Ženíšek bude v Třemošné zachraňovat extraligu i pro bráchu: Byl moc rád

Foto: archiv Adama Ženíška

Sezonu měl rozehranou fantasticky, přesto se Adam Ženíšek nebál udělat změnu. Z Plzně se vrátil do mateřské Třemošné, která bude bojovat o záchranu extraligy mladšího dorostu, do níž v minulém ročníku i díky němu postoupila. Návrat je ještě víc emotivní o to, že v klubu působí i jeho bratr Filip. „Když se dozvěděl o mém návratu, byl hodně rád. Udržení extraligy bude i pro něj, příští rok půjde do mladšího dorostu."

Sezonu jste začal v mladším dorostu Plzně, teď jste se ale vrátil zpět do své rodné Třemošné. Jak tato myšlenka o návratu vznikla?
Po horších výsledcích Třemošné v poslední době trenér Martin Barčák oslovil trenéra Petra Vojana v Plzni s myšlenkou na výpomoc na hostování. Bylo to stejné jako u některých dalších hráčů z Plzně, kteří jsou v Třemošné od začátku sezony.

Plzeň vás uvolnila, což v průběhu sezony nebývá běžné. Jak vyjednávání probíhala?
To je spíš otázka na trenéry, ale vše proběhlo rychle, během dvou dnů. Kouč Plzně mi dal na výběr, jestli chci Třemošné pomoct vyhrát nějaké zápasy, nebo zůstat v Plzni. Zeptal jsem se táty a ten nechal rozhodnutí pouze na mně. Ve středu padla otázka a ve čtvrtek už se vyřizovalo hostování.

V sezoně se vám doposud hodně dařilo, byl jste třetí nejproduktivnější hráč extraligy. Jaký máte z úvodní části pocit?
Dařilo se celému týmu a body pro mě jsou toho vyústěním. Měli jsme výborný rozjezd, teď se na nás ostatní trochu dotahují. Ale cíle máme stále nejvyšší a samozřejmě chceme vyhrát. Rád bych pomohl Třemošné udržet se v extralize a zároveň bojoval s Plzní o titul.

V Třemošné chytá váš bratr Filip, co říkal na váš přesun zpět? Byl rád?
Byl moc rád a udržení extraligy by pro něj bylo na příští sezonu super, bude z něho prvoročák v mladším dorostu.

Foto: archiv Adama Ženíška

Trénovali jste spolu, když jste byli menší? A co teď?
Určitě, s bráchou jsme spolu doma za barákem trénovali, jezdil jsem na něj nájezdy nebo jsme hráli fotbálek na jednu hokejovou branku. Ani jeden z nás nechtěl prohrát, tak to buď končilo nerozhodně, nebo jsme se pohádali. A když jsem měl letos letní individuální přípravu od trenéra, tak mi Filip počítal cvičení nebo mačkal stopky. On je ale na suchou přípravu větší specialista než já.

V prvním zápase za Třemošnou jste si sice bod nepřipsal, ale trenéři vás chválili. Co vám přesně říkali?
Ať hraju v klidu stejně jako v Plzni a rozdávám puky, že výsledek přijde. Zápas byl hodně těžký, byl jsem celej osekanej. Odpískaly se na mě tři fauly... No hlavně, že se vyhrálo. Body jsem sice neměl, ale Třemošná hned tři, což je super. Trenéři byli rádi za můj vliv na kabinu a za projev na střídačce během zápasu.

V kabině budete mít asi velké slovo a na ledě se od vás bude hodně očekávat. Jak tuto roli ustát a popasovat se s ní?
Výhoda je, že se vracím do stejné kabiny, kde jsme minulou sezonu vybojovali extraligu. Jsou tam ještě nějací spoluhráči z loňska, tak to nebude tak těžké. Ale je pravda, že mladší spoluhráče jsem musel během zápasu trochu nabudit.

Jak vzpomínáte na postupovou sezonu? Byl to zatím váš nejsilnější hokejový zážitek?
Ano, postup do extraligy byl můj největší hokejový úspěch. Sešla se dobrá parta, s ročníkem 2001 jsem hrál asi od první třídy a do toho mladí ročníku 2002, navíc nás trénovali dobří trenéři Vladimír Krampol a Dušan Andrašovský. Zápasy proti Litoměřicím, Kralupám na Vltavou a pražské Hvězdě měly velký náboj, ke konci chtěly postoupit všichni, ale na nás nikdo neměl.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter