Nejsme spokojení, hlásí Eliáš. Ale z turnaje si můžeme hodně vzít

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Na střídačce reprezentační dvacítky prožil turnajovou premiéru. Patrik Eliáš letos společně s Alešem Krátoškou asistuje Václavu Varaďovi, na srpnový turnaj ve Švédsku bohužel nebude vzpomínat v dobrém: Češi prohráli všechny tři zápasy a skončili bez bodu poslední.

Zdálo se, že aspoň na poslední pokus by mohli zapsat vítězství, nebo alespoň nějaké body. Nad domácími Švédy po dvou třetinách vedli. Jenže v té poslední dostali čtyři góly a prohráli 2:5.

„Byl to těžký zápas, třetí ve třech dnech. Po utkání s Rusy, kde jsme cítili, že jsme na ně měli a mohli vyhrát, nebylo pro kluky jednoduché se psychicky i fyzicky připravit. Ale připravení byli, odehráli dobré dvě třetiny. Co se týká nasazení, tam jim není co vyčítat. A to platí pro celý turnaj,“ říká asistent trenéra Patrik Eliáš.

Veškeré naděje na dobrý výsledek vzaly české fauly. „Disciplína sehrála velkou roli, ať už nějaké fauly byly, nebo nebyly. Speciální týmy byly pro nás po celý turnaj rozhodující,“ ví Eliáš. Zatímco Češi sami nevyužili ani jednu ze 14 přesilovek, z 20 oslabení neubránili čtvrtinu a inkasovali pět gólů. „Když si nepomůžete v pravý čas, proti takovému zarputilému týmu, jako Švédové jsou, se těžko vyhrává,“ pokyvuje.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Poslední výsledek reprezentanty zase mrzel vzhledem k obrazu hry. Švédové je tlačili prvních deset minut, pak se ale mince otočila a Češi byli třetinu a půl lepším týmem. Nakonec z toho vytěžili obrat. Jenže po pauze se na led vrátil úplně jiný švédský tým – poměr střel 23:2 v poslední části mluví za vše!

„Velkou roli v tom ale sehrály ty přesilovky. Mají v nich kvalitní hráče s výbornou střelou, sehrávali to dobře. Tím byl ovlivněný chod celé třetiny. Pořád jsme bránili a nemohli se dostat do tempa, do kterého bychom chtěli,“ podotýká asistent trenéra.

Když nepočítáme poslední třetinu turnaje, největší problém měli Češi rozhodně ve vlastní útočné fázi. Koncovka jim nefungovala, na rozdíl od soupeřů se nedokázali prosadit před brankou, v rychlém tempu mezinárodních bitev nevyhodnocovali situace správně.

„Chybí nám hladovost, občas jednoduchost, občas zachování chladné hlavy... Myslím, že v každém zápase jsme měli spoustu ofenzivních šancí. Někteří kluci jsou v nich klidnější, rozvážnější, a někteří bohužel. Švédové nebo Rusové tam mají útočníky, kteří fakt umí zakončovat a umí tyhle šance využít. My na tom musíme pracovat, a kluci to vědí,“ ujišťuje Patrik Eliáš.

„Turnaj přitom odmakali. Nasazení, bojovnost, dodržování systému, všechno tam bylo. Akorát se hraje na góly, a ty jsme my nedávali, a pak jsme dojížděli na ty speciální týmy,“ shrnuje.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Sobotní duel proti Rusům odchytal Lukáš Dostál, v pátek i neděli dostal prostor Tomáš Vomáčka. Trutnovský rodák, který na akci chytal za dvacítku poprvé a teď míří společně s Jáchymem Kondelíkem na University of Connecticut, se při své druhé šanci předvedl povedeným výkonem.

„Chytal dobře, hlavně v té první třetině. Prvních deset minut na něj šlo deset střel, tam nás podržel a dal nám šanci vrátit se do zápasu. Kluci mu to pak oplatili a taky hráli dobře. Bohužel ve třetí třetině na něj už šla spousta střel, hlavně z přesilovek,“ tuší Eliáš. A tam už se gólmanovi dorazového ročníku 1999 dalo máloco vyčítat.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Dvacítka má v kalendáři před mistrovstvím světa tradičně dvojici turnajů proti evropské špičce, tím prvním uzavřela hektické léto. Na trojici zápasových akcí během šesti týdnů protočila celkem 31 hráčů v poli a čtyři brankáře.

A právě o to trenérům v první řadě šlo. „Turnaj nám zase poukázal na to, jak kluci v zápasech reagují, jak se umí poprat se třemi zápasy ve třech dnech, jak hrát v systému, za různého stavu... Člověk vnímá detaily. Vyzkoušeli jsme gólmany i nové mladé hráče, je toho spousta, co si z turnaje můžeme vzít,“ ujišťuje Eliáš, jeden z letošních nováčků v realizačním týmu.

Když už je řeč o mladících ročníku 2001, které Češi vzali na akci dva, jejich výkony určitě potěšily. Zejména Michal Teplý se předvedl ve výtečném světle. „Určitě byl pro nás milým překvapením. Odehrál to dobře. Ve třetím zápase mu chvilku trvalo, než to rozjezdil, ale on je velmi dobrý na puku, má přehled, nepanikaří. Vytvářel si šance a makal i dozadu,“ hlásí asistent trenéra na adresu autora gólu a asistence z poslední bitvy.

Jaromír Pytlík sice nebodoval, ale také nezklamal. „Určitě ne. Je typově trochu jiný, spíš takový zarputilý, a ví to o sobě. Jezdí nahoru, dolů. Myslím, že pro oba to byla výborná zkušenost.“

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Žádné pozitivní dojmy z individualit ale nic nezmění na tom, že junioři odjeli ze Švédska zklamaní. Poslední místo bez bodu a se skóre 4:13 nemůže těšit nikoho, tahle akce se českému týmu zkrátka nepovedla.

„Samozřejmě nejsme spokojení s výsledkem, a to kluci taky ne. Ale všechno směřuje k prosinci a lednu. Nám tyhle tři zápasy pomůžou v rozhodování, kdo nakonec bude v sestavě. Tým může být jiný, ale taky nemusí. Pak si to všechno postupně shrneme a budeme se snažit udělat správné rozhodnutí,“ říká Patrik Eliáš směrem k nominaci na mistrovství světa.

V té bude hrát roli i disciplína jednotlivců, jak ukázalo třeba poslední utkání. „Určitě. Když máte třeba tři vyloučení na zápas, tak proti nejlepším týmům jako Kanadě nebo Spojeným státům si to nemůžete dovolit. Pak se přesně může stát to, co se nám stalo. Zápas, který máte docela dobře rozehraný, můžete během chvilky ztratit. A tam už to nikdo nevrátí,“ dodává Eliáš.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz