U nás je hokej pořád malý sport. Ale lepší se to, pochvaluje si francouzský kouč Henderson

30. dubna 2016, 13:10

František Suchan

Nepodceňovat. I ve Francii už vědí, co to je bodyček a jak se dává gól brankářům světové extratřídy. Senzační čtvrtfinále na šampionátu před dvěma lety nemusí být zdaleka posledním úspěchem generace, která v zemi pořadatelů mistrovství světa 2017 vyrostla nejen s fotbalovým a ragbyovým míčem, ale i s hokejkou na bruslích. Vzestup francouzského hokeje už více než dekádu diriguje Dave Henderson, kanadský kouč, dlouhé roky usazený v Amiens. O postupné cestě vzhůru a probouzení zájmu běžných Francouzů mluvil pro hokej.cz.

Je rok 2016 a vy se chystáte na devátý šampionát elitní skupiny v řadě. Čím to je, že se vcelku nenápadně už tak dlouho držíte mezi nejlepšími?

„Podle mě je podstatné, že pracujeme se zdejšími hráči už dvanáct let, takže máme docela představu o tom, jaké typy potřebujeme. Většinu kluků neustále vídám ve francouzské lize a mám tak jasno o tom, co dokážou nebo nedokážou na ledě udělat. Máme už i pár takových, kteří hrají v zahraničí. V Německu, Švýcarsku, Finsku, Švédsku… Vždyť i u vás v Česku hrávali bratři Treilleové. Všichni díky tomu získávají zkušenosti z hokeje vyšší úrovně, takže když pak jedeme na mistrovství světa, hráči jsou připraveni na vyšší tempo a vědí, co hokej na takové úrovni obnáší. I proto se nám celkem dařilo na šampionátu udělat nějaký ten relativní úspěch. Za těch osm let, co se držíme v elitní skupině, se neustále lepšíme. Učíme se, jak zvládat zápasy s top výběry, s Ruskem, Čechy, Kanadou Amerikou, Finskem, Švédskem… Sbíráme zkušenosti, od kterých se můžeme odrazit dál.“

A také jste zavedli program výchovy mladých hokejistů, který postupně přináší výsledky v podobě nadaných mladíků…

„Ano, to je další část naší práce. Každé léto třeba taky vyrážíme s našimi mládežnickými výběry do České republiky a hrajeme s místními a slovenskými špičkovými týmy. I to nám pomáhá porovnávat naše hráče se špičkovou konkurencí a vybrat pak ty správné pro mistrovství světa.“

Daří se vám dostávat hokej do povědomí běžných Francouzů?

„Je to těžké, hokej je ve Francii pořád malý sport. V konkurenci fotbalu, ragby, tenisu, lyžování, cyklistiky a dalších…. Na druhou stranu máme 20 tisíc registrovaných hráčů, což není moc v porovnání s těmi nejsilnějšími zeměmi, ale když se podíváte na Slovinsko a podobné, ty mají zase třeba jen tisícovku. Základnu tedy nemáme špatnou, jen ji musíme neustále zlepšovat. Musíme vytvářet zájem fanoušků, zapojit víc média, což jde ruku v ruce s výsledky našeho národního týmu. Čím lépe hrajeme, tím víc se o nás lidé zajímají a přicházejí i sponzoři. A bez peněz je samozřejmě těžší hráče rozvíjet. Náš prezident se svým týmem pracují tak, aby pozornost i peníze přibývaly.“

Jak moc pomáhají takové výsledky, jako třeba výhra nad Kanadou z Minsku 2014 nebo pokoření Rusů o rok dřív?

„Výsledky jako tyhle pro nás ještě nedávno byly snem, který se teď změnil v realitu. Porazit někoho z top zemí, na to musíme mít vážně dobrý zápas, ale tyhle úspěchy ukazují, že jdeme správným směrem. Měli jsme i těsné zápasy s Českou republikou, Švédskem nebo Finskem. Jen musíme v téhle cestě pokračovat. Všechno totiž stejně končí u toho, že musíme rozvíjet naše mladé hráče. Je třeba jim dávat šanci soutěžit s tak vyspělými soupeři a ukázat jim, že se dají porazit, když si to tak kluci nastaví v hlavě. Je to dlouhý proces, za celé ty roky se teprve teď začínají ukazovat pokroky. Navíc bych řekl, že v útoku máme hodně talentů, tam už pro někoho není snadné se do reprezentace dostat, trochu potíže ale máme s obránci.“

To samé Češi, buďte v klidu.

„Je pravda, že tenhle problém řeší víc zemí. U nás jde o to, že máme dobrých osm, devět beků, ale za nimi neroste moc dalších. Pár kluků nám ukončilo kariéru a po nich zeje velká díra. S talenty alespoň pracujeme celé léto. Při reprezentačních přestávkách nemáme náš nejlepší výběr k dispozici, hráči bývají zranění a navíc mají povinnosti ve svých ligách, takže bereme mladé kluky, aby zjistili, o čem mezinárodní hokej je a aby viděli, že musejí makat, což jim neustále říkáme. Oni taky aspoň na vlastní oči vidí, v čem ještě musejí přidat. Takhle to už nějakých deset let děláme. Tohle je důvod, proč jdeme pořád nahoru, i když na minulém šampionátu u vás jsme málem spadli.“

Málem, nicméně držíte se déle než třeba Slovinsko či Rakousko.

„Každý rok je pro nás ale velkou bitvou, abychom zůstali mezi nejlepšími. To je vždycky náš největší cíl. Máme lepší roky, jako když jsme porazili Rusy nebo hráli čtvrtfinále v Minsku, ale nejpodstatnější pro nás je, abychom věděli, že až naši starší hráči skončí, přijdou po nich další. Tak, aby ti mladí, až se stanou součástí národního týmu, mohli rovnou hrát a mužstvu pomoct, ne tři roky sbírat zkušenosti. Nemluvím o levelu hokejových velmocí, ale o úrovni, která nám dovolí zůstat mezi elitou. Protože čím déle budeme v elitní skupině, tím větší máme šanci přilákat k hokeji pozornost veřejnosti a dostat i více lidí na tribuny.“

A když se vrátím na začátek našeho rozhovoru - daří se to?

„V lize máme nejvíc stadionů s kapacitou sice zhruba jen mezi 1800 a 3500 sedačkami, ale ty bývají plné. Ukazuje to, že když je o co hrát a podáte to správně, lidi přijdou.“

Co malé děti? Chodí jich čím dál víc i vzhledem k tomu, jak jste byli ve zmíněném roce 2014 úspěšní?

„Takové výsledky pomáhají, ovšem arény máme pořád hlavně ve velkých městech a v Alpách. V horách lidi hokej znají, takže tam ho děti chtějí hrát. I ve stotisícových městech se hokej stává čím dál tím populárnějším, dostává se do povědomí. Stále více dětí získáváme cíleným náborem a tím, že je zveme na zápasy. Ale pořád je to obrovsky těžké, protože tu máme velkou konkurenci dalších sportů, které jsou ve Francii tradičnější. Ale pracujeme s kluby, aby přiváděly malé děti a daly jim prostor se zlepšovat. Je ovšem potíž, že arény nebývají jen pro hokej. Je tu krasobruslení, veřejná bruslení, rychlobruslení, chodí bruslit školy, a všechny tyhle aktivity je třeba vtěsnat často na jedinou ledovou plochu ve městě. Naším cílem tedy je maximalizovat využití arén. Třeba v Amiens, kde bydlím, jsou dva ledy, což je dobré, ale ve spoustě dalších měst je jen jedna plocha. Proto si musíme hodně dávat záležet i na tréninku mimo led. Trénovat sílu, práci s holí… Říkáme dětem, že ke spoustě věcí led nepotřebují, že na sobě mohou pracovat i na suchu.“

Příští rok se u vás koná mistrovství světa. Dokážete odhadnout, jaký zájem francouzských diváků ho bude provázet?

„Máme marketingovou skupinu, která na tomhle pracuje. Těžko se to odhaduje, dokud mistrovství opravdu nezačne, ale máme třeba karavan, který celý rok objíždí Francii po místech, kde se hokej hraje. Dělá reklamu, aby lidi věděli, že se šampionát koná. Dá se tušit, že to bude velká událost, jsem si jistý, že hokejová veřejnost přijde. My bychom ale chtěli přilákat i lidi, kteří hokej neznají. Aby přišli a viděli, jak ten sport vypadá. I na tomhle už zhruba půldruhého roku federace pracuje. Co tak poslouchám, lidi zájem mají, jde jen o to, jak se to projeví příští rok v květnu. Pořád zbývá spousta práce, kterou je třeba odvést, federace i kluby musí zájem probouzet a ukazovat, o čem hokej je. Že to je nejrychlejší sport silných chlapů na světě, že se v něm skloubí finesy, tvrdost a rychlost, je to komplexní disciplína. To se snažíme ukázat veřejnosti, které zatím pořádně neví, co to hokej je. Třeba u nás v Amiens to vědí, ale někde na venkově podle mě vůbec netuší. A k takovým lidem musíme informace dostat.“

V televizi je zatím stále vidět hlavně fotbal nebo ragby. Jak často se někdo z médií zajímá i o vaší práci?

„Národní tým je v televizi během šampionátu, vysílají se třeba i dva zápasy z přípravy na mistrovství. A během sezony se na sportovním kanálu zhruba jednou za čtrnáct dní objeví ligový zápas. Ale je to zase to samé – je těžké získat větší pozornost v konkurenci zbylých sportů, které lidi ve Francii zajímají nejvíc. Přece jen tolik diváků, kteří si vyloženě pustí televizi kvůli hokeji, zatím u nás tolik není.“

Je pro vaše hokejisty dobře, že do domácí soutěže přichází řada zahraničních hráčů? Sám jste ostatně jedním takovým kdysi byl.

„Pravda, francouzská nejvyšší soutěž je takový mix národností, v nižších ligách je pak hodně hráčů především z východní části Evropy. I já jsem tu hrával s Čechy a Slováky, v tomhle je tu velká tradice. Byl tu třeba Boža Ebermann, fantastický hráč. Byl jedním z prvních, kteří sem přišli a ukázali místním, co je v hokeji možné. Podobně Rus Davydov, který hrál u nás v Amiens. Ti kluci sem možná nepřišli na vrcholu kariéry, ale i tak byli skvělí. Už jen v tom, že ukázali zdejším hokejistům, jak dobří mohou být. Francouzi se od nich mohli hodně naučit, navíc se jim snažili vyrovnat a viděli, že je za jejich schopnostmi i spousta práce. Když máte v kabině víc národností, posune vás to dál a i jako trenér jsem si to vždycky užíval.“

Co byste nejradši přenesl do francouzského hokeje z toho českého?

„Především to, jak dobří jsou čeští hráči s pukem a stabilní na bruslích. Jejich pohyblivost a schopnost vidět hru… Když proti nim hrajeme v létě, je vidět, že naši mladíci nemají takový rozhled na ledě, ani taktické návyky. Často u vás během našich kempů sleduji tréninky a líbí se mi, jak mládežničtí trenéři hodně pracují na individuální technice. Přesně tohle totiž pomáhá hráčům, když vyrostou. Ve Francii totiž někdy až moc učíme děti systémové věci a zapomínáme na to, že by měli být v první řadě šikovní jako jedinci. Systém se pak naučí každý, jakýkoliv systém, je dobrý. Ale když vám v něm hrají individuálně špičkoví jedinci, je ještě lepší. Tím spíš pak někdo něco na ledě vytvoří a daný systém bude šlapat. I proto už neprohráváme s nejlepšími soupeři o pět šest gólů, protože naši hráči na tom jsou technicky líp.“

Umístění Francie na MS od postupu do elitní skupiny
2008 - 14.
2009 - 12.
2010 - 14.
2011 - 12.
2012 - 9.
2013 - 13.
2014 - 8.
2015 - 12
2016 - ?

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz