Ručinský: Jsem nejšťastnější člověk na světě, Hlinka je pořád s námi
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Nesmírná trpělivost se Martinu Ručinskému vyplatila. Zkušený útočník v posledních letech hrál jen pro jediné – aby získal mistrovský titul s mateřským Litvínovem! A tento sen si ve čtvrtek večer splnil, když jeho Verva ovládla sedmé finále fotbalově 2:0. "Pocity jsou to neskutečné, jsem strašně šťastný. Budu slavit asi dlouho. Jsem nejšťastnější člověk na světě," směje se čtyřiačtyřicetiletá legenda, která zatím vůbec neřeší případný start na MS v Praze a Ostravě. "S Vláďou si zavoláme," hlásí.
"Teď bych reprezentaci opravdu neřešil. Takto bezprostředně po zápase jsem plný emocí. Nějak to dopadne," culí se Martin Ručinský, jenž prožíval neskutečné pocity. Splnil si totiž velký sen, kvůli němuž přidával další a další sezony do své už tak bohaté kariéry. V ní mu ale stále chyběl mistrovský titul. "Poslední roky jsem hrál už jenom pro něj. Chtěl jsem pro město i pro tento klub, který čekal 56 sezon, vyhrát pohár," přiznává.
A dočkal se, když jeho Verva vyhrála v sedmém střetnutí fotbalově 2:0. "Je to neskutečný pocit a taková odměna za celou sezonu. Navíc v těchto letech, v tomto mančaftu, v tomto městě," zamyslí se spokojený Ručinský, který titul moc přál i svým spoluhráčům. "Za celý tým jsem moc rád. Ti kluci si to zaslouží. Celou sezonu hokejově rostli, získávali stále víc sebevědomí a tohle je pro ně taková sladká odměna," říká Ručinský.
Výborná sezona, vyhráli jsme zaslouženě. Nebyla to haluz
Před sezonou by si na litvínovské hokejisty vsadil asi jen málokdo, ale v průběhu ročníku tým trenérů Rulíka a Hořavy jasně ukázal, že patřil k tuzemské špičce. "Zaslouženě jsme získali titul. Nebyla to žádná haluz, žádné štěstí. Procházeli jsme celou sezonou výborně. Už několikrát jsem říkal, že jsme byli psychicky odolní. Nezbláznili jsme se z vítězství ani porážek." A znát to bylo rovněž ve finálové bitvě s třineckými Oceláři.
Litvínov byl po dvou porážkách už takřka odepisovaný, ale v sedmém duelu ukázal zase svou pravou tvář a trpělivým výkonem došel až na vrchol. "Myslím si, že za stavu 3:1 byl náš tým pod tlakem. Cítil jsem na mužstvu, že to nebylo ono. Titul byl na dosah, ale také strašně daleko. V sedmém zápase to z nás naopak spadlo a cítil jsem už při rozbruslení takovou pohodu na celém mužstvu. Pod tlakem byl Třinec," myslí si.
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Pořádně to oslavte. A těm, co nám nefandili, se omlouváme
Zda však sehrál poslední extraligový zápas v kariéře zatím Ručinský prozradit nechtěl a jasno o tom nemá. "Všechno se dozvíte, teď to nechme být," říká čtyřiačtyřicetiletý hráč, jenž dle svých vlastních slov bude slavit ještě hodně dlouho a k podobnému činu vyzývá také fanoušky. "Všem chci poděkovat. Slyšel jsem, že fanoušků máme po republice dost. Tak ať to pořádně oslaví. A těm, co nám nefandili, se omlouváme."
Celkově oba fanouškovské tábory byly ozdobou této série, která přinesla fantastický boj. "Třinečtí fanoušci byli vždycky výborní, navzájem se s našimi respektují. Myslím si, že to byla velice klidná série. Nebylo to vyhrocené z našeho ani z jejich tábora. Hrál se pěkný hokej a všechno bylo v pořádku," chválí Martin Ručinský. "Až jsem byl překvapený, kolik lidí nám fandilo. Když jsem šel po Praze, tak i sparťané nám přáli."
Měli jsme skvělou partu a vynikající trenéry, kteří tomu dali řád
"Možná v tom byl i soucit, že jsme za 56 sezon nikdy nic nevyhráli," přemýšlí legendární hokejista po úspěšné sezoně. "Neprohráli jsme v ní více než dva zápasy v řadě, v novém roce doma dlouho neprohráli a měli vyrovnané výkony. Byla to úžasná a krásná sezona! Měli jsme skvělou partu a vynikající trenéry, kteří tomu dali řád a šablonu. Všichni odvedli skvělou práci. Toto je odměna," má jasno veterán Martin Ručinský.
"Navíc jsme hráli dobrý a poctivý hokej. Zaslouženě jsme si to uhráli, i když jsme na titul čekali hodně dlouho. Říkal jsem si, jestli je hokejový Bůh nahoře, tak nám to přiklepnout přece už musí," usmívá se Ručinský, který si vzpomněl také na Ivana Hlinku. "Pořád je s námi, v kabině máme i jeho fotku. Kdyby se toho dožil, tak by emoce prožíval s námi. Já věřím, že se na nás někde kouká a vše vidí," zakončuje Ručinský.
Share on Facebook
