Tohle je ruská superhvězda budoucnosti! Nail Jakupov ještě nehrál v NHL ani minutu, přesto jeho fotky obletěly svět. Útočník původem z Nižněkamsku se minulý pátek stal jedničkou letošního draftu, což se z ruských hokejistů povedlo v minulosti jen Alexanderu Ovečkinovi a Iljovi Kovalčukovi. Jakupov má podle názoru odborníků stejný potenciál, už teď je hotovým hokejistou po všech stránkách. Rychlý, technický, zároveň tvrdý a produktivní. Když si ho z první pozice vybral Edmonton, nikoho to nepřekvapilo. "Jenom já byl v šoku. Tisíckrát si můžete říkat, kéž by to tak bylo... A když na váš ukážou, je to nepopsatelný pocit," říká.
Dlouho dopředu bylo zřejmé, že bude největším favoritem. Při losování pozic v draftu uspěli potřetí za sebou Oilers, klub už má pod křídly jiné ofenzivní talenty Halla, Nugenta-Hopkinse, Pääjärviho, Eberleho. Trošku se čekalo, jestli generální manažer Steve Tambellini nevymění první místo za zkušeného obránce či jiné hráče. Kdyby bral nejprve Columbus, možná by se jedničkou stal Ryan Murray. Ale třeba také ne.
Jakupov je totiž skvělým hokejovým zbožím, které by zajímalo každý klub. "Před draftem jsem hovořil s mnoha týmy, něl jsem z toho velmi dobrý dojem. Před začátkem prvního kola jsem doufal, že by to mohlo vyjít. Ano, chtěl jsem být jedničkou. Když se to pak opravdu stalo, bylo to nádherné. Jsem nejšťastnější člověk na světě," hlásí radostně v rozhovoru pro deník Sport-Express.
Nervozitu vystřídala euforie, Jakupov si dva dny na akci v Pittsburghu užil jako nikdo další. Páteční show byli přítomni i jeho rodiče, kteří druhý den odletěli zpátky do Ruska. Jakupov také záhy zvedl kotvy, od neděle se potí na tréninkovém kempu Oilers. "Mojí výhodou je, že jsem před dvěma lety šel hrát do Kanady. V podstatě mě naučili hrát hokej, protože ten zámořský je odlišný. Rychlejší, důraznější. Na menších kluzištích musíte reagovat úplně jinak," upozorňuje.
V týmu Sarnia Sting byl záhy za hvězdičku. "Hráli jsme s kamarádem Alexem Galčeňukem, ty dvě sezony byly super," pochvaluje si. Evropští fanoušci viděli Jakupova naposledy na Memoriálu Ivana Hlinky 2010. Černovlasý chlapík drtil soupeře nevídaným bruslením a předvídavostí. Dával góly, připravoval šance, za všech okolností dřel naplno. Hráče s takovým zaujetím vítá NHL s otevřenou náručí. Důležité také bylo, že dal jasně najevo další plány. "Chci hrát NHL, proto jsem šel do Sarnie. Nic jiného pro mě neexistuje," uvedl tehdy.
Letos na šampionátu dvacetiletých pomohl sborné do finále, na turnaji měl ale zdravotní potíže. Brzy je vyléčil a v OHL řádil jak černá ruka. Když vyšlo najevo, že při draftu bude vybírat jako první Edmonton, Jakupov se zaradoval. "Vidím u Oilers šanci, chci potvrdit, že si mě vzali oprávněně," vzkazuje. Těsně před startem prvního kola mu ale moc dobře nebylo. "Zbývalo nějakých deset minut, když mi přišla textovka od mého agenta Igora Larionova. Co prý to dávám na twitter. Někdo mým jménem napsal, že do Edmontonu nechci. Taková pitomost! Z Oilers se hned ptali, co to má znamenat. Odpověděl jsem, že je to nesmysl, a za pár minut jsem šel na pódium," popisuje.
Jakupov se stal králem draftu, užil si potlesku publika, zájmu novinářů i přátelského hecování od kamarádů. "Vím, že jsem jedničkou jako Ovečkin a Kovalčuk. Jenže ti dva jsou někde jinde, s nimi mě spojuje akorát ten draft. Výběrem z prvního místa jsem maximálně dokázal něco rodičům, kteří mě podporovali a nyní vidí, že to k něčemu bylo. Všechno mám ale před sebou. V Americe o mně hovoří jako o hvězdě - přitom já v NHL nehrál jediný zápas" Kdepak, tohle si musím zasloužit na ledě," reaguje sympaticky.
Sebevědomí má na rozdávání. "Když si mě Edmonton vzal jako jedničku, věřím, že dostanu prostor. Chci hodně hrát, chci být v prvních formacích. Udělám maximum, abychom se porvali o Stanley Cup," připomíná rázně. Nemá strach z velkých jmen, cítí se na hodně. "Při draftu jsem se poznal s Nugentem-Hopkinsem. Normální kluk, příjemný a zábavný. Věřím, že nám to v NHL půjde," dodává bezelstně.
Nepřipouští si komplikace, nechce být druhým Alexanderem Daiglem, který skvělou pozici neproměnil a dnes se na něj vzpomíná jako na jedničku draftu, která neobstála. "V Edmontonu už to znám, byl jsem tam dva tádny před draftem. Můj pobyt připravili na minuty, viděl jsem arénu, seděl s vedením týmu." Až dosud byl zvyklý hrát s číslem 10, jenže to má u Oilers zkušený Horcoff. "Jako kluk jsem obdivoval Pavla Buerho, proto ta desítka. Ale nijak na ní nelpím, vezmu si jiný dres," mávne rukou. Už se nemůže dočkat, až začne nová sezona NHL. Ovšem Jakupov má i další plány. "Blíží se olympiáda, sním o tom, že si v Soči zahraju. Ale nejdřív musím pořádně makat," uzavírá.
