Transparent Vítej doma, Péťo! jsem nečekal, směje se Koukal
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Nejžhavější letní přestup? Ve východních Čechách o parník. Podpisem v Hradci Králové se Petr Koukal stal pro spoustu pardubických fanoušků vyvrhelem, někteří začali rituálně pálit jeho dresy. Teď si mistr světa 2010 zahrál své první derby a stál na vítězné straně, Mountfield díky tomu obhájil prvenství na domácím turnaji.
Poprvé v derby proti Pardubicím. Jaké to bylo?
Tam už stejně skoro nikdo nebyl, když jsem se nad tím na ledě zamyslel. Byli tam Starda (Jan Starý), Růža (Martin Růžička) a Trondu (Marka Trončinského) jsem znal z nároďáku. Fanoušky to bavilo, to se dalo čekat. Ale jinak to byl zápas jako proti Spartě nebo Koreji. Náročný, turnajový. Třikrát jsme šli do prodloužení... Můj názor je takový, že aspoň jeden zápas jsme měli vyhrát za tři body. V plné síle jsme nastupovali proti týmům, které zkoušely hráče. Máme na čem pracovat. Ale je to turnaj a uhráli jsme celkové vítězství.
Zníte nespokojeně...
Tak ale pořád to jsou první tři zápasy v sezoně a máme dost času se připravit. Led je samozřejmě pro obě mužstva stejný, ale hrozný. Mně nevadí, jak puk skáče, ale jak se zastavuje. Přestane klouzat... Z toho ledu je takové struhadlo. Třeba Jarda (Bednář), ten je z toho podle mě úplně nešťastný. Jsou lidi, kteří nehrají tak s pukem na hokejce, těm to možná nepřijde.
Rozehráli jste se od čtvrtka?
Když to vezmu ze svého pohledu, tak jo. První zápas šlo o to, uvědomit si, jak hraju centra dozadu, práci v obranné třetině, kde stát a jak se pohybovat... Měl jsem trochu tréninkový výpadek, takže jsem rád, že jsem se dal dokupy a mohl odehrát všechny tři zápasy. Vydržel jsem to a mohl potrénovat kondičku a bruslení.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
V útoku jste si zahrál s Rudolfem Červeným a Richardem Jarůškem. Ještě je brzo, ale mohlo by vám to spolu šlapat v lize?
Já nemám problém hrát s nikým. Ale jo, dobrý. Ruda i Ríša jsou šikovní hráči a šancí jsme měli dost, abychom dali dva nebo tři góly. Musíme trochu zapracovat na koncovce, být důraznější. Celému týmu si to ale musí sednout, abychom táhli jedním směrem a připravili se dobře na ligu.
„Tak co můžou vymyslet... Nějaké transparenty? Samozřejmě kreativita je velká, jsem zvědavý.“
Už od rozbruslení na vás šly pokřiky z pardubického kotle. To asi nešlo přeslechnout...
Nečekal jsem, že rozvinou transparent "Vítej doma, Péťo," to si nebudem nalhávat. Ale to k tomu patří. Už jak jsem to podepsal, tyhle komentáře přišly. Dalo se to čekat. Samozřejmě to ještě uslyším v extralize, ale hrajeme tam až 26. kolo, tak doufám, že fanoušci nevychladnou...
Drží se to podle vás v rozumné míře?
Tak co můžou vymyslet... Nějaké transparenty? Samozřejmě kreativita je velká, jsem zvědavý. Už jsem to jednou dostal v Liberci, když jsem zranil Leoše Čermáka. Pomalu jsem si toho ani nevšiml. Ve třetí třetině říkám, co to ten kotel skanduje? Teď to bylo slyšet hned. Takže dobrý.
Vyhrát derby před pěti tisíci lidmi na začátku srpna, to asi není špatný pocit.
