Sean Simpson zůstává u švýcarské reprezentace. Ulevilo se mi, přiznává kanadský trenér

29. červen 2012 08:22 | Libor Kult

Až jedenácté místo na letošním mistrovství světa, které sice nestálo Švýcary přímý postup na olympijský turnaj za dva roky v Soči, vyvolalo v zemi Helvetského kříže polemiku, zda má Sean Simpson (na snímku) zůstat ve funkci kouče národního týmu, již převzal na konci předešlého olympijského cyklu po hrách ve Vancouveru v zimě 2010. Vedení švýcarského svazu věnovalo analýze neúspěšného vystoupení poměrně hodně prostoru, přesto se v polovině června objevily náznaky, že by dvaapadesátiletý odborník měl na nejprestižnější lavičce v zemi zůstat. Spekulace médií se oficiálně potvrdily poslední červnovou středu, kdy svaz oznámil, že Sean Simpson bude trenérem národního týmu i nadále. „Ulevilo se mi,“ nezastírá samotný kouč v rozhovoru pro oficiální web svazu.

„Práce v roli hlavního kouče áčka a konzultanta u dvacítky mě hrozně baví a naplňuje,“ pokračuje Sean Simpson. „U obou týmů se nacházíme v jedné z etap postupného vývoje a jsem přesvědčený, že nastolený směr je správný,“ doplňuje ještě.

Někdejší kouč Mnichova, Hamburku, Zugu či curyšských Lvů, jenž působil i na pozici asistenta běloruské reprezentace, si podle vlastních slov velmi dobře uvědomuje, že výsledek na posledním šampionátu neodpovídá očekáváním a připouští, že pochyboval o pokračování spolupráce.

„To víte, že mě napadlo, že bych mohl u týmu skončit,“ reaguje. „Na turnaji v Helsinkách totiž ne všechno fungovalo a běželo, jak jsme si sami představovali. Zavládlo obrovské zklamání,“ uznává. „Nepatřím však mezi lidi, kteří by v takových situacích strkali hlavu do písku a zříkali se zodpovědnosti,“ upozorňuje.

Jedním dechem se však snaží o pozitivní pohled i na nepříjemnou zkušenost, již má po skandinávském turnaji za sebou. „Máme silný národní tým a talentované mladíky, to vnímám jako dobrý základ. Podle mého máme na čem stavět,“ domnívá se.

Svazoví odborníci možná zohlednili jako polehčující okolnost fakt, že před turnajem vypadla řada uvažovaných hráčů kvůli zranění. Do Finska nemohli vyrazit například brankář Martin Gerber, obránci Raphael Diaz, Yannick Weber a Julien Vauclair nebo velezkušený útočník Martin Plüss.

Navíc z turnaje odstoupil kvůli zranění kolena Simon Moser, který za dva starty stihl stejný počet gólů, a Juliena Sprungera nakonec trenéři vinou následků otřesu mozku ani zařadili na soupisku. „Zdravotní komplikace některých borců mohly hrát v můj prospěch,“ přemítá Sean Simpson.

„Jenže přemýšlením nad tím, co by bylo kdyby, bychom mohli trávit celé dny, což by ale postrádalo jakýkoliv smysl,“ uvádí následně. „Já se v tuhle chvíli chci dívat dopředu, takže už myslím na listopadový Německý pohár v Mnichově a prosincový turnaj v Arose,“ hlásí.

A jak se chce kouč se svými svěřenci prezentovat v nadcházejícím hokejovém roce? „Ofenzivním a atraktivním stylem,“ vypálí bez váhání. „Ovšem musíme myslet i na to, že jen krása nestačí. Je třeba, abychom zároveň byli výsledkově úspěšní,“ uvědomuje si.

„Budeme pracovat na snížení počtu chyb a mnohem lepším využití našeho potenciálu v útoku,“ plánuje. „Musíme každý den tvrdě pracovat, aby se na naši stranu přiklonila i trocha potřebného štěstí,“ uzavírá Sean Simpson, jenž uvidí všechny uvažované hráče včetně hokejistů ze zámoří na srpnové akci v Arose, kde proběhne týmové focení a golfový turnaj.

Zahraničí