Už nechci zažít Prahu 2015, říká Koukal – nováček ve 35 letech
Foto: iihf.com
(KANGNUNG, od našeho zpravodaje) S olympijským snem se Petr Koukal rozloučil už jako teenager. Po Naganu a účasti hráčů z NHL viděl, že pro něj jsou dveře zavřené. „Proto pro mě byl šok, že letos nejedou hráči z NHL. Nikdy jsem si nemyslel, že se na olympiádu podívám,“ řekl šikovný útočník v rozhovoru pro hokej.cz.
Když se z olympijské pozvánky vzpamatoval, začal rychle sbírat informace od bratra Martina Koukala – běžkaře a bronzového medailisty z olympiády ve Vancouveru. „Věděl jsem od bráchy, že ve vesnici je McDonalds zadarmo. V to jsem doufal a to mě naštěstí nezklamalo,“ bavil Koukal – hlavní komik každého reprezentačního výběru.
„Ale jejich služby využívám jen výjimečně. Chodíme tam ráno na kafe a zmrzlinu a ochutnal jsem cheesburger. Jednou, možná dvakrát…“ pokračoval v dobrém rozmaru.
Svou olympijskou premiéru si v pětatřiceti letech užívá. „Nikdy jsem popravdě nemyslel, že by to mohlo vyjít. Takové ambice jsem po Naganu neměl, protože už jezdili jen hráči z NHL,“ přiznal Koukal. „Byl pro mě proto šok, že letos nejeli hráči z NHL.“
A tak se útočník Hradce mohl v pětatřiceti letech směle vydat do Koreje prožít svůj zapomenutý olympijský sen. „Nejvíc si to uvědomíte v jídelně, kde je spousta dalších sportovců. Když se dostanete do arény, tak je to srovnatelné s mistrovstvím světem,“ říkal Koukal, účastník pěti světových šampionátů.
Mimo hokej je ale olympiáda úplně jiná. Hráči národního týmu například svorně vyrazili na rychlobruslení podpořit v boji o medaile Martinu Sáblíkovou, nakonec z toho bylo stříbro. „Na rychlobruslení jsem byl poprvé v životě. Je to atraktivní sport, pro mě pěkné překvapení,“ souhlasil s názorem spoluhráčů, kteří kouzlu rychlobruslení taktéž propadli.
Petr Koukal krásnou fintou proměňuje nájezd proti Kanadě. | Foto: iihf.com
„U Martiny jsme doufali ve zlato, ale každá medaile je hezká. Nejsme gigantická země a každá medaile je úspěch. Snad i my hokejisti něco dovezeme,“ vrátil se Koukal k účelu olympijské štace.
Medaile pro český hokej visí ve vzduchu. Jandačův tým vyhrál všechny tři zápasy základní skupiny a poprvé v historii Češi ovládli na olympiádě celou skupinu. „Ale rozhoduje se od čtvrtfinále,“ připomněl zkušený útočník veledůležitý středeční mač, ve kterém český tým narazí na USA, nebo Slováky.
„Věřím, že když čtvrtfinále zvládneme, tak pak jeden ze dvou zbývajících zápasů už nějak urveme, abychom měli medaili,“ doufal Koukal. A mohl svůj sen hned opřít o fakta: „Táhneme za jeden provaz. Na takových turnajích všechno záleží na obraně a Francík chytá výborně,“ vysekl poklonu.
„Strašně bych si přál medaili, stejně jako všichni kluci v týmu. Byla by to bomba!“
Zkrátka nejlepší předpoklady k tomu, aby Češi po dlouhé době zase získali medaili na velkém turnaji. Fanoušci čekají už šest let – od mistrovství světa 2012. Na olympiádě potom už od Turína 2006.
„Doufám, že už nezažiju něco takového jako na mistrovství světa v Praze. Udělali jsme tehdy semifinále a prohráli dva zápasy v řadě. Tady věřím, že to v případě vítězného čtvrtfinále už prostě zvládneme,“ burcoval Koukal.
„Strašně bych si přál medaili, stejně jako všichni kluci v týmu. Byla by to bomba!“
Foto: Pavel Lebeda, Český olympijský tým
Share on Facebook