Klobouk dolů, že přišli v takovém počtu. Jak z Hradce, tak myslím, že i z Pardubic na tom mají zásluhu. Protože když sme hráli proti Koreji, tak byly tři tisíce, a teď pět tisíc sto. Bavili jsme se se Šimim (Jiřím Šimánkem), že když se deset let zpátky hrál přípravný zápas proti extraligovému týmu, tak to byl spíš pochoďák. Když přijela nějaká cizina, tak se trochu zrychlilo. Nedejbože když se hrálo v pátek večer na výjezdu a byli tam i kluci otřískaní extraligou, tak to bylo – hlavně to rychle odehrát a pryč. Teď to jsou regulérní kvalitní přáteláky. Úroveň šla hodně nahoru, a to je jenom dobře pro přípravu i pro fanoušky.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Když už jste poznal, jaké to je hrát v hradeckém dresu a před těmito tribunami, těšíte se o to víc na ostrou soutěž?
Pořád je to stejný hokej na dvě branky, jako v Rusku nebo na nároďáku. Jde o to, jak se na to mužstvo připraví. Tohle je pořád jen příprava a hlavní bude extraliga, proto jsme všichni tady. Samozřejmě máme ještě Ligu mistrů, kde jako klub chceme uspět, ale asi nikoho nebudeme věšet, když ji nevyhrajeme. Pořád myslím, že to budou přípravné zápasy, abychom to vyladili na ligu.
„Všichni jsme tady tvrdě pracovali, od prvního muže nahoře až po uklízečku, abychom měli daný cíl, šli si za ním a udělali pro něj všechno. Ale zase nejsme jediné mužstvo v extralize, které chce vyhrát titul. “
Cíle od vedení máte dané? Finále? Nebo...?
Myslím, že to každý ví. Vzhledem k posílení kádru to asi nemůže být jinačí. Ale nevím, mně finále přijde divný... Když už tam budem, tak to chce člověk vyhrát. Cíle jsou tady asi dané, ale zase nejsme jediné mužstvo v extralize, které chce vyhrát titul. Když budou novináři psát ambice klubů, tak tam samozřejmě bude, že se máme pohybovat nahoře. Mužstvo bylo poskládané tak, aby šlo po titulu. Ale to samé Kometa, Třinec... Bude se rozhodovat na ledě. To je ještě daleko, ani ne v září, ale až v play off. První cíl je postoupit z jakékoli pozice, Brno šlo teď z šesté a v klidu. Je jedno, jestli budete druhý, nebo osmý, pak se hlavně musíte připravit na play off. Všichni jsme tady tvrdě pracovali, od prvního muže nahoře až po uklízečku, abychom měli daný cíl, šli si za ním a udělali pro něj všechno. Tyhle přípravné zápasy akorát ukazují, že pořád máme na čem pracovat. Že tady nejsme žádný Wayne Gretzky a Mario Lemieux v dobách největší slávy. Výkony musí jít nahoru.
A co vaše osobní ambice? Pomýšlíte i na návrat do reprezentace?
Já nevím. Když nad tím člověk zapřemýšlí, tak proč ne. Ale to je strašně daleko, natož olympiáda. Všechno bude záležet na zdraví, jak mi to bude klapat v lajně, jestli budu někam zapadat, nebo nebudu... Otazníků je strašně moc. Když budu tady v Hradci odvádět dobré výkony a budeme hrát nahoře v tabulce, pak si myslím, že si toho trenér může spíš všimnout.
Ale na olympiádu letos nepojedou hráči z NHL, takže míst pro hráče z extraligy tam bude o dost víc...
(přikyvuje) Je to jakoby Euro Hockey Tour, z těchhle hráčů to budou skládat. Nebudeme si nic nalhávat, kdyby přijeli kluci z NHL, tak by to udělal jeden, možná dva z Evropy. Šance tam samozřejmě je, ale kdybych se k tomu upínal jako k nějakému cíli, tak by mě to akorát svazovalo a musel bych o tom přemýšlet. Buď to přijde, nebo ne. Věšet se z toho nebudu. I když by to samozřejmě bylo hezký.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Share on Facebook
