Nástupce dračího mistra. Chci si zahrát za nároďák jako Kindl, říká Adam Rutar

Foto: Michaela Martinátová, hc-olomouc.cz

Ještě předtím, než si obuje brusle, nasadí helmu a do ruky vezme hokejku, musí urazit desítky kilometrů. Do Olomouce, kde působí, dojíždí šestnáctiletý Adam Rutar vlakem ze Šumperka. Místa, kde pro změnu hokejově vyrostl. Mezi oběma městy je naštěstí pohodlné spojení. Cestu mu tak nic nekomplikuje a dál si může nerušeně jít za největším snem – jednou si chce zahrát za seniorskou reprezentaci. Tak, jako to dokázal jiný šumperský odchovanec Jakub Kindl.

Když se Adama Rutara zeptáte na jeho nejvýraznější hokejové vzory, okamžitě na vás vychrlí tři jména. Všechna si přitom plnila nebo plní zejména defenzívní úkoly.

První – jeho otec Petr. Bývalý hráč Šumperku a současný šéftrenér mládeže Mladých Draků. Právě jeho zásluhou se k hokeji ve čtyřech letech dostal. „Ze začátku mě moc nebavil, chtěl jsem jenom cucat Sunar. Ale tátovou zásluhou jsem u něj zůstal a pak už mě pořádně chytl,“ přiznává. Po tátovi zdědil post v obraně. Pokud to čas a prostor dovolí, stále mu radí, jak se zlepšovat. „Probíráme spolu skoro každý zápas, který viděl. K tomu s ním mám občas nějaký osobní trénink,“ popisuje, a přitom se zmiňuje mimo jiné o pilování střelby na ledě.

Bez střeleckých dovedností se žádný obránce v současnosti neobejde. Jakmile umí vypálit, může to dotáhnout hodně daleko. Třeba až do zámořské NHL. Jako Jakub Kindl, rovněž mládě z šumperské dračí líhně a další hokejista, k němuž Rutar junior vzhlíží. „Také bych chtěl jednou být jako on. Rád bych si zahrát za národní tým,“ netají se ani se svým největším hráčským snem. Za Atlantikem si stále vydělává jeho třetí idol, Švéd Erik Karlsson. Na něm oceňuje hlavně herní styl, kterým se prezentuje.

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

Ze všeho nejdřív ale Adam Rutar plánuje prorazit v mládežnických kategoriích Olomouce. V mateřském klubu už nemohl nastupovat v extralize mladšího dorostu. Proto se přesunul do nejbližší destinace, co přicházela v úvahu.

První sezona v dresu s kohoutem mu i přes zdravotní trable se zlomeným palcem na ruce vyšla, v týmu si vysloužil vizitku třetího nejproduktivnějšího obránce. Za 34 zápasů v základní části extraligy si přišel na tři branky a 11 asistencí. V osmifinále play off proti Liberci přidal další dvě gólové nahrávky. „Sezonu beru jako dobrou. Jak z osobního hlediska, tak z pohledu celého týmu. Naším hlavním cílem byly vyřazovací boje, kam jsme se dostali,“ hodnotí.

V následujících letech hodlá napnout všechny síly a poctivou prací se pokusit vybojovat místo v olomouckém A-týmu. Tipsport extraliga pro něj stejně jako pro řadu dalších mladých hokejistů v jeho věku představuje velké lákadlo. Potkat by se v ní mohl se svým o dva roky starším bratrancem Ludvíkem Rutarem, jenž v hanácké metropoli působí také. „Když se vidíme, často o hokeji společně diskutujeme. Zároveň se trochu hecujeme, pořád se snažím být lepší než on, i když jsem mladší,“ pousměje se Adam.

Školu si nechal v Šumperku, studuje strojírenství. Za hokejem do Olomouce pravidelně dojíždí vlakem. „Na této trase jsou dobré spoje, takže mi to vyhovuje. Hokej a školu se mi daří zkombinovat, obojí mi celkem jde,“ uvádí bek, který zkraje následujícího školního roku oslaví 17. narozeniny.

Za největší úspěch své dosavadní kariéry považuje účast na Zimní olympiádě dětí a mládeže v roce 2016. V základní skupině skončil v bodování obránců druhý. „Měl jsem tam možnost srovnání s ostatními hráči z Česka. Nakonec jsme se umístili pátí. Jestli si dobře vzpomínám, k postupu do semifinále nám scházela jedna výhra,“ vrací se Adam Rutar k turnaji pořádaném na druhém konci republiky v Ústeckém kraji.

Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz