Povídání o mentální přípravě: Oproti cizině nám ujel vlak, říká Petr
Foto: czechfighters.cz
„Mezi lidmi často koluje mýtus, že je psychika pevně daná a nedá se měnit. Pravda je ale taková, že stejně jako další atributy trénovat jde," říká Ondřej Petr, který se zaměřuje na osobnostní a mentální rozvoj mládeže a spolupracuje s hokejovou Slavií nebo fotbalisty Mladé Boleslavi.
Jak moc je v hokeji důležitá psychika?
Obrovsky. Ostatně jako v jakémkoliv jiném sportu.
Dá se to vyjádřit procentuálně?
Podle některých výzkumů dělá v profesionálním sportu až devadesát procent výkonu. Někteří trenéři tvrdí, že často i sto. Pokud totiž není člověk srovnaný, tak v zápase neodevzdá to, co se naučil v tréninku.
Marian Jelínek říká, že záleží také na vývoji a fázi zápasu.
Ano, s tím souhlasím. Často se setkávám, že pokud není pro sportovce utkání důležité, tréma nebo strach ze zklamání nejsou tak silné jako v zápasech, které jsou pro ně v uvozovkách důležitější. Já se s nimi ale snažím pracovat, aby brali každé utkání a každý trénink jako důležitý. Jedině tak se mohou rychle posouvat dál.
„Podle některých výzkumů dělá hlava až devadesát procent výkonu."
Dá se psychika trénovat?
Mezi mnoha lidmi koluje mýtus, že je pevně daná a nedá se měnit. Pravda je ale taková, že stejně jako další atributy trénovat jde.
Jak?
Těch způsobů je spousta. Je ale nutné vzít v potaz, že na každého platí něco jiného a každý potřebuje jiný přístup. Člověk se může určitým způsobem vzdělávat i sám, například četbou odborné literatury. Může také vyhledat sportovního psychologa nebo mentálního kouče. Upozornil bych, aby si vybírali opravdu odborníky, protože jejich kvalita se v Česku hodně liší. Sportovci by se měli rozhodovat na základě vzdělání, referencí a nejlépe také podle toho, zda má dotyčný sebezkušenost. To znamená, jestli někdy sportoval a dokáže si plně uvědomit, co vše je se sportem spojené a co sportovec prožívá.
Jaký je rozdíl mezi psychologem a sportovním psychologem? Mohl by být klasický psycholog dobrým sportovním psychologem?
Když chce být člověk terapeut, musí mít terapeutickou sebezkušenost. Sám musí asi čtyři roky chodit na terapie, aby si prožil, co se s člověkem během ní děje. Stejně tak je podle mě důležité, aby měl mentální kouč zkušenost se sportem. Na čím vyšší úrovni, tím lépe. Je něco jiného si jít jednou za měsíc s chlapy z hospody zakopat za barák, nebo mít pravidelně tréninky a zápasy. Něco se samozřejmě dá nastudovat, ale sebezkušenost je pro tuto profesi důležitá.
„Ve sportovně vyspělejších zemích je běžné, že jsou začleněni do týmu, a to už od patnácti let, mentální koučové."
Je cizina, co se týče mentální přípravy, před Českem?
Přiznám se, že nám trošku ujel vlak. Bohužel to pociťujeme v mnoha sportech, když se na vrcholové úrovni měříme se světovou špičkou. My ve Sport hlavou ale děláme maximum, aby se to co nejrychleji změnilo.
Jak to tedy probíhá v zahraničí?
Ve sportovně vyspělejších zemích je běžné, že jsou začleněni do týmu, a to už od patnácti let, mentální koučové nebo sportovní psychologové. Případně s nimi kluby spolupracují externě.
Proč až od patnácti a ne dříve?
Protože ta témata nejvíce eskalují v průběhu puberty. My jsme ale pracovali i se šestiletými dětmi. Způsob práce je samozřejmě jiný, než když přijde profesionální hokejista, který se potřebuje soustředit na vysoký výkon. U dítěte je to o podpoře, tvorbě vztahu ke sportu, aby si jej naplno užívalo. A také o tom eliminovat od začátku negativní prvky, které už v tomto věku často jsou – například přehnaný tlak rodičů a trenérů.
„Spousta sportovců a trenérů si sice uvědomuje, jak moc je psychická příprava důležitá, ale ve většině případů se věnují všemu jinému než tomuto typu přípravy."
Jak je to s mentální přípravou u nás?
Spousta sportovců, trenérů a klubů si sice uvědomuje, jak moc je psychická příprava důležitá, ale ve většině případů to pro ně není až taková priorita a věnují se všemu jinému než tomuto typu přípravy. Jeden z našich cílů je toto změnit. Děláme celorepublikovou osvětu, objíždíme kluby a pořádáme sebezkušenostní semináře. Vzděláváme trenéry a rodiče, aby naše poznatky a metody mohli sami využívat v praxi. Pracujeme také s jednotlivými sportovci. Kolikrát je pro mládež úleva, když slyší, že problémy, jako je třeba tréma, řeší i jejich vzory.
Jak probíhá sezení s klientem?
Na první schůzce se bavíme o tématech, které by rád řešil a v nichž by se chtěl posunout dále. Bohužel za námi často přichází s problémem, který už je vyeskalovaný. Najdou se i takoví klienti, kteří si uvědomují, jak moc je psychika důležitá, a přijdou ještě předtím. To je samozřejmě lepší varianta, protože můžeme pracovat kontinuálně než jen hasit požáry. Ale jak říkám, nejčastěji přijdou, když už je nějaký problém. Může to být třeba ztráta sebevědomí po zranění, kdy začne člověk pochybovat, jestli bude tak dobrý jako dřív. Těch témat je hodně. Často jsou propojené dohromady, takže je to o komplexním nastavení psychiky do správného módu.
„S jedním hokejistou jsme se měli sejít dvakrát – jednou říkal, že snad musí dohrát misi v GTA, a podruhé prý nestihl tramvaj."
Někteří sportovci nemusí brát mentální přípravu vážně. Jak je přesvědčit, že jim může pomoci?
Setkáváme se s tím poměrně často, i když teď už v menší míře. Občas se stane, že nám zavolá manažer klubu nebo trenér, že k nám musí dokopat nějakého hráče. My v takovém případě říkáme, že to nemá smysl jak pro nás, tak pro samotného sportovce. Pokud je člověk nastavený odmítavě, nebude to mít žádný efekt a pro nás to bude akorát ztráta času. Když jsme se někoho takhle snažili rozvíjet, ve většině případů se stalo, že klient schůzku zrušil pět minut před jejím začátkem. Například s jedním extraligovým hokejistou jsme se měli sejít dvakrát – jednou říkal, že snad musí dohrát misi v GTA, a podruhé prý nestihl tramvaj. Přitom tam byl popud ze strany klubu, který s ním měl problémy, protože chodil pozdě na tréninky a šel výkonnostně extrémně dolů. A nakonec to dopadlo takhle. V tom klukovi to bylo zakořeněné natolik, že k nám ani nebyl schopný přijít. Dobrovolnost, chuť se rozvíjet a případně řešit problémy je zásadní předpoklad pro úspěch.
V dalších částech seriálu o psychické přípravě se zaměříme na konkrétní problémy, které trápí hokejisty, a také na roli rodičů či trenérů.
Share on Facebook
