Proč Brno? Martin Erat chce být víc s rodinou, dceru viděl jen tři měsíce
Foto: Jiří Grulich, hc-kometa.cz
Má za sebou tři olympiády, třináct sezon v NHL či zlato z juniorského mistrovství světa do dvaceti let. Martin Erat toho ve velkém hokeji zažil už více než dost, přesto stále dokáže přijímat nové výzvy. V květnu si plácl s brněnskou Kometou a stal se jednou z velkých posil už tak nadupaného modrobílého kádru.
Minulý ročník odehrál v KHL, kde společně s Čechy Sobotkou, Furchem a Kempným dovedl sibiřský Omsk do čtvrtfinále. Svoji bilanci 32 kanadských bodů v Rusku ale už nerozšíří. „S Omskem jsem byl domluven na pokračování smlouvy, ale pak jsem se kvůli rodině rozhodl vrátit domů. Omsk byl pro mě super, kdybych neměl rodinu, nijak se nerozmýšlím a budu tam delší dobu. Ale v současné době chci být doma a užívat si své děti,“ vykládá v srpnu pětatřicetiletý útočník.
Doma má děti dvě, s mladší dcerkou toho kvůli hokejovému životu nestihl ještě moc ani zažít. „Moje dcera se narodila, když jsem byl na olympiádě. Teď jí budou dva a půl roku a já jsem ji viděl celkově jen tři měsíce,“ podtrhuje Martin Erat, že jeho návrat do Česka byl nevyhnutelný.
"Moje dcera se narodila, když jsem byl na olympiádě v Soči. Teď jí budou dva a půl roku a já jsem ji viděl celkově jen tři měsíce."
Nad nabídkou z Komety se dlouho nerozmýšlel. „Svému agentovi jsem z Česka řekl jen dva kluby a Kometa byla má první volba. Ten druhý klub si nechám už pro sebe, nemá cenu se o něm bavit,“ vykládá Erat. „Pro mě bylo důležité, abych se cítil dobře a byl blízko domovu. Kometa splňovala oba mé požadavky,“ dodává spokojeně.
Z Brna to navíc bude mít velmi blízko do rodné Třebíče, se kterou modrobílý kub dlouhodobě spolupracuje. „Ještě nevím, kde budu vlastně bydlet. V Brně mám byt, můžu bydlet jak tady, tak v Třebíči. Bude záležet podle toho, jak budou tréninky a zápasy,“ pokračuje Erat. Přesto o jednom už jasno má. Jak skončí s hokejem a děti vyrostou, chtěl by se s rodinou natrvalo usadit v Americe.
V Brně se poprvé hlásil v neděli odpoledne, kdy se k týmu připojil na prvním povinném tréninku na ledě. Předtím se individuálně připravoval v Americe. „První trénink byl stejný jako všude jinde. Hlavně jsem rád, že už ho mám za sebou,“ usmívá se zkušený útočník.
Nedokážu si představit, jak velký skok bude z ruské KHL do české extraligy
Co ho ještě čeká, ani on sám přesně neví. „Z NHL je velký skok do KHL, nedokážu si představit, jak velký skok bude z KHL do české extraligy. Vůbec nevím co od toho čekat,“ nechává se překvapit. „Chci být platným hráčem a chci hrát v prvních dvou lajnách. Pokud bych hrál ještě v NHL, tolik platný bych už nebyl,“ přemítá.
Zároveň se vyhýbá jakýmkoliv prohlášením o síle nově vytvořeného brněnského týmu. „Na papíře tým může vypadat dobře, ale všechno se bude odvíjet od toho, jak si všechno sedne. Pro nás je nejdůležitější se dostat do play off a tam už se může stát cokoliv. Určitě nebudeme na začátku sezony říkat, že máme mužstvo na to a na to,“ dodává rozvážně hokejista, který se na prvním tréninku představil s číslem 10 na přilbě.
S tím však v minulém ročníku nastupoval slovenský obránce Peter Trška působící v Kometě i letos. „To jsem ani nevěděl, že někdo takové číslo měl. Budu se mu muset omluvit,“ uzavírá dobře naladěný útočník.
Share on Facebook
