeníka čekal do poslední chvíle, dokonce na poslední kemp v Rokycanech nominoval o jednoho ofenzivního hráče navíc, kdyby rodák z Nymburka nakonec nemohl.

Všichni se moc těšíme. Bude to super turnaj, vynikající zkušenost

Ale černý scénář se nenaplnil, Jeník trénuje s ostatními. A srší velkou chutí! "Už je to všechno dobré," říká o potížích s kolenem. Sám si nepřipouštěl, že by první šampionát v kariéře nestihl. "Sice jsem nějakou dobu nemohl hrát, ale od začátku jsem se nebál, že by to nevyšlo. Věřil jsem tomu. Myslím, že mi to dost pomohlo," povídá. Při zmínce, že těch potíží bylo na jednu sezonu opravdu hodně, jen pokrčí rameny: "Věřím, že jsme si to už všechno vybral."

Junioři se na mistrovství světa připravují delší dobu, ovšem tým je kompletní teprve od úterý. Na hráčích je vidět energie, tréninky mají grády. Mimo led dění sem tam odlehčí legrácka, nicméně každý velmi dobře ví, co má před sebou. "Všichni se hrozně moc těšíme. Bude to super turnaj, vynikající zkušenost. V týmu se navzájem velmi dobře známe, jsme výborná parta. Udržovali jsme kontakty i během sezony, na každé akci jsme si říkali, jak se příště zase sejdeme. Jsme soudržní," popisuje skutečnost, která by měla být velkou českou výhodou.

Foto: Martin Kurfiřt

Jakmile Jeník slyší dotaz, jaké má před šampionátem osobní přání, zůstává při zemi. "Řekl bych, že to je podobné jako před loňským Memoriálem Ivana Hlinky. Zkusíme překvapit, moc toužíme dojít co nejdál," hlásí. Junioři žijí svůj sen, rádi by vylétli na oběžnou dráhu, jako se to povedlo ročníku 1996. Ale řeči nic neznamenají, rozhoduje se na ledě. Letošní reprezentanti vědí, co to obnáší, na zmíněném Memoriálu Ivana Hlinky 2017 vybojovali senzační stříbro. "Bylo to skvělé, úžasná vzpomínka po všech stránkách. Něco nepopsatelného! Táhli jsme za jeden provaz, týmový výkon nás dostal nakonec až do finále." Sám přispěl šesti góly. "To bylo díky kolektivní práci, kluci mi hodně pomohli. Já se tam motal kolem branky, ostatní hráli výborně a mně to tam padalo," odmítá osobní zásluhy.

Draft mám v podvědomí. Ale hlavně chci týmový úspěch z MS

Skvělý start do soutěžního období juniory nastartoval, další průběh sezony měl ovšem podle Jeníka rezervy. "Spokojený jsem nebyl, vždycky to může být lepší. Ale šanci jsme v klubu dostal parádní a snažil jsem se ji využít." V libereckém týmu si zahrál vedle bardů Šmída, Ševce nebo Kvapila. "Vidět takové hráče v šatně nebo na tréninku, to bylo něco úžasného. Učit se od nich, odkoukávat jejich věci... Stejně tak sledovat rituály, které dělají," rozplývá.

Speciální zážitek se týká utkání Bernátek nad Jizerou proti Kladnu, v němž nastoupil Jaromír Jágr. Mimořádnou kariéru tehdy končil Petr Nedvěd. "V kabině jsme nejdřív všichni mlčeli a jen na něj koukali. Pak Petr začal mluvit a my se trošku dostali do pohody. Normálně jsme mu tykali," popisuje. Na tenhle zápas nikdy nezapomene. "Hrát s takovými legendami, to je skvělé. S Petrem Nedvědem jsem byl na ledě, fakt výborný hráč. Bylo neuvěřitelné, jak se pohyboval, co ve svém věku všechno předváděl. Přitom do toho šel bez tréninku. Pro nás to byla obrovská motivace a inspirace do budoucna."

Zatímco Nedvěd zamířil do hokejového důchodu, Jeník má všechno před sebou. Jeho jméno celkem silně rezonuje před letošním draftem, možná i na solidní pozice třeba ve druhém nebo třetím kole. "V podvědomí to mám, ale že bych to nějak řešil, to ne. Hlavně chci týmový úspěch z mistrovství světa," upozorňuje. V noci na sobotu odletí s osmnáctkou do Čeljabinsku, který turnaj hostí společně s Magnitogorskem. "V Rusku jsem nikdy nebyl, bude to něco nového. Musím říci, že se těším." Na prvním místě bude samozřejmě hokej, ale co pro případ volna a odpočinku? "Pustím si muziku, někdo z kluků také vezme PlayStation. Určitě si zahrajeme, nejvíc letí hokej a fotbal. Jako odreagování to je výborné," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter