Rusko rekordní i paradoxní. Ženský hokej se v Dmitrově zase posunul
Foto: Francois Laplante / HHOF-IIHF Images
Když kanadská trenérka po zápase o bronz předstoupila před domácí novináře, ze všeho nejdřív vychválila Rusko za perfektní šampionát. Mistrovství světa juniorek na předměstí Moskvy se skutečně povedlo a hned ze dvou velkých hledisek bylo historické. Obě mluví ve prospěch ženského hokeje.
Šampionát hokejistek do 18 let se hraje od roku 2008, do letošního turnaje vystřídal celkem osm pořadatelských zemí. Po dvou edicích hostily jen Kanada s Českou republikou, což v žádném případě není náhoda.
Evropský rekord v návštěvnosti
Kanadské St. Catharines předloni hostilo mistrovství, které se bude z hlediska návštěvnosti i kvality organizace těžko překonávat. Našlo si na něj cestu víc než 34 tisíc diváků. Evropské prvenství zase patřilo Přerovu se Zlínem, kam jich v roce 2012 dorazilo celkem 17 480. Minulý rok to sice bylo „jen“ necelých 12 tisíc, ale stále platilo, že v Evropě nikdo jiný desetitisícovou hranici nepřekonal.
Teď už to ovšem neplatí. Poté, co pořadatelství prvního turnaje elity na ruské půdě odmítl Nižnij Novgorod, ukázala federace na Dmitrov. A sídlo nejlepšího ženského klubu v domácí profesionální lize – Tornada Moskevská oblast – se ukázalo jako perfektní volba. Na 21 utkání zavítalo celkem 22 653 příznivců, zápasy sborné jich sledovalo průměrně 2 499, což atakovalo maximální kapacitu haly.
Foto: Francois Laplante / HHOF-IIHF Images
Rusové ukázali, že hokej milují. Ale nebyli to jenom oni. Snad hlavně díky cenové dostupnosti dorazila do Dmitrova spousta Kanaďanů a Američanů, na desítky se počítali i fanoušci z dalších zemí, včetně těch českých.
Historie se ale přepisovala zejména v druhém ohledu – sportovním.
První finále s evropskou účastí
Všechno začalo hned úvodním dnem. Rusky byly na šampionát tak natěšené, že před plným kotlem burácející haly poprvé v historii porazily Kanadu. A Švédky vzápětí sebraly bod Spojeným státům. Oba výsledky položily základ tomu, že Kanaďanky postoupily až ze čtvrtého místa skupiny, na Američanky narazily už v semifinále a finálový duel poprvé neměl čistě zámořské složení.
Mezi obě velmoce se na pomyslných stupních vítězů vklínilo Švédsko, byť na konci už totálně odpadlo a od USA inkasovalo devět gólů. Jednoznačná byla i porážka Ruska s Kanadou, po níž pořadatelský celek zůstal bez medaile. Poslední den se ale tentokrát ze zbytku turnaje vymykal.
Výsledky dodaly nebývalou kuráž i českému týmu. Snad i změnily způsob uvažování. Do čtvrtfinále s Kanadou už nešel s tím, aby dostal co nejmenší příděl, ale s tím, aby vyhrál! Proto hokejistky ronily po čtvrtfinálové porážce slzy. Věřily, že doopravdy můžou postoupit.
Foto: Francois Laplante / HHOF-IIHF Images
Porážka 1:3 vyrovnala dosud nejlepší výsledek národního týmu proti některému ze zámořských vládců. Stejným výsledkem padl i v semifinále MS 2014 v Budapešti se Spojenými státy, dosud nejsilnější český ročník 1996 si tehdy došel pro bronzové medaile. Na střely prohrál drtivě 9:61, na druhou stranu ještě před poslední třetinou držel nerozhodný stav 1:1. Nyní Češky inkasovaly tři góly už ve druhé části, střelecký účet byl však mnohem příznivější – 16:40.
A co další statistické zajímavosti z Dmitrova?
I nejhorší tým může slavit zlato
Kanadské bodování turnaje podruhé v řadě ovládla Švýcarka Lisa Rüediová, které výrazně „pomohlo“, že se svým týmem opět hrála jen o udržení. Šest bodů z celkových jedenácti (6+5) totiž nasbírala až v posledních dvou bitvách s Německem. Není ovšem první hráčkou, které se tento husarský kousek povedl – Kanaďanka Sarah Potomaková kralovala produktivitě v letech 2014 i 2015.
Teprve závěrečný den srazil švédské gólmance Anně Amholtové úspěšnost zákroků z 97 procent hluboko dolů, nejlépe si nakonec vedla Finka Sanni Aholaová s úspěšností 92,91 % a gólovým průměrem 1,81. Však si na ní vylámaly zuby i české hokejistky.
Co se týče týmových tabulek, až neuvěřitelně paradoxní jsou statistiky hry v oslabení a rovněž ty brankářské. Proč?
Šampionky ze Spojených států byly v obou ohledech na turnaji nejhorší!
Ze 17 oslabení inkasovaly v osmi případech, což znamená strašidelnou úspěšnost 52,94 procent. Jejich dvě gólmanky pak pochytaly pouze 86,52 % střel. Američanky naopak opanovaly pořadí efektivity střelby, kde se vyšplhaly na 12,94 %. Nejlepší oslabení měly Švýcarky (90,48 %), které se podělily o nejlepší přesilovku se Švédkami (shodně 33,33 %). Nejvíce trestných minut, celkem 80, inkasovaly Kanaďanky.
Foto: Francois Laplante / HHOF-IIHF Images
Nepočítáme-li připravené třetí brankářky, na turnaji se představilo celkem 88 hráček ročníku 2000, 50 ročníku 2001, 33 ročníku 2002 a 5 ročníku 2003 – z toho tři v týmu Německa a po jedné za Rusko a Švédsko. Nejmladší výběr měly s průměrem čistých 16 let Češky, nejstarší s průměrem 16,8 roku Kanaďanky, které využily jen čtyři hokejistky mimo dorazový ročník. I to znovu zvyšuje hodnotu čtvrtfinálového výsledku...
Konnichiwa, Japan!
Z elitní skupiny sestoupily zpět do divize IA Němky, které přitom v základní skupině zapsaly dvě vítězství ze tří zápasů. Po roční pauze se naopak nahoru vrátilo Japonsko. Na souběžném mistrovství v italském Asiagu vše rozhodoval až poslední den, kdy Japonky podle očekávání porazily Slovensko 3:0.
Pokud se tak pro příští šampionát nezmění hrací formát turnaje, česká reprezentace se stejně jako loni bude v základní skupině B prát s Finskem, Švýcarskem a Japonskem, zatímco vyšší skupina A zůstane v neměnném složení už třetí rok v řadě – USA, Švédsko, Kanada, Rusko. O pořadatelské zemi tradičně rozhodne květnový kongres Mezinárodní hokejové federace.
Ale po letošním roce bude hodně, hodně na co navazovat.
Share on Facebook
