Ve sbírce se mu blýská prsten za vítězství ve Stanleyově poháru s Detroitem na jaře 2002, v nejslavnější soutěži světa odehrál v součtu základní části a play off téměř pět stovek utkání, proto možná leckoho zaskočilo, že se útočník Jason Williams (na snímku) koncem května dohodl na dvouleté smlouvě se švýcarským týmem Ambri-Piotta. National League A sice má velmi dobrou úroveň, ale nový zaměstnavatel dvaatřicetiletého rodáka z Londonu v provincii Ontario se v minulé sezoně zachraňoval až v baráži s Langenthalem. „Dostal jsem nejrůznější nabídky, mohl jsem si vybírat a jít třeba i do Švédska, ale projekt, který mi představili trenér Konstantine a sportovní manažer Aeschlimann mě hodně oslovil,“ reaguje Jason Williams v rozhovoru pro server ticinonews.ch.
„Ocenil jsem i to, že za mnou byli v Americe a viděli mě hrát,“ pokračuje zkušený forvard. „Oba jsou přesvědčeni, že se dostaví úspěch, čímž nakazili i mě. Věří, že mužstvu pomůžu příkladem a zkušenostmi, které jsem nasbíral,“ doplňuje ještě.
Jason Williams se tak podruhé v kariéře vydává do Evropy. Vlastně potřetí, vezmeme-li do úvahy i mistrovství světa 2006 v lotyšské Rize. A právě dvě předchozí anabáze na starém kontinentu se budou podle hráče samotného hodit. „Ve Finsku jsme se cítili velmi dobře po osobní stránce, já jsem neměl ani problém s velkým kluzištěm,“ připomíná angažmá v Ässätu Pori během poslední výluky NHL.
Informace o novém působišti pak někdejší člen sestavy Chicaga, Atlanty, Columbusu, Dallasu a naposledy Pittsburghu střádal na všech možných formách. „Bavil jsem se o Ambri s Maximem Noreauem,“ zmiňuje obránce, který v týmu působil v minulé sezoně. „Ptal jsem se i Ricka Nashe, Joea Thorntona nebo Andyho Murrayho,“ jmenuje další známé osobnosti, které NLA prošly. „Všichni si život ve Švýcarsku i úroveň hokeje pochvalovali, což pomohlo mému rozhodnutí,“ dodává.
Podpis smlouvy s Ambri-Piottou však Jasonu Williamsovi výrazně zkrátil léto oproti tomu, nač byl zvyklý. „Hráli jsme play off AHL až do 12. května, kdy jsme ztratili sedmé čtvrtfinále se St. John’s,“ poukazuje na skutečnost, že sezonu strávil převážně na farmě v týmu Wilkes-Barre/Scranton Penguins a za Pittsburgh naskočil jen osmkrát. „Za necelé dva týdny jsem se dohodl s Ambri a od začátku srpna už trénujeme na ledě, takže jsem musel trochu změnit plány, abych přijel v perfektním stavu,“ ohlíží se za posledními týdny.
Jednu z alpských republik však ostřílený harcovník koncem měsíce na čas opustí, se svou ženou Julií totiž očekávají narození prvního potomka. „Termín máme 25. srpna a já chci být u toho,“ prozrazuje. „S trenérem i manažerem jsme se dohodli, že mě domů na chvíli pustí, abych mohl být u porodu. Rychle se pak ale vrátím a žena za mnou přiletí nejspíš koncem září,“ plánuje.
Očekávání managementu i fanoušků budou u Jasona Williamse veliká, reakcí příznivců se podle všeho bát nemusí. „Jakmile vyšlo najevo, že budu hrát za Ambri, můj účet na twitteru začalo sledovat během dvou dnů o padesát šedesát lidí víc a dostával jsem hezké vzkazy v italštině,“ přibližuje příhodu z úvodu června. „Udělalo mi to radost a chtěl bych fanouškům poděkovat,“ vzkazuje.
V NHL má na kontě 455 startů v dlouhodobé soutěži, v níž nastřílel 94 gólů a přidal 133 asistencí, ve 27 bitvách o Stanleyův pohár skóroval jednou a přidal dvě finální přihrávky. Jeho slova naznačují, že kapitolu jménem NHL už nejspíš považuje za uzavřenou.
„Bylo nádherné, když jsem si v roce 2002 mohl zahrát s borci, jakými jsou Yzerman, Hull, Larionov, Hašek, Dacjuk, Fjodorov, Shanahan, Chelios nebo Lidström,“ jmenuje VIP společnost, jež se v dresu Red Wings tehdy sešla.
„Ještě asi tři roky se mi docela dařilo, jenže pak jsem prodělal vážnější zranění a začal mi ujíždět vlak,“ naráží na dlouhodobé problémy s třísly, kvůli nichž vynechal 35 utkání sezony 2007/2008, a zlomenou holenní kost, která mu vystavila stop na 38 duelů o dva roky později. „Je těžké to akceptovat, ale o to větší motivaci mám, abych uspěl s Ambri,“ ujišťuje Jason Williams závěrem.
