Pochybnosti jsou vždycky, ale já se nevzdal, říká Nestrašil. Finsko počká, dál bude bojovat o NHL!
Snaží se prosadit do NHL, obětují tomu všechno. Někteří čeští hokejisté sejdou za Atlantikem trošku z očí, kluby je pošlou na farmu, kde o nich třeba ani není moc slyšet. Nicméně pozornost si zaslouží! Třeba s ohledem na trpělivost, díky níž neustále kráčejí za velkým snem. Jako příklad může posloužit Andrej Nestrašil - někdejší slávistický útočník už tři roky působí v organizaci Detroitu. Svého času musel dokonce do nižší East Coast Hockey League, v první záložním týmu moc nehrál. Jenže minulá sezona všechno změnila!
Dvojnásobný účastník mistrovství světa dvacetiletých konečně prorazil. Možná ve chvíli, kdy už to ani sám nečekal. "V Grand Rapids jsem začal ve čtvrté pětce, s první polovinou sezony jsem rozhodně nemohl být spokojen. Ale pak se to otočilo. Detroitu se zranili někteří hráči, které nahradili kluci z farmy. Uvolnila se místa v sestavě a já konečně dostal větší prostor," líčí s úlevou.
Nejsem typ, který by se nechal odradit a něco začal flákat
Andrejovi se naskytla příležitost, po níž toužil celou dobu od draftu. "Nastupoval jsem v prvních dvou útocích, z posledních 25 utkání jsem udělal zhruba bod na zápas. Měl jsem z toho obrovskou radost, protože jsem na farmě hrál tři roky a dlouho to nebylo ono. Možná si i někdo myslel, že na dospělý hokej nemám. Ale já si věřil! Jen jsem potřeboval tu šanci," vykládá.
Organizace Detroitu je pro mladé hokejisty specifická. Ani největší juniorská esa nedostanou okamžitě místenku do prvního týmu. Na farmě se zocelovali Hudler, Kindl, Tatar a jiní borci, někteří jiní nápor nevydrželi a raději odešli jinam. "Já byl připravený čekat a bojovat. Nejsem typ, který by se nechal odradit a něco začal flákat. Musel jsem být trpělivý, i když přiznávám, že jsem měl občas v hlavě i možný návrat do Evropy. Určité pochybnosti jsou vždycky," pokračuje.
Věděl, že si důvěru musí zasloužit. "Pracoval jsem na bruslení, jelikož jsem byl hráčem pro čtvrtou pětku, snažil jsem dělat na obranné práci. Trenér to ocenil. Věděl, že když mě dá do hry, nedostávám góly. A také jsem víc střílel. Během posledního roku v juniorce jsem udělal 20 gólů a 50 nahrávek, loni jsem často přestal vymýšlet a raději pálil na bránu." Statistiky měl rázem kvalitní. Nestrašil sehrál v AHL i s play off 80 zápasů, nasázel 20 gólů a přidal 22 nahrávky.
Ve Finsku bych měl víc, ale já na peníze nikdy moc nebyl
Přehoupl se přes hranici 40 bodů, a to spoustu týdnů naskakoval jen na několik minut ve čtvrté formaci. "Na šanci jsem si musel počkat déle, pak přišla ve chvíli, kdy jsem to čekal možná nejméně. Takhle to v životě bývá. Trenér mě dal do prvních útoků a mně to tam začalo padat. Víc a víc jsem si věřil, přišla pohoda. Pak vám v bráně skončí i věci, které by ze čtvrté pětky nikdy nevyšly," usměje se.
Finiš ročníku znamenal satisfakci a také odměnu za to, že slávistický odchovanec vytrval. "Přiznávám, že během sezony jsem reálně uvažoval o Evropě. Když z prvního týmu přišli Jordin Tootoo nebo Mikael Samuelsson, tedy hráči s velkým počtem startů v NHL, moc dobře jsem budoucnost neviděl. Pět nebo šest utkání jsem proseděl na tribuně a v duchu si říkal, že se musím porozhlédnout po angažmá v některé soutěži."
Na jaře o něj projevilo zájem finské Pori. "Nabídka to byla kvalitní, určitě bych si vydělal víc než v Detroitu. Ale závěr sezony moje pocity úplně otočil. Sice jsem pochyboval, ale nic nevzdával. Mým snem je NHL, to platí dál!" hlásí. Přesun do Skandinávie počká. "Jdu do toho znovu, s Detroitem jsem podepsal novou smlouvu. Na peníze jsem nikdy extra nebyl, vlastně moc nepotřebuju. Nemusím mít super auto ani drahé hadry. Když se naskytla možnost dál pokračovat ve snaze o NHL, měl jsem hned jasno," potvrzuje.
Cesta za snem? Bylo mi líto toho najednou nechat
Situaci bere jasně. "Myslím, že do Evropy se lze z Ameriky vrátit kdykoli, opačným směrem je to ale určitě mnohem těžší. Když se ta moje situace v organizaci tak otočila, bylo mi líto toho najednou nechat," přiznává. Chlapík, který třeba v semifinále konference vstřelil vítězný gól do brány Texas Stars, tedy pozdějších držitelů Calder Cupu, dostal na jaře do hokeje obrovskou chuť. Nestrašil prokázal, že umí. Že není jen povadlým talentem, který měl kdysi slibnou perspektivu.
Teď dobře ví, že musí na výkony navázat. Pokud zamíří na farmu, v Grand Rapids by měl platit za elitního útočníka s ještě výraznějším bodovým přísunem. "Však také pořádně trénuju," usměje se. "Po sezoně jsem asi týden vyřizoval v Americe nějaké věci a pak hned letěl domů. Nejsem dovolenkový typ, nebaví mě ležet na pláži, nemusím sluníčko. Chvíli jsem byl s rodinou a pak začal trénovat. Nesnáším nicnedělání, nejsem lenoch, jenž se dokáže jenom tak válet," vykládá v dobrém rozmaru.
Přípravu na sezonu podstupuje druhým rokem podle stejného modelu. "Vyměnil jsem kondiční trenéry a musím říci, že mi to pomohlo. I v Detroitu byli spokojeni. Jsem také moc rád, že mi pan Pitter s panem Lubinou dovolili společnou přípravu na Slavii s prvním týmem. Je rozdíl chodit trénovat s extraligovými hráči a dorostenci. Jelikož kemp začíná až 19. září, ještě mám relativně dost času. Ovšem nesmím nic podcenit. Udělám maximum, abych navázal na povedený rok a řekl si o šanci v NHL," uzavírá.
Share on Facebook
