Vak o začátcích v Kazachstánu: Divil jsem se, kam to vůbec jedu

Foto: Luboš Vácha, bkhb.cz

14. srpna 2017, 8:35

Milan Sochor

Kazachstán je z našeho pohledu hokejově exotickou destinací. Málokdo tuší, jakou má tamní nejvyšší soutěž úroveň. Trošku nám mohou napovědět jména, která se během posledních několika let na tuto zajímavou štaci vydala. Mezi šestnácti Čechy najdeme i bývalé reprezentanty Adama Svobodu, Marka Pince, Jana Snopka, Tomáše Hornu či Tomáše Vaka. Posledně jmenovaný forvard ligu dokonce čtyřikrát vyhrál, z toho třikrát za sebou v dresu Irtyše Pavlodar. Na jeho střídačku se v nadcházející sezoně postaví jako hlavní trenér.

Dávno jsme si zvykli, že čeští hráči odchází do různých zahraničních soutěží. Kazachstán však není typickým cílem jejich přestupů. „Hledal jsem angažmá po odchodu z Liberce, kde už mě nechtěli, a nějak z toho vyšel Pavlodar. Agent mi předložil tuto nabídku a já jsem se taky nejdřív divil, kam to vůbec jedu. Ale potom, když jsem do Pavlodaru přijel, jsem ani nebyl moc překvapený a zvykl jsem si tam,“ popisuje Tomáš Vak, jak se jeho první působení v cizině zrodilo.

Ze začátku se musel sžívat především s novým prostředím. „Jak je to ve stepích, tak je tam málo zeleně a hodně prachu, což bylo docela nepříjemné. Ale celkově to bylo jinak dobré.“ Nebyl na to sám. Spolu s ním do Pavlodaru přišel i Lukáš Bolf, se kterým hrál už v Českých Budějovicích. „Bylo fajn, že tam Lukáš byl se mnou. Pak se na nás ještě nabalili Slováci. První, druhý i třetí rok jsme tam vytvořili takovou československou kolonii. Bylo nás tam hodně, takže to bylo super,“ vzpomíná.

„V Pavlodaru je většinou plný barák. Na play off je vždycky vyprodáno, to znamená nějakých 2800 lidí.“

Hned v první sezoně se Pavlodaru dařilo. V semifinále play off proti Temirtau se ale stala tragická událost. Dmitrij Učajkin, jenž si zahrál i KHL v Chabarovsku, inkasoval u hrazení tvrdý úder na hlavu. „Vypadalo to zle, ale vůbec nikoho nenapadlo, že by z toho mohl umřít. Vždyť pak i sám odešel pěšky domů.“ Jenže ruskému útočníkovi se další den udělalo špatně a odjel do nemocnice, kde zemřel na krvácení do mozku.

„Všichni jsme z toho byli smutní, byla z toho v klubu špatná nálada. Tak jsme si pak řekli, že vyhrajeme pohár pro něj. A taky se tak stalo.“ Irtyš dotáhl semifinále do vítězného konce a před plným stadionem triumfoval i ve finále. „V Pavlodaru je většinou plný barák. Na play off je vždycky vyprodáno, to znamená nějakých 2800 lidí. A kdyby mohli, na stadion by se jich namačkalo dalších 1500.“

Foto: Pavel Kacerovský, hcmotor.cz

Tým ze severovýchodu Kazachstánu úspěch zopakoval ještě dvakrát a Tomáš Vak navíc v obou případech ovládl kanadské bodování play off. „Na všechny tituly vzpomínám stejně rád, všechny tři byly příjemné. Každé vítězství si člověk užívá. Slavili jsme dost, to se nikdy neomrzí.“ Oslavy si odchovanec Havlíčkova Brodu užil i o rok poději po přestupu do Bejbarysu Atyrau. „Měli jsme opět silný kádr a přísného trenéra, který nás držel zkrátka. Věřil jsem v úspěch. Jsem rád, že se to povedlo.“

Držitel čtyř prvenství v nejvyšší kazachstánské lize načal i pátou sezonu. Páté zlato už však nepřidal. V jejím průběhu se totiž i na přání své rodiny vrátil zpátky do Čech. Dohodl se s Motorem České Budějovice, kde v minulosti strávil pět krásných let. Jenže konec sezony si představoval jinak. Jihočeši na vytoužený extraligový cíl nedosáhli. „Bylo to smutné. Myslím si, že jsme měli na to, abychom postoupili. Je to velká škoda, byli jsme hodně blízko. Jenže se tam nepovedlo pár věcí,“ mrzí Tomáše Vaka.

„Já jsem vždycky říkal, že se kvalita rovná vršku první ligy a spodku extraligy. Myslím si, že bychom například v loňské sezoně mohli hrát vyrovnanou partii s Karlovými Vary.“

Před devětatřicetiletým útočníkem, který zaznamenal také jeden start v české reprezentaci, tak stála otázka, co dál. Nakonec se vrací do známého prostředí v Pavlodaru, jenže ho čeká nová role. „Já jsem tam původně chtěl ještě hrát. Jenže to nám, cizincům nad 33 let, zakázali. Takže z toho nakonec vzniklo, že mě v Pavlodaru přemluvili, abych vzal roli trenéra,“ popisuje, jak se dostal ke kormidlu Irtyše.

S ním se začal na novou sezonu připravovat v České republice a má za sebou už tři přípravná utkání. Nejprve výsledkem 4:3 porazil druholigového nováčka z Letňan, pak přehrál 2:1 po prodloužení Motor České Budějovice a nakonec zvládl rozdílem 5:2 utkání s Havlíčkovým Brodem. Kam vlastně Pavlodar výkonnostně patří? „Já jsem vždycky říkal, že se kvalita rovná vršku první ligy a spodku extraligy. Myslím si, že bychom například v loňské sezoně mohli hrát vyrovnanou partii s Karlovými Vary,“ tvrdí čerstvý trenér.

Překážkou mu není ani jazyková bariéra. Za necelých pět let v Kazachstánu se jazyk naučil. „V kabině se snažím mluvit rusky. Pomáhá mi můj asistent, který to ještě překládá. Mám super asistenta a zatím nám to klape.“ V mužstvu má i krajánka Robina Kováře. „Pokyny mu udílím v češtině, ale on sám se chce učit rusky, takže se snaží. Žádné výhody nemá,“ uzavírá Tomáš Vak. Pátý titul se teď pokusí získat tentokrát v roli hlavního kouče.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz