Úkoly Vlacha u dvacítky: útočníci, skauting hráčů a zámořská mise
Foto: Karel Málek, Juniorský hokej
Sám si mistrovství světa dvacetiletých zahrál v letech 1981 a 1982, Rostislav Vlach byl tehdy v pozici dnešních reprezentantů, kteří s novou dvacítku zahájili přípravu směrem k šampionátu v Buffalu. Někdejší vynikající kouč a později kouč Zlína u výběru nastoupil coby asistent Filipa Pešána, na starost si vezme několik úkolů. "Měl bych se věnovat hodně útočníkům, budu sledovat kluky z našich klubů. A během podzimu pojedu na inspekci do zámoří, abychom získali aktuální poznatky o hráčích, kteří tam působí," vypočítává.
V předchozím výběru plnil pozici asistenta Jiří Dopita, teď se hlásí o slovo další muž mnoha úspěchů a respektovaného jména. Ještě loni stál Vlach na střídačce Zlína, po odvolání z funkce si dal volno a zvažoval, co bude dál. "Měl jsem určité nabídky z extraligy, ovšem říkal jsem si, jestli není čas na změnu. Ve Zlíně jsem dělal osm let, to je docela dost," povídá.
S juniorským výběrem je tento týden v rakouském Salcburku, kde dvacítka začala úvodním poznávacím kempem. První zápasy přijdou v červenci: junioři nejprve v Brně dvakrát vyzvou Švýcary, následně se vydají k duelům do Finska. Národní tým dvacetiletých prošel tradičně výraznou obměnou, k dispozici tentokrát budou zejména hokejisté ročníku 1998, případně někteří mladší.
Jak vnímáte začátek nové etapy u reprezentační dvacítky?
Hodně jsem se těšil, protože v porovnání s mým předchozím angažmá to je změna. Určitě jinačí práce. Myslím, že kategorie dvacetiletých má vysokou úroveň – ať se týká samotných hráčů, nebo mistrovství světa. Pro mě každopádně další trenérské zkušenosti.
V klubu jste se svěřenci pracoval každý den, u národního týmu dvacetiletých půjde o trošku jinou činnost. Jaké budete mít úkoly?
Jasně, je to jiné. Není tam každodenní příprava, pravidelné tréninky. Dohodli jsme se, že budu spadat pod svaz. Mám na starosti všechny hráče dvacítky, kteří budou působit v Česku. Chystám se je sledovat, také s nimi chci komunikovat, abychom o nich měli co nejlepší přehled.
Kdy se vaše působení u dvacítky narodilo? Je to výsledek nějakých delších úvah tímto směrem?
Sportovní šéf svazu Sláva Lener o tom takhle uvažoval. Komunikovali jsme už loni, tehdy chtěl, abych šel k osmnáctce. Ale já měl podepsanou smlouvu se Zlínem a nechtěl jsem dělat dvě funkce najednou. Řekl jsem tedy, že ne. Po odchodu ze Zlína mi volal prezident svazu pan Král s tím, že by měl zájem, abychom vytvořili nový realizační tým u dvacítky. Asi dvakrát nebo třikrát jsme o tom mluvili, posléze došlo k dohodě.
Nelákalo vás jiné angažmá v Tipsport extralize? Nebo jste hned věděl, že vás možnost působení v roli asistenta dvacítky zajímá?
Samozřejmě jsem měl nějakou dobu na rozmyšlenou, nebylo to ze dne na den nebo z týdne na týden. Trošku jsem váhal, jestli pokračovat v extralize, nebo se dát na něco nového. Říkal jsem si: osm let jsem byl v nejvyšší soutěži, jiná práce nebude od věci. Doufám, že jsem se rozhodl správně. Musím přiznat, že nabídek z extraligy bylo víc. Nicméně ve mně to tak nějak uzrálo ve smyslu, že chci nějakou změnu.
Jaké máte představy? Český mládežnický hokej nemá takovou zásobu talentů jako před 20 nebo 30 lety. Bude z čeho vybírat?
Samozřejmě, talentovaných kluků je dneska méně. Záleží hlavně na šikovnosti hráčů, na tom, aby se uměli prosadit a dávat góly. Tohle moc natrénovat nejde, stejně tak i čtení hry a podobně. Myslím, že po stránce taktické a kondiční se kluci snaží. Tam jsou dobří. Ale v oblasti šikovnosti a individuálních schopností zaostáváme, což bylo vidět i na šampionátu dospělých. Na to, kolik máme šancí, branek moc nepadá.
Co podle vás chybí českým výběrů v klíčových zápasech velkých turnajů?
Když budu mluvit o juniorech, tlak na mladé hráče je dost velký. Dlouho se neudělala medaile, roli pak možná hraje i přemíra snahy. Letos na jaře jsem se byl podívat na mistrovství světa osmnáctek na Slovensku, v utkání proti Americe i Finům byla na naší straně spousta snahy. Z toho pak pramenily chyby, po nichž český tým dostával góly. S Finy se vývoj podařilo vyrovnat, jenomže v závěru zase čeští kluci strašně chtěli postoupit. A nedopadlo to. Tlak na kluky je dost enormní, v jejich věku se tomu těžko odolává.
U dvacítky jste asistentem Filipa Pešána. Těšil jste se na vzájemnou spolupráci?
Já hodně, protože Filip je velmi dobrý trenér. Určitě se mám od něj co učit.
Znali jste se dřív osobně?
Tolik ne, spíš jen z extraligových soubojů. Teď jsme začali novou etapu, měl jsem radost, když Filip chtěl, abych s ním spolupracoval. Pokud jde o dvacítku, z mé strany tam zájem byl.
Co si v trenérském štábu vezmete na starost?
Úplně přesně jsme to ještě nerozebírali. V mém případě by se to mělo týkat útočníků. Chtěli jsme nějakého trenéra na obránce, což se nepodařilo. Filip si vybral Míru Přerosta, který má s juniory velké zkušenosti. Já věřím, že nám to bude klapat.
Několik elitních hokejistů ročníků 1998 a 1999 působí v zámoří. Uvažujete během podzimu o inspekční cestě do Kanady, případně Spojených států?
Nějaká předběžná dohoda na svazu v tomto směru byla. Bavili jsme se, že bych v průběhu října nebo listopadu skautoval kluky, kteří hrají v zámoří. Jel bych se tam podívat, abychom viděli, jak tam vytipovaní hokejisté hrají.
Jestli můžu, ještě se zeptám na extraligový Zlín. V klubu už sice nepůsobíte, ale dění určitě sledujete. Odešlo několik opor, bude mít tým pro příští sezonu patřičnou kvalitu?
Zatím situace není růžová. Ale myslím, že je ještě dostatek času posílit, vybrat hráče. Je to samozřejmě otázka peněz, po odchodu silného sponzora PSG není snadné prostředky sehnat. Určitá finanční díra tam asi je, ale věřím, že zlínský management se pokusí dát to dohromady. A že Zlín bude hrát v nejvyšší soutěži dobře.
Share on Facebook
