Vede Austrálii, na MS litoval Severní Koreu. Návrat neplánuju, říká Rezek

Foto: Kristina Petrželová

Kdysi nadějný mladík, který v dresu českobudějovických juniorů sbíral spousty bodů, a mihl se i v mládežnických reprezentacích. V dresu tehdejšího HC Mountfield dvakrát okusil extraligu, pak byl ovšem odsunut do 2. ligy, ze které vede komplikovaná cesta zpět. Nyní je Josefu Rezkovi 26 let a už šestým rokem žije v Austrálii, kde mimo jiné trénuje juniorskou reprezentaci. Tu nyní připravuje v Litoměřicích na MS divize IIB a v rámci přípravy přijel s týmem i do rodných Českých Budějovic. „Bylo to parádní, moc lidem se nepovede, aby trénovali národní tým jiné země u sebe doma,“ zářil po zápase s DDM České Budějovice.

Jak se dvacetiletý kluk z jihu Čech najednou octne v Austrálii? „Původně jsem tam odjel jen na tříměsíční dovolenou, abych se podíval za strejdou, který tam žije. Po dvou měsících jsem si šel zatrénovat s týmem v Adelaide a asi po třech trénincích se mě zeptali, jestli bych tam nechtěl zůstat a hrát za ně,“ vzpomíná na své začátky na jiném kontinentě, kde původně zůstal hlavně proto, aby se naučil anglicky a poznal odlišnou kulturu. Po první sezoně v mužstvu Adelaide Adrenaline byl rozhodnutý vrátit se do Čech, ale dopadlo to jinak. „Zase za mnou přišli a nabízeli mi smlouvu na další dva roky. Dohodli jsme se a časem jsem se rozhodl, že bych chtěl v Austrálii zůstat delší dobu. Teď už jsem tam šest let a stále neplánuju návrat,“ říká.

Hraním hokeje v Austrálii se však živit nedá, a tak vystřídal i další funkce. „Začínal jsem na zimáku broušením bruslí, protože jsem ještě neuměl moc anglicky. Brzy jsem se vypracoval na manažera zimního stadionu, s čímž jsem skončil před dvěma lety. V současnosti mám firmu na výrobu hokejových věcí a spolupracuju s českou firmou Merch#53,“ sděluje českobudějovický rodák svůj hlavní zdroj obživy. „V Adelaide jsem si prošel trénováním všech věkových kategorií. Byl jsem tři roky hlavním trenérem ženského týmu v nejvyšší australské lize. Teď jsem čtyři roky u juniorského nároďáku jako asistent. Pět let už jsem u národního týmu dospělých jako kustod. Zároveň jsem prezidentem ženského klubu v Adelaide. Kromě toho celých šest let hraju za Adelaide nejvyšší australskou soutěž,“ přidává bohatý výčet aktivit.

„Bylo mi hrozně líto reprezentantů Severní Koreje. Oni neměli ani hokejky pro celý tým. Kluci ze čtvrté lajny šli z ledu a předávali je první lajně. To bylo něco neuvěřitelného.“

K tomu všemu bude Rezek nově také reprezentovat Austrálii na nadcházejícím MS divize IIA, která je čtvrtou nejvyšší. „Je to díky tomu, že jsem právě dostal tamní občanství, což je dlouhý proces. Člověk tam musí žít minimálně pět let a z toho mít minimálně dva roky trvalý pobyt,“ říká. Splnit musel ale i další podmínky. „Úspěšně jsem zvládl test z historie Austrálie a čeká mě ještě skládání přísahy u vlajky,“ přibližuje. Zároveň však popírá, že by si tamní občanství dělal primárně kvůli reprezentaci. „Nefunguje to tak, že nám dají jejich občanství, abychom mohli hrát v nároďáku. Většina hráčů včetně mě si ho dělá proto, aby měli život v Austrálii jednodušší, nemuseli se starat o víza a podobně,“ podotýká Josef Rezek.

Australané loni vyhráli MS divize IIB a postoupili do vyšší skupiny, přesto mají i letos vysoké cíle. „Pár dalších kluků dostalo občanství, takže letos jedeme bojovat o medaili, protože náš tým bude velice silný,“ hlásí bývalý nadějný útočník. „Austrálie má plán do roku 2019 postoupit do třetí nejvyšší divize IB a udržet se tam. Postup je určitě v našich silách, těžší bude se tam udržet. Všechny týmy tam už mají profíky. U nás v týmu má každý své zaměstnání.“ Navíc zvládá dlouhá cestování, o volném čase tak nemůže být řeč. „Dvakrát až třikrát ročně létám do Evropy s nároďákama a vždycky je to tři týdny až měsíc. Volného času moc není, ale dokud jsem mladý, tak nepotřebuju volný čas. Toho si užiju dost až budu v důchodu,“ uvědomuje si.

