Popáté do Ruska, říkal na letišti Kantner. Nominace ho překvapila

Foto: Kateřina Kundertová

(BALAŠICHA, od naší zpravodajky) Když se hráči dvacítky při čekání na zavazadla bavili o svých zkušenostech z Ruska, většina na tom byla podobně. Zaznělo však i jméno Matyáše Kantnera, jenž se s hokejem vydal do Ruska už popáté, a mohl by tak všem vyprávět. Poslední nominaci do reprezentačního výběru a výpravě do Balašichy předcházela nepříjemná cesta skrz zranění i přechod k dospělému hokeji.

Matyáš Kantner zavítal na východ poprvé už v žákovských kategoriích, když odcestoval s Plzní za hokejovými zkušenostmi. „Dvakrát jsme byli v Petrohradě na mezinárodním turnaji s mládeží, když jsem byl v páté nebo šesté třídě,“ přibližuje zahraniční turnaje, kterých se indiáni zúčastnili.

„Nejvíc si pamatuji, že se v Rusku nedalo jíst jídlo, což mě trochu provází,“ prozrazuje první a jedinou věc, která mu utkvěla v paměti. „Ale tady je to v pohodě, dá se to jíst, takže hlad nemám,“ připojuje kladnou zkušenost z aktuálního místa pobytu v Balašiše.

Sestřih utkání Česko – Finsko (3:2 pp)

Odkaz na video

zkopírovat

Embed videa

zkopírovat

Jelikož je devatenáctiletý útočník téměř pravidelným účastníkem reprezentačních akcí, není divu, že se do Ruska podíval i s mladšími výběry. „Dvakrát jsem byl v Rusku s reprezentací do sedmnácti let,“ uvádí. „Žádnou výraznou vzpomínku nemám. Je to tady fajn, úplně jiná země, v Moskvě je hezké náměstí,“ hledá v paměti.

Někteří hráči jezdí na reprezentační akce do USA, Švédska nebo Finska. Matyáš Kantner měl v tomto ohledu trochu jednostranný směr výjezdů. „Ať jedu kamkoliv, je to čest,“ neváhá ani vteřinu. Přesto už hokej v Americe zažil, když nastupoval jednu sezónu za Flint Firebirds v OHL. „Byla to ohromná zkušenost a hrozně náročná sezona po psychické stránce. Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel, ale nebylo to úplně vyvedené,“ vzpomíná.

Foto: Kateřina Kundertová

V loňském ročníku hrál devatenáctiletý forvard téměř celou sezónu za plzeňské juniory, kterým pomohl k zisku titulu, konec byl však pro Matyáš Kantnera hořký. „V posledním zápase jsem si zlomil nohu,“ smutní.

Poslední finálový zápas se odehrál 2. dubna, Plzeň prošla k titulu za nejkratší možnou dobu. Kvůli zranění byla příprava pro čerstvého mistra vzdálená. „Letní přípravu jsem vůbec neměl. Až někdy v červenci jsem začal poprvé něco dělat,“ přibližuje. „Bylo pro mě hrozně těžké se toho dostat,“ přidává další pocity.

Přesto si plzeňský odchovanec vybojoval účast v reprezentaci do dvaceti let na turnaji v ruské Balašiše. „Bylo to překvapení, nečekal jsem to a byl jsem hrozně mile překvapený,“ přiznává. „Od mistrovství osmnáctek jsem nebyl s reprezentací nikde, takže jsem se moc těšil. Zatím si to užívám,“ usmívá se.

Foto: Kateřina Kundertová

Letošní sezónu zahájil nadějný útočník v projektu Dukla v Litoměřicích, kde nastupuje proti týmům z WSM Ligy. „Hrajeme dospělý hokej, v první lize jsou výborné týmy. Nám se celkem daří, držíme se nahoře a vyhráváme. Pro nás je to super,“ potvrzuje výhody projektu.

Matyáš Kantner v loňském ročníku juniorské extraligy nastřílel během padesáti zápasů 33 gólů, k čemuž přidal ještě 28 asistencí. V Litoměřicích se mu zatím tolik nedaří, ve 21 střetnutích zapsal osm kanadských bodů. „Na začátku sezony jsem si zvykal, ale v posledních zápasech už si to sedlo, takže jenom doufám, že se to bude zlepšovat,“ přeje si. Pak by také mohl dostat šanci v rámci extraligy za A-tým Škodovky, kde by debutoval v nejvyšší české soutěži. „Jsem v Plzni úplně odmalička. Byl by to splněný sen,“ uzavírá.

Foto: Kateřina Kundertová

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter