Patera o Americe: Do autobusu vždycky dají pizzu, každý tam hrozně přibere

Foto: Archiv Jiřího Patery

22. července 2018, 17:44

Martin Voltr

Úspěšné české brankářské drafty posledních let čítají i jeho jméno, Jiřího Pateru si na loňském trhu nadějí vybrali Vegas Golden Knights. Talentovaný gólman ročníku 1999 se vydal za moře, teď ovšem mění Spojené státy za Kanadu. Cíl má ale pořád stejný – zabojovat o kontrakt s finalistou Stanley Cupu.

Odchovanec pražské Slavie působil poslední rok před odchodem do Ameriky v juniorce Českých Budějovic, právě tam si parádními výkony řekl o zámořskou šanci. Tím se zároveň na čas vzdálil z hledáčku reprezentačních trenérů. Jakmile se ale po sezoně v týmu Cedar Rapids RoughRiders zase vrátil na léto domů, dostal od Václava Varadi povolání do dvacítky.

Český dres oblékl po roční odmlce – naposledy se ukázal na loňském šampionátu do 18 let na Slovensku. Teď Jiří Patera odchytal úvodní duel proti Švýcarům v Brně a s národním týmem absolvuje i dvojzápas ve finském Vierumäki.

Návrat do reprezentace pro vás nebyl zrovna snadný, že? Hned v první třetině jste dostal tři góly.
Tu první třetinu jsem kluky moc nepodržel. Pak jsem se do toho postupně dostával a ve druhé a třetí třetině už jsem se cítil hodně jistý.

Zníte, jak byste si to vyčítal. Vlažně ale začal celý tým.
Určitě jsem si to nevyčítal. Když jsem dostal ty góly, snažil jsem se na ně hned zapomenout. Pořád to bylo jenom o jeden dva góly, to může v hokeji padnout kdykoli. Kluci to pak naštěstí otočili.

Chytal jste proti Švýcarům i v mladších reprezentacích?
Pamatuju si, že jsem proti nim chytal úplně první zápas v šestnáctkách, to jsme vyhráli 4:3. A pak musím říct, že proti nim mám ze všech týmů nejvíc zápasů. Myslím, že tohle byl pro mě čtvrtý nebo pátý zápas proti nim.

Věděl jste na ně po tolika zkušenostech už něco konkrétního?
Ani ne. Oni měli jiného trenéra a hráli v podstatě jiný systém, i úplně jinak přesilovky než dřív. Sice tam byli věkově stejní hráči, ale hráli všechno jinak.

Jak vám osobně sedlo hrát v polovině července?
Určitě je to těžší, protože jsme všichni v přípravě a tohle byl první zápas naostro. Ve Vegas jsme měli zápas mezi sebou, ale ten se ani nehrál celých šedesát minut. Spíš jenom aby nás trenéři viděli. Nechtěli, aby se dohrávalo, takže to bylo takové technické. Tohle byly úplně první zápasy, kdy se to řezalo.

Foto: Roman Kantor, hc-kometa.cz

Mluvíte o kempu ve Vegas. Jak jste jinak trávil letní přípravu?
Jak jsem se vrátil z Ameriky, dal jsem si tři týdny oraz. Sezona byla hodně dlouhá a na konci už jsem byl hodně vytížený. Pak jsem začal trénovat suchou a chodil jsem často na led, což mi hodně pomohlo. Trénoval jsem s Mírou Brožem v Popovicích a ještě jsem s kondičním trenérem Wolfem chodil do MMA tělocvičny, to bylo taky super. Taky jsem dojížděl do Budějovic na gólmanské tréninky a tam jsem trénoval se Standou Hrubcem. Na konci června byl ten kemp ve Vegas a potom jsem se zase vrátil do Česka, abych se připravil na kemp dvacítky.

Změnil jste na přípravě něco oproti loňsku, kdy jste za sebou ještě neměl zámořskou zkušenost? Neříkal jste si, že něco potřebujete jinak?
Loni jsem začínal přípravu o hodně dřív, protože jsem nevěděl, jestli budu začínat sezonu v Česku, nebo Americe. A v Americe se začíná o měsíc později. To je jediné, co jsem změnil. Letos jsem potřeboval oraz a měl jsem delší pauzu.

Posunul jste se za ten rok v Americe hodně?
Pro mě to bylo těžké, po třech měsících skončil v mém týmu trenér gólmanů a potom jsem se hledal. Pomohli mi trenéři z Vegas, kteří za mnou přijeli a pracovali se mnou. Myslím, že jsem hodně zrychlil, jsem mnohem výbušnější, líp čtu hru a hodně mi to pomohlo na psychiku.

Jakou jste měl v Cedar Rapids pozici?
Na začátku sezony se mnou počítali jako s jedničkou, ale nedařilo se mi tak, jak jsem si představoval. Potom jsme se s druhým gólmanem, který byl mladší, střídali. Kolem Vánoc jsem moc nechytal, ale na konci už jsem zase chytal většinu zápasů a už to bylo lepší.

„Po zápasech jsem byl hrozně v pytli, hrozně jsem si bral, že jsem prohrál zápas nebo tamten gól se dal chytit... Ale teď jsem poznal, že jak se hraje hodně zápasů, tak to musíte hned smazat z hlavy.“

Změnili na vás trenéři z Vegas něco?
Jednak si promluvili s hlavním trenérem, který po mě chtěl něco jiného, než jsem si myslel, že potřebuju. Hodně se mnou pracovali na ledě, snažili se mi pomoct, abych byl víc trpělivý, přesouval se víc na nohou a nedělal tolik slajdů. Hrozně mi pomohli psychicky, protože jsem si s nimi mohl promluvit úplně o všem, co mě trápilo a co jsem měl na srdci.

Hokej je pro vás hodně o hlavě?
Jo. U gólmana je to hodně o hlavě.

A jste ten typ, který si bere, když se mu něco nepovede?
Určitě vím, že dřív jsem to tak měl. Třeba dva roky zpátky. Po zápasech jsem byl hrozně v pytli, hrozně jsem si bral, že jsem prohrál zápas nebo tamten gól se dal chytit... Ale teď v sezoně jsem poznal, že jak se hraje hodně zápasů, třeba i dva dny po sobě, tak to musíte hned smazat z hlavy.

Přitížilo vám i nové prostředí, kde jste najednou neměl dvacet českých kamarádů, kteří by vám v takových chvílích pomohli? Že jste na to byl tak trochu sám?
Ze začátku jsem měl problémy, hlavně kvůli angličtině. I když jsem uměl anglicky, tak oni stejně mluví takovým slangem, že je hrozně těžké se tomu přizpůsobit. Měl jsem ale výborného spolubydlícího, ten mi se vším pomáhal, vozil mě na tréninky... Hrozně hodný kluk. Myslím, že spolu zůstanem kamarádi až do konce života. Nebýt jeho, tak nevím, co bych si tam počal. Byl se mnou hrozně trpělivý, když jsem něco potřeboval vysvětlit.

Kdo to byl?
Chase Blackmun. Americký obránce. On pak jel s reprezentací do Kanady a hrál proti našim klukům ročníků 98 a 99 před mistrovstvím světa.

Jinak jste měl v týmu ještě Slováka, že?
Jo jo, byl tam Marek Valach. Povídali jsme si v našem jazyce, taky hrozně hodný kluk. Sezona mu vyšla skvěle, má parádní střelu. Fakt výborný útočník.

Foto: Archiv Jiřího Patery

A jak vyšla sezona celému týmu?
Myslím, že od nás všichni čekali, že budeme lepší než sezonu předtím, protože tehdy se jim moc nedařilo. Čekalo se, že se udělá play off. Bylo to ale takové nahoru, dolů. Ztratili jsme hrozně bodů s týmem, který nás přeskočil na pozici pro play off, a kvůli tomu jsme o jeden bod nepostoupili.