Zajímavé zážitky má především z loňského MS dospělých divize IIB, kde byl v roli kustoda. „Hrálo se v Mexiku a reprezentantů Severní Koreje mi bylo hrozně líto. Oni neměli ani hokejky pro celý tým. Měli dvacet hráčů a asi sedmnáct hokejek, takže když ji někdo zlomil, byl to velký problém. Kluci ze čtvrté lajny šli z ledu a předávali hokejky první lajně… To bylo něco neuvěřitelného. Ke všemu měli velice staré brusle, někteří měli dokonce zlomené nože a normálně s tím hráli. Když jsem jim je brousil a viděl kusy izolačky mezi noži, tak jsem žasnul. Oni v podstatě neměli vybavení proto, aby hráli hokej, a přijeli takto na mistrovství světa. Když nám něco zbylo, ať už to byly izolačky na hokejky i holeně nebo naštípnuté hokejky, tak jsem jim to nosil. Abych řekl pravdu, bylo mi jich líto,“ přináší neobvyklé postřehy.

Foto: Kristina Petrželová

Co se týče rozvoje hokeje u protinožců, atraktivita narůstá. „Zimních stadionů pomalu přibývá. Za šest let co jsem v Austrálii přibylo myslím pět zimáků. Zrovna u nás v Adelaide bychom v červnu měli stavět nový,“ říká. Kromě toho roste popularita tamní nejvyšší soutěže, která kvalitou odpovídá zhruba spodku české 2. ligy. „Na všechny zápasy začíná být vyprodáno. Na české podmínky to samozřejmě nejsou velké návštěvy – v Melbourne chodí běžně 1500 lidí, u nás v Adelaide 500. Navíc se hokej začíná objevovat v televizi – televizní stanice vysílá vždy jedno utkání z každého kola.“ V Austrálii se na všechna utkání musí létat na nemalé vzdálenosti. „Nejkratší let je 50 minut do Melbourne a nejdelší čtyři hodiny do Perthu. Když poletíte čtyři hodiny po Evropě, tak ji přeletíte celou,“ přidává srovnání.

V australské nejvyšší soutěži vydělávají hráči spíše symbolické sumy, o Evropany a další cizince je ale samozřejmě postaráno a mají všechno hrazené. „V Adelaide se platí příspěvky 1500 dolarů za sezonu, ale v těch už je pokryté vše. Hraje se 28 zápasů a naše sezona stojí kolem 200 tisíc dolarů,“ sděluje zajímavá čísla. Co v Austrálii není příliš hokejové, je podnebí. „Teplota na sluníčku se vyšplhá klidně na 50 stupňů. Když na to člověk není zvyklý, tak se cítí furt unaveně. Naopak jsem spokojený v zimě, když je kolem dvanácti patnácti stupňů. Je příjemné, že se člověk nemusí tolik nabalovat,“ říká o hokejově exotickém kontinentu, kde našel druhý domov.

Zároveň se však vrací i do České republiky, v Litoměřicích se už třetím rokem připravuje juniorská reprezentace Austrálie pod jeho dohledem na MS. „Zajímavostí je, že letos čekal jeden hráč už přímo na místě – Lynden Lodge hraje za juniorku Litoměřic,“ doplňuje Rezek. Pravidelně se Australané utkávají s klubem z Rezkova mateřského města, vhodným sparingpartnerem se ukázal být tým HC DDM České Budějovice z krajské ligy juniorů. Zatímco v prvních dvou letech se hrálo v Litoměřicích a oba duely o chlup vyhrál australský výběr, letos se utkání přesunulo na jih Čech. Hrálo se na první ploše Budvar arény a pro malý klub z krajského města to byl velký hokejový svátek, na který dorazila velice solidní návštěva v podobě 250 diváků.

Ti se měli na co dívat. Protinožci na svého soupeře nastoupili odvážně – v polovině zápasu vedli 4:1 a zdálo se, že mají otěže pevně v rukou. Vzápětí však českobudějovické DDM mohutně dotahovalo a Australané už v poslední třetině utkání nemohli. Domácí po strhujícím závěru vyhráli 6:5 a rozhodující gól zařídil minutu před koncem po Forsbergově blafáku Pavel Samohejl, známý z aféry ohledně sázení v juniorské extralize. „Bylo to parádní, moc lidem se nepovede, aby trénovali národní tým jiné země u sebe doma,“ řekl nadšený Rezek po konci zápasu. Svěřenci finského hlavního trenéra Mattiho Luomy a Josefa Rezka se zanedlouho přesunou do Španělska, kde budou na MS juniorů páté nejvyšší divize bojovat o medaili.

A co plánuje Josef Rezek do budoucna? „Zatím nevím, do budoucna ještě tolik nekoukám. Každopádně bych chtěl zůstat u hokeje a živit se buď trenéřinou nebo třeba manažerskou prací. Pokud by časem přišly nabídky například z jiných zemí včetně Česka, tak bych o tom určitě přemýšlel,“ uzavírá.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz