Tohle je sezona snů! libuje si Kaut. Kamarádovi Nečasovi přeje další titul
Foto: Karel Švec, ČSLH
Pomalu aby se štípl, jestli se mu to nezdá. Martin Kaut prožívá úžasné období. Talentovaný útočník si velmi dobře vedl na šampionátu dvacetiletých, po návratu získal pevné místo v sestavě Dynama a po boku parťáků Perreta s Poulíčkem předvedl vynikající závěr sezony. Šikovný útočník se neustále zlepšuje, v extralize sbíral góly i umělecké body za kreativitu, odolnost, nasazení. Teď je odměněn premiérovou pozvánkou do reprezentace. "Mám strašnou radost," povídá nadšeně.
Osmnáctiletý odchovanec Žďáru nad Sázavou půjde v červnu do draftu NHL, podle skautů by mohl myslet i na elitní první kolo. Kaut rozkvetl do hokejové krásy, parádně zvládl první play off mezi dospělými. A má před sebou další velkou metu. "Nároďák pro mě znamená velké překvapení i výzvu. Chci ukázat, co ve mně je," povídá bojovně.
Kdy jste se dozvěděl o zájmu trenéra Jandače?
Po posledním zápase série s Třincem. Jak jsme prohráli, jeli jsme pak domů autobusem. Najednou mi zavolal pan Jandač a ptal se, kolik potřebuju volna. Odpověděl jsem, že mi stačí jeden den. Mám strašnou radost. Hned jsem volal rodičům, ti byli moc šťastní, a pak také bráchovi.
Tahle sezona je pro vás parádní, co říkáte? Šampionát dvacítek, play off s Dynamem. Teď reprezentace, v červnu draft NHL...
Když jsem se bavil s taťkou, říkal jsem mu, že to je sezona snů. Něco takového jsem vůbec nečekal. Mým cílem bylo mistrovství světa dvacítek. Ale že bych dostal pozvánku i do dospělé reprezentace? Nádhera! Beru to jako odměnu za celé uplynulé období.
Foto: Jan Jedlička, hcdynamo.cz
Když jste přišel poprvé do kabiny národního týmu, kolik hráčů jste znal osobně?
Jen Ádu Musila s Kubou Galvasem. A to je asi tak všechno (usměje se). Ale kluci jsou fajn. Seznámili jsme se, všechno je v pohodě.
Trenér Jandač vás chválil, patříte prý k těm, kteří jsou budoucností českého hokeje. Potěší to, nebo i zavazuje?
Samozřejmě je to fajn. Musím makat, jako kdybych byl v Pardubicích. Chci ukázat, co ve mně je. Uvidíme, co bude dál.
Už jste překonal zklamání po vyřazení z play off?
Asi jo. My tu sezonu hodnotíme pozitivně, protože v polovině jsme byli předposlední a nakonec jsme to dotáhli do sedmého zápasu čtvrtfinále play off. Určitě se není za co stydět. Myslím, že na Třinec jsme měli, jenže v tom posledním zápase jsme si to nezasloužili. Soupeři gratuluju.
V sedmé bitvě jste na střídačce nešťastně dostal pukem do obličeje. Pořád je to bolestivé?
No, trošku jo. Ale to je hokej, aspoň mám na play off vzpomínku. Stalo se mi to na střídačce, zrovna jsem se bavil s Patrikem Poulíčkem. A z ničeho nic jsem to měl v obličeji. Šel jsem na šití, mám čtyři stehy. Puk střílel spoluhráč Jacob Cardwell, který se mi hnedka omlouval. On to nechtěl udělat.
Pojďme ještě k reprezentaci. Poměrně dost hráčů se omluvilo, neříkáte si, že se tím pádem zvyšují vaše šance na mistrovství světa?
Já jdu den za dnem. Musím makat, uvidíme, jak to dopadne.
První zápasy za národní tým byste měl sehrát příští týden v Příbrami proti Švýcarsku. Budete nervózní?
Možná jo, možná nervozita přijde. Ale myslím, že to musí při prvním střídání hnedka odpadnout. Za dospělé hraju v Pardubicích, vím, že z toho nesmím být podělaný. Každopádně je to pro mě velká věc. I pro rodiče. Chtějí přijet, asi si vezmou dovolenou. Říkal jsem i bráchovi, ale jelikož hraje baráž, tak mu to zřejmě nevyjde.
Foto: Karel Švec, ČSLH
Probíral jste dospělou reprezentaci s kamarádem Martinem Nečasem?
Jo jo, volali jsme si. Pogratuloval mi. Bylo by hezké, kdybychom se v národáku potkali. Uvidíme, jestli tu vydržím. Nečimu teď hlavně přeju, aby zase vyhrál titul. Kometa má super tým na play off, teďka jí fandím nejvíc.
S Jakubem Galvasem jste prvními zástupci ročníku 1999, kteří se dostali do elitní reprezentace. Neříkáte si, že to přišlo hodně rychle?
Určitě jsme rádi. S Galvim jsme si zavzpomínali, že jsme spolu byli na dvacítkách. Tehdy nás vůbec nenapadlo, že se za tři měsíce potkáme v dospělém nároďáku. Je to pěkné.
Máte v hlavě draft NHL?
Moc ne. Je pravda, že sem tam mívám nějaké pohovory, občas zavolají nějací skauti. V play off ne, nechali mě soustředit se na hokej. Po našem vyřazení se pár lidí ozvalo.
Zmínil jste bráchu Tomáše, který hraje s Kladnem baráž. Stále ho berete jako skvělého rádce, na jehož názor hodně dáte?
No jasně. Určitě. Pořád toho dokázal víc než já. Je starší. V nároďáku sice nehrál, ale zkušeností má hodně. Poslouchám ho jak hokejově, tak lidsky. Brácha teď začal hrát baráž, moc mu přeju, aby Rytíři postoupili. Bylo by to hezké, brácha hokeji obětuje maximum. Je to poctivec. Zasloužil by si to.
Share on Facebook