Když to bylo tak těsné, byli jste pod tlakem? Dovedu si představit, jak by to vypadalo tady u nás...
Pod tlakem jsme se ani moc necítili. Trenér nám říkal, že když budeme hrát týmově a podle plánu, co nám dal, tak budeme vyhrávat. Pak se nám to dařilo a posledních pět zápasů jsme zvládli vítězně. Stačilo by, aby ten tým nad námi jednou prohrál, a byli bychom v play off my. Ale bohužel.

Dělalo vám v Americe něco problém?
Hlavně strava, to je úplně něco jiného než tady v Česku. Oni tam po zápasech vždycky dají do autobusu pizzu, takže je hrozně těžké si tam držet životosprávu. Snažil jsem se jíst zdravě, ale jde to opravdu těžko. Oni takhle žijou, proto jsou tak velcí a silní. Čekal jsem, že tam budou jít zdravěji.

Oni jsou na to tedy zvyklí?
Asi toho hodně vypotí... Já jsem předtím celé léto hubnul, protože jsem po mistrovství světa hrozně přibral. Měl jsem sto kilo a zhubnul jsem na devadesát. Pak jsem tam přijel a během dvou týdnů jsem nabral asi šest kilo. Je hrozně těžké tam nepřibrat. Snad všichni kluci, co tam jdou, nabrali jak svalovou hmotu, tak hrozně váhu. Jáchym Kondelík přibral asi osm kilo.

„Univerzitu berou v Americe jako sen. Já už jsem tam jít nemohl, protože jsem měl smlouvu v Budějovicích.“

Jinak se vám Amerika zalíbila?
Hrozně se mi tam líbí, i když Iowa je stát, kde se nic moc neděje. Ale jsou tam hrozně příjemní lidi, všichni se usmívají, jsou vstřícní. Pak jsem si tam našel přítelkyni a ta mi taky ke konci sezony hodně pomohla.

Cítil jste se nějakou dobu trochu odříznutý od světa?
S rodinou jsem si volal pořád, s kamarády taky. Rodiče tam za mnou přiletěli na Vánoce, které jsme strávili v Chicagu, kde máme strejdu. Ale abych pravdu řekl, nějak mi už vyhovuje bydlet bez rodičů (usmívá se).

Co vás čeká dál? Prošel jste draftem CHL, kde si vás vybral Brandon. Takže míříte do Kanady?
Ano, už jsem se spojil s trenérem, manažerem a se všemi, a říkali, že by mě tam chtěli. 23. srpna letím do Brandonu, pak začátkem září přelétám na kemp do Vegas a pak se vracím zpátky do Kanady.

Máte slíbenou pozici v týmu?
Budu si muset místo vybojovat. Jsou tam další dva gólmani, jeden je stejně starý jako já a druhý je 2001, mladý kluk. Určitě na začátek sezony potřebuju, aby mi vyšly kempy ve Vegas i v Brandonu. Musím se na to pořádně nachystat.

Foto: Juniorský hokej

Věříte, že Kanada pro vás bude znamenat hokejový posun?
Určitě, hodně lidí říká, že kanadská juniorka je lepší než USHL. Myslím, že to pro mě bude velký skok. Budu se snažit probojovat na místo jedničky a mít dobré statistiky a hodně výher, abychom postoupili do play off a udělali nějaký týmový úspěch.

Není moc hokejistů, kteří by si vyzkoušeli USHL i CHL, že?
To je pravda, protože do USHL chodí kluci, kteří chtějí jít na univerzitu. Jako Jáchym Kondelík nebo Tomáš Vomáčka. A ten univerzitní hokej je zase něco jiného, v Americe to berou jako jejich sen. Jít na univerzitu a strávit tam čtyři roky života je pro ně něco neuvěřitelného.

