Tahle parta oprášila slávu Dukly. Kdo jsou jihlavští hrdinové?
Foto: Tomáš Buksa, hcdukla.cz
Postup Jihlavy mezi elitu není šokující. Že má tenhle tým velkou sílu a obrovskou vůli se vědělo už před prvoligovým play off. A potvrdilo se to i v baráži – navzdory velké únavě z náročné sezony.
Brankáři
Miroslav Svoboda – Když řval vyprodaný Horácký zimní stadion "Míra Svoboda, Míra Svoboda!", mladý gólman si mohl připadat jako gladiátor v rozvášněné aréně. Svoboda je pro fanoušky jedním ze symbolů skvělého úspěchu. Po loňské nepovedené sezoně, v níž sestoupil se Šumperkem, ovládl brankářské statistiky WSM Ligy a skvěle chytal i v baráži. Spekuluje se o jeho odchodu do Plzně.
Jakub Škarek – Čeští příznivci by ve Škarkovi rádi viděli pokračovatele Dominika Haška. V sedmnáctiletém gólmanovi se opravdu skýtá velký potenciál – třeba ho příští rok bude rozvíjet jako brankářská jednička extraligové Dukly. V baráži nastoupil do dvou zápasů, více nestihl kvůli souběžně hranému mistrovství světa hráčů do osmnácti let.
Lukáš Sáblík – V sezoně neodchytal ani minutu, přesto jeho přínos pro tým nejde opomenout. Čtyřicetiletý gólman pomáhal o generaci mladším kolegům, jak jen mohl. Nezahořkl, i díky němu táhla kabina za jeden provaz.
Obránci
Petr Šidlík – Sezonu začal v Karlových Varech, v jejich sestavě se ale pravidelně neobjevoval, a tak se vrátil do Dukly. Odtud ještě jako dorostenec odcházel za velkým snem – chtěl se prosadit do NHL. Měl nakročeno skvěle, byl kapitánem juniorské reprezentace, jenže přechod mezi muže neproběhl snadno. Až letos se stal rozdílovým hráčem a v příštím roce by měla Dukla na Šidlíkovi opět stavět.
Jiří Říha – V základní části WSM Ligy překonal rekordy obránců v počtu gólů (20) i získaných bodů (44). Byl možná nejlepším hráčem celé druhé nejvyšší soutěže. Pověst obávaného střelce od modré čáry potvrdil i v baráži. Těžko říct, zda si už během sezony nezajistil angažmá v jiném extraligovém klubu. Tak či onak, v historii Dukly bude mít navždy svoje místo.
David Kajínek – V létě přišel společně s Říhou z Benátek nad Jizerou. Už tehdy bylo zřejmé, že tato dvojice výrazně vylepší jihlavskou defenzivu. Očekávání ještě předčili. Říha bořil rekordy, Kajínek zase spolehlivě bránil. Hrál důrazně, navíc umí založit útok. Ukázal, že na extraligu má. V lednu podepsal s Duklou smlouvu i na příští sezonu.
Filip Dundáček – Smolař minulé sezony, kterou kvůli zranění v podstatě vynechal, má 24. dubna dvaadvacáté narozeniny. To budou oslavy! Dundáček se letos vyhnul zdravotním problémům a konečně měl příležitost rozvinout svůj talent. Ten se u něj projevoval už dlouho – v mládežnických kategoriích pravidelně reprezentoval a v šestnácti letech debutoval v první lize za mateřský Havlíčkův Brod.
Jiří Dobrovolný – Pokud byl Dundáček smolařem minulé sezony, letos ho v této roli vystřídal sedmatřicetiletý srdcař Jiří Dobrovolný. V lednu ho totiž zranil kladenský útočník Josh Gratton a hrozilo, že má jihlavský kapitán po kariéře. Z marodky se vrátil až před pátečním duelem proti Karlovým Varům. Konec dobrý, všechno dobré.
Tomáš Kaláb – V minulém ročníku byl klíčovým zadákem Dukly, letos byla jeho role o něco skromnější. V závěru soutěže ovšem plnil přesně to, co bylo potřeba. A právě v tom byla síla Jihlavy – velká vyrovnanost a fakt, že se trenér Petr Vlk mohl spolehnout na všech dvaadvacet hráčů.
Šimon Szathmáry – Vnuk legendárního obránce Jana Suchého je dalším odchovancem Jihlavy v současném kádru. Právě vztah ke klubu a dobrá parta rozhodly vyrovnanou baráž ve prospěch Dukly. Szathmárymu je teprve jednadvacet, na svůj věk už má ale mnoho zkušeností ze seniorského hokeje. Časem by z něj tedy mohl vyrůst solidní extraligový bek.
Vlastimil Bilčík – Měří 178 centimetrů, přesto byl právě Bilčík zlým mužem jihlavské sestavy. Skvěle se držel například v bitce s Joshem Grattonem, někdejším rváčem z NHL. Když bylo potřeba, tenhle obránce se za své spoluhráče postavil.
Václav Půža – Byla to jeho první sezona mezi muži. A hned takhle dlouhá a náročná – po fyzické a hlavně psychické stránce. Když se Jihlavě zranil Vlastimil Bilčík a chyběl i Jiří Dobrovolný, Půžova vytíženost rostla a dvacetiletý mladíček v baráži dokonce skóroval.
Útočníci
Tomáš Čachotský – Tomáš Čachotský se pátečním zápasem zařadil k největším klubovým legendám. V play off byl rozdílovým hráčem, parádně hrál i v baráži – navzdory zdravotním problémům.
Richard Diviš – Bruslení není jeho doménou, zato má velkou sílu a je u všeho důležitého. Má skvělý výběr místa. Moc gólů sice v této sezoně nedal, byl to ale právě Diviš, kdo rozhodl jediným gólem sedmý semifinálový zápas s Kladnem. Diviš je bavičem kabiny a má velkou zásluhu na tom, že parta šlapala tak, jak šlapala. Mimochodem, hraje už sedmou extraligovou baráž v řadě.
Adam Zeman – Ten čas letí... Před sedmi lety se jako junior objevil v prvním jihlavském útoku místo zraněného Oldřicha Bakuse a patřil ke kometám sezony. Postupně se propracoval v týmovou oporu a pro sezonu 2015/2016 si Zemana vytáhla Olomouc. Po roční zkušenosti v ELH se vrátil zpět do Jihlavy – v základní části sice zůstal bodově za očekáváním, zato zářil v play off a v baráži (ve 23 zápasech dal 11 gólů).
Josef Skořepa – Do šestadvaceti let hrál ve druhé lize. Pak postoupil s Benátkami nad Jizerou a vybudoval si pověst jednoho z nejlepších kanonýrů druhé nejvyšší soutěže. Po příchodu do Dukly zažil dvě baráže, z nichž ta druhá byla úspěšná. Skořepa nastupuje v prvním útoku a bude zajímavé sledovat, zda na něj Jihlava vsadí i v další sezoně.
Aleš Jergl – Před třemi lety postoupil do extraligy s Olomoucí, v jejím kádru se ale natrvalo neudržel. Poté se stal oblíbencem fanoušků Jihlavy, kde z Mory hostuje. Diváky si získal skvělou technikou i bojovností.
Anatolij Protasenja – Dukla postoupila, i když jí v klíčové fázi sezony chyběl Anatolij Protasenja. Útočník s běloruskými kořeny hrál za Duklu už v mládežnických týmech a naučil se skvěle česky. Když začal nakukovat mezi muže, vydal se zpátky na východ Evropy. Loni se mihl v KHL v dresu Slovanu Bratislava a letošní ročník začal v Olomouci. Tam neuspěl, a tak se jako Čachotský, Šidlík nebo Zeman vrátil domů. V základní části dával jeden gól za druhým – za 31 zápasů stihl 14 branek. V play off ovšem odehrál kvůli zranění jediné utkání a v baráži se vůbec neobjevil.
Filip Seman – Střelec důležitých branek. Jihlava slaví postup i díky tomu, že v této sezoně zvládla 21 prodloužení, respektive sérií samostatných nájezdů, z 23. Seman byl často u toho. V závěru sezony tvořil elitní útok s Čachotským a Zemanem. V extralize dosud odehrál jen 25 zápasů. Vzhledem k tomu, v jaké hrál formě, se dá očekávat, že mu Dukla dá šanci tento účet rozšířit.
Tomáš Jiránek – Zatímco Kladno během přestupové uzávěrky nikoho nepřivedlo, Jihlava kádr vhodně doplnila. Přišli Radek Hubáček a z Mladé Boleslavi Tomáš Jiránek. Právě 31. leden mohl být jedním z důvodů, proč do baráže postoupila Jihlava a ne Kladno. Jiránek navázal na loňské výkony v dresu Slavie, padal do střel a rozdával hity. Je typickým hráčem pro play off.
Radek Hubáček – Další zajímavý příběh. Za Duklu hrál v letech 2010 až 2014, poté odešel do zahraničí. V této sezoně byl dlouho bez angažmá, to si nakonec našel v trápícím se Havířově. Ve 24 zápasech v dresu AZetu dal jediný gól. Po návratu do Jihlavy, který se upekl v poslední možný den přestupového období, ale ožil. Krom tradiční bojovnosti a zarputilosti přidal kanadské body. Platí pro něj – všude dobře, v Dukle nejlépe.
Lukáš Anděl – Patří mu budoucnost. Je mu devatenáct let, za áčko Dukly ale hraje už třetí sezonu. Andělova pozice v týmu nebyla po startu ročníku výrazná, zamířil dokonce na hostování do Havířova, v baráži ale hrál přes deset minut za zápas. Kvůli drobné postavě si musel najít jiné přednosti: rychlé nohy a šikovné ruce.
Michal Důras – Když se v jednatřiceti letech vrátil do Dukly a podepsal čtyřletou smlouvu, bylo to nečekané. V extralize totiž patřil ke známým a stále oceňovaným hráčům. Při podpisu kontraktu oznámil, že chce s Jihlavou do extraligy. Co se před čtyřmi lety zdálo jako odvážné tvrzení, se v pátek stalo realitou. Důras letos moc branek nedal, to je teď ale úplně jedno. Každý měl v týmu svoji roli a Důras tu svoji plnil výtečně.
David Čermák – V osmnácti letech střelecky táhl juniorku Dukly a v devíti zápasech včetně tří barážových dostal šanci v áčku. Pro příští sezonu má výhodu, že bude věkem stále spadat mezi juniory.
Lukáš Jícha – V základní části odehrál 46 utkání, v play off a v baráži už jen čtyři. V závěru sezony proto nastupoval také ve druholigovém Žďáru nad Sázavou. Ve dvaadvaceti letech má stále potenciál zlepšovat se.
Patrik Danišovský – V létě se pokoušel prosadit v Olomouci, kam přišel z juniorky Slovanu Bratislava, nakonec ale vedly jeho kroky do Jihlavy. Většinu času trávil ve čtvrté formaci, kde odváděl spolehlivou práci. Měří 191 centimetrů, což mu v jeho defenzivní práci pomáhalo.
David Březina – Další jihlavský odchovanec. Dařilo se mu především v základní části, v níž podruhé v řadě překonal metu deseti vstřelených branek.
Share on Facebook
