O titulu rozhodl Hořavův výstup! Stáhl to na sebe, má jasno Rulík
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Když se zeptáte kohokoli z litvínovských hokejistů na hlavní faktory jejich mistrovského tažení, řeknou vám hned mezi prvními skvělou práci trenérů Radima Rulíka a Miloslava Hořavy. Fantastičtí i pracovití lidé, kteří mají obrovské srdce a hokej milují. Přesně takhle je jejich svěřenci charakterizují. "Myslím si, že hlavně kluci byli skvělí, cítili jsme, že tým je ohromně silný a jde si za svým cílem. Proto jsme se pro něj s kolegou snažili udělat maximum," přiznává spokojený trenér Radim Rulík.
Zatímco většina fanoušků nervózně vyčkávala rozhodující sedmé finále, Radim Rulík byl v pohodě. "Byl jsem úplně klidný, protože jsem mužstvu dost věřil." Aby taky ne. V Litvínově se sešla parta, jakou se už asi dlouhé roky nepodaří složit. "Letos se to všechno tak hezky sešlo. Pavel Francouz, Martin Ručinský, Jirka Šlégr či Kuba Petružálek, nechci na někoho zapomenout. Ti kluci byli skvělí a moc jsem jim to přál," přiznává Rulík.
"Titul? Říkám tomu zázrak. Všechno zapadlo, i se štěstím, do mozaiky."
Ten cítil ze svého skvěle namixovaného mančaftu ohromnou sílu, kterou ostatně Verva po celou sezonu dokazovala na ledě. "Tým stále šel za tím úspěchem. A jsem moc rád, že se to podařilo. Kluci si to moc zaslouží, to sice i další týmy jako Třinec, jenže v Litvínově něco takového nikdy nebylo," vypráví Radim Rulík, který se snažil potlačit osobní ambice. "Před týmem musíte působit vyrovnaně, jinak se na něho nervozita přesune."
V létě jsme si řekli, že kdybychom byli do osmého místa, tak jsme šťastní
Ovšem nervozitu byste na litvínovských borcích hledali jen stěží. "Mužstvo se doladilo, ale po předchozí sezoně jsme nechtěli dělat velké změny. Vsadili jsme na hráče, které jsme v daném ročníku poznali a viděli v nich potenciál. Nesmíme zapomenout zmínit ani obránce Petra Štindla, který přišel ze třetí nejvyšší soutěže a vyhrál extraligový titul. Neuvěřitelné!" pokračuje kouč Rulík po zisku titulu. Na něj v Litvínově čekali 56 sezon.
"Říkám tomu zázrak. Když poté v sezoně přišel Kuba Petružálek a drželi jsme se stále ve špičce, tak jsme už cítili, že bychom to mohli někam dotlačit. Ale třeba v srpnu jsme si my trenéři sedli a řekli, že kdybychom byli do osmého místa, tak jsme šťastní," přiznává Rulík. A chválil i skvělou práci celého realizačního týmu. "Všichni jsme si sedli, přeneslo se to pak na tým. Vše zapadlo, i se štěstím, do mozaiky. Možná to byl osud," hlásí Rulík.
Je symbolické, že jsem jako prvního trenéra Litvínova poznal Ivana Hlinku
Když před dvěma lety na severozápad Čech zamířil, moc dobře věděl, že Litvínovu i přes bohatou historii titul stále schází. "Neznal jsem však úplně celou historii, kolikrát se dostali do finále a podobně. Je symbolické, že prvním trenérem, kterého jsem poznal z Litvínova, byl Ivan Hlinka," vzpomíná Rulík na legendárního kouče, jemuž kdysi asistoval v ruském Omsku, kde bývalý reprezentační trenér působil už v sezoně 2002-03.
Ostatně už v reprezentaci Rulík dosáhl na nejvyšší možné stupínky. "Zlato s dvacítkou, to byl asi neskutečný zázrak. A při seniorském šampionátu v roce 2005 jsem si nikdy žádné zásluhy nedělal," hlásí člen tehdejšího realizačního týmu. Ale zpátky k Litvínovu, který má před sebou těžký úkol navázat na povedenou sezonu. "Bude to těžké. Třeba Zlín byl vloni první a letos ještě v listopadu poslední," připomíná špatný start mistra.
A co podle něj rozhodlo sedmou bitvu? "Myslím, že vystoupení pana Hořavy. Stáhl to na sebe, začalo se mluvit o něm a ne o týmu," má jasno Rulík, který tentokrát věřil, že Verva těsné fotbalové vedení udrží až do konce. "Po tom, co se nám stalo v pátém utkání, jsme už měli zkušenosti a v tomto zápase jsme je zúročili. Ale měli jsme i obrovské štěstí. Třinečtí měli v úvodu tlak, kdyby nám dali dva góly, nemůžeme říct ani popel."
Share on Facebook