Váš sen to nebyl?
Já když jsem šel do USHL, tak už jsem ani na univerzitu jít nemohl, protože jsem měl smlouvu v Budějovicích. A jakmile je někdo placený, už na univerzitu jít nemůže. Na začátku sezony se se mnou bavila Omaha a já jsem jí vysvětlil, že by bylo něco neskutečného tam hrát, ale že už nemám tu možnost.

Jinak byste to bral?
Kdybych tam mohl jít, určitě bych o tom přemýšlel. Ale tím, že se otevřela kanadská juniorka, se to pro mě hodně ulehčilo. Jsem rád, že mě Brandon draftoval a že tam můžu příští sezonu být.

„Fleuryho sleduju, na trénincích jsem se s ním snažil bavit a on mi radil. Teď na kempu v červnu byli jen nováčci, ale v září tam určitě zase bude. Doufám, že si s ním budu moct pokecat.“

Nemůžu se nezeptat na Vegas, protože jste tak trochu součástí organizace, která má za sebou famózní rok. K prvnímu týmu samozřejmě máte daleko, ale přesto to musí být super, ne?
Je to něco neuvěřitelného, už jenom v tom, jak oni přemýšlí. Je to hrozně velký rozdíl oproti Česku. Oni všichni věří, že jsou nejlepší. V hlavě to mají dané úplně jinak, a přitom jsou všichni pokorní a hrozně dobří lidé. Mají tam výborné trenéry a realizační tým, všechno je tam neuvěřitelné.

Jasně, ale co je podle vás posunulo tak vysoko v porovnání se zbytkem NHL? A hned v nováčkovském roce?
Myslím, že hlavně to, jak od nich nikdo nic nečekal. Nikdo jim nevěřil, že udělají play off. Na tréninkách hrozně moc bruslili a byli jedním z nejbruslivějších týmů v celé lize. A Marc-André Fleury je neuvěřitelně podržel jak v základní části, tak v play off. Hodně jim pomohlo, že se semkli jako tým. Z hráčů, od kterých nikdo nic nečekal, se staly hvězdy. Díky tomu se dostali až do finále.

Na Fleuryho se teď asi hodně díváte. Je to aktuálně váš favorit číslo jedna?
Je to určitě jeden z nejlepších gólmanů v NHL a na světě. Sleduju ho, na trénincích jsem se s ním snažil bavit a on mi radil. Teď na kempu v červnu byli jen nováčci, ale v září tam určitě zase bude. Doufám, že si s ním budu moct pokecat.

Je mi jasné, že ve chvíli, kdy vás Vegas draftovali, jste se stal jejich skalním fanouškem. Měl jste možnost podívat se tam na NHL osobně?
Oni začali hrát play off, když už jsem byl v Česku a měl volno. Když už se hrálo finále, někteří kluci, co měli podepsáno, tam letěli, koukali se na zápasy a byli pořád s týmem. Já jsem se už začal připravovat na další sezonu, takže jsem tu možnost neměl.

A během sezony?
Ono to je docela daleko a vzhledem k našemu programu jsem se neměl čas do Vegas podívat. A i kdybych měl čas... Možná bych tam jel s rodinou, ale sám bych se tam asi ještě ztratil (směje se). Možná příští rok. Sledoval jsem ale všechny zápasy na dálku a úplně mě uchvátilo, jak v play off hráli.

Váš aktuální sen je asi jasný...
Určitě, chtěl bych zabojovat o smlouvu s Vegas. Chtěl bych mít hrozně dobrou sezonu, aby si mě všimli. I když mě samozřejmě budou sledovat, tak chtějí, abych na sebe upozornil. To je můj nejbližší cíl.

 

 

Příspěvek sdílený Jiří Patera (@jiripatera33),Čec 17, 2017 v 9:33 PDT

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz