První dojmy z KHL? Pneumatiky po ledě jsem tahal poprvé, tvrdí Roman
Konečně se dočkal angažmá, po kterém hodně toužil. Ondřej Roman na jaře opustil Vítkovice a zamířil do ruské Kontinentální ligy. Šikovného centra získal Jekatěrinburg, někdejší hráč farmy Dallasu a vítěz Memorial Cupu by měl být velkou ofenzivní zbraní klubu z bývalého carského města. První kontakt s ruskou soutěží byl ale drsný. "Odjeli jsme na bázu do lesa, kde se neskutečně trénovalo," říká v rozhovoru pro hokej.cz.
Člen širšího kádru české reprezentace zažil, co jsou ruské galeje. Tamní hráči individuální přípravě moc nedají, počátkem července někteří nepřišli v optimální kondiční pohodě. Trenéři tedy okamžitě nastavili dávky, po nichž borci jen těžko tahali nohy. Dřina pokračovala i na kempu v Plzni, Ondřej Roman ji odnesl lehkým zraněním třísla, vzhledem k čemuž nenastoupil do sobotního klání se Škodou.
Ale jinak si nové působiště chválí. "Kluci v týmu jsou v pohodě, trenér mi řekl, že za ním kdykoli mohu přijít. A město mě mile překvapilo, je hezké," vykládá. Kromě adaptace v odlišném prostředí si musí zvykat také na nové spoluhráče. Nejprve se zdálo, že do Jekatěrinburgu přijde Roman i s parťákem Svačinou, ovšem ten nakonec zamířil do Třince. "Vláďa mi chybí, ale bylo jasné, že celý život spolu hrát nebudeme," povídá s nadhledem.
S týmem Jekatěrinburgu jste absolvoval čtyři týdny přípravy. Jaké zatím máte dojmy?
"Dobré. Ale trénujeme opravdu hodně. Za ten měsíc jsme neměli ani moc dní volna. Tohle jsem však dopředu tušil, v tomto období je tvrdá práce normální. Počítal jsem s tím, tréninky jsou určitě náročnější než v extralize."
Můžete je blíž popsat?
"Makáme na ledě i v posilovně, nejhorší to bylo hned na začátku. Vyjeli jsme asi 30 kilometrů za Jekatěrinburg. Do lesa. Ale komplex to byl pěkný, podle mě ho vybudoval Pavel Dacjuk. Ráno jsme byli hodinu na ledě a hodinu v posilovně, odpoledne to samé. A takhle jsme jeli dva týdny v kuse. Trenéři to zaměřili na fyzičku, po ledě jsme třeba tahali pneumatiky."
To jste asi dosud nezažil, že?
"To ne. Poprvé to nebyla žádná legrace, pak si už člověk zvykne. Ale je to těžké, když vám na třicetikilovou pneumatiku naskočí ještě tři hráči. Pak máte co dělat."
Tvrdý dril nejspíš vyplývá z toho, že české kluby dělají společnou přípravu, kdežto hokejisté KHL se chystají na sezonu sami. Nebo měli by chystat. Trenéři pak do vás chtějí bleskově dostat kondici.
"Asi to tak je. Někteří třeba spoléhají na to, že doženou fyzičku takhle. Ale myslím, že pro nás bude takhle tvrdý trénink dobrý. Měli bychom být připraveni."
Během kempu v Plzni jste sehráli několik zápasů, už můžete srovnávat. Je ruský hokej hodně jiný?
"Jo, třeba utkání v Liberci s Novokuzněckem nebylo špatné. Víceméně jsme je k ničemu nepustili. Každá pětka dala gól, bylo to dobré. A souhra? Ještě si musíme trošku vyhovět, občas si přidržíme puk. Ale máme ještě čas, před sezonou si to sedne."
Chybí vám Vladimír Svačina?
"Jasně, hodil by se mi. Jenže takový je hokejový život. Nepočítali jsme s tím, že bychom spolu hráli pořád. Třeba se někdy ještě potkáme. Doufám."
V týmu jsou s vámi krajané Jakub Kovář a Petr Koukal. Pomáhají v začátcích?
"Kouky mi hodně pomohl, přiletěli jsme spolu. Kuba Kovář dorazil o chvilku později, protože dostal malinko delší volno. Oba mi pomáhají hlavně tom, když chci něco říci. Moje ruština ještě není moc dobrá. Rozumím tak 30 až 50 procent toho, co trenér říká na ledě, protože v hokeji jde víceméně o pořád stejné věci. Ale pro normální život moje ruština zatím není. Když jsem byl třeba s Kovym na večeři, měl jsem to snadné. Hůř jsou na tom kluci, kteří přijdou do týmu a žádný Čech tam s nimi nepůsobí."
Máte čas listovat slovníkem? Učit se rusky?
"Do mobilu jsem si stáhl nějakou aplikaci, snažím se. Mám i nějaké kartičky s azbukou, dostávám to do sebe. Určitým problémem je, že nemám žádný základ. Když jsem šel do Ameriky, byl tam základ angličtiny ze školy. Pak se to určitě učí lépe. Ruštinu jsem dosud vlastně neslyšel, tím je to těžší."
Vystačí si v Jekatěrinburgu cizinec s angličtinou?
"Moc ne. Pár kluků z týmu angličtinu zná. Máme tu dva Finy, ti mluví hodně dobře. Někteří Rusové také. V běžném životě to je horší, ale v restauraci si jde objednat i v angličtině."
Jak se vám líbí město?
"Krásné. Je rozdělené na historickou a moderní část, obě jsou dost blízko u sebe. Najdete tam hodně památníků. Bydlení budeme mít na úrovni, byl jsem mile překvapen. Když bude potřeba, lze zajít do obchodního centra, kde se dá koupit všechno potřebné. V tomhle není problém."
Stěhuje se s vámi do Jěkaterinburgu i manželka?
"Natrvalo ne. Bude létat na kratší dobu, na dva tři týdny. Máme totiž psa, naši se o něj mohou postarat, ale nechceme je zatěžovat na celou sezonu. Také nás čekají tripy k zápasům venku, během té doby by byla manželka ve městě sama. Děti nemáme, takže by se neměla o koho starat (smích). Budeme to tedy kombinovat."
Už jste mluvil s trenérem Razinem o tom, jaké má ve vašem případě konkrétní představy?
"Ani moc ne. Myslím, že v klubu chtějí, ať s Petrem Koukalem hrajeme první dva centry. Trenér mi říkal, že když neumím rusky, ať kdykoli přijdu. Že mu kluci přetlumočí věci, které můžeme probrat. Chtěl, abych ať jsem v lajně vůdcem."
Máte v hlavě také reprezentaci, nebo se soustředíte hlavně na ruské angažmá?
"V nároďáku bych samozřejmě chtěl být, ale teď je v první řadě klub. Stále to je pro mě nové, moc nevím, co od toho očekávat. Soutěž začíná zhruba za tři týdny, máme ještě dva přípravné turnaje. Zatím to vypadá dobře, kluci v týmu jsou v pohodě. Budu dělat maximum, abych se rychle adaptoval. A reprezentace? Kdykoli přijde pozvánka, samozřejmě rád přijedu."
Hokejový Avtomobilist strávil dva týdny na kempu v Plzni. Chodili za ruští vámi spoluhráči pro radu?
"Spíš za Kubou Kovářem. Já Plzeň moc neznal, jezdili jsme sem s Vítkovicemi, ale do města se pořádně nedostal. Kluci zasvěcovali i mě. Domů do Ostravy jsem se nezajel, je to přece jen daleko. Ale byla za mnou manželka i rodiče, aspoň krátce jsme se viděli."
Jak v ruských klubech vítají nováčky? Už jste dával zápisné?
"Zatím ne, nic neproběhlo. Žádná týmová akce. Tréninky v Plzni byly hodně náročné, společně jsme zašli jen jednou na večeři mimo hotel, když Kuba Kovář slavil narozeniny."
Chutnalo Rusům pivo?
"Určitě. I mně. Tak dobré v Ostravě nemáme."
Share on Facebook
