VIDEO: Bolí to, chtěli jsme medaili! říká Růžička. Cítí, že nastal čas pro mladé
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Když se Češi na šampionátu přehoupli přes čtvrtfinále, trenér Růžička vyslovil obavu, aby se neopakoval loňský rok. Jenže nakonec byl scénář hodně podobný. Bohužel. Národní tým nejprve v semifinále podlehl Kanadě, pak nestačil na Američany, kteří si vystříleli bronz poměrem 3:0. Domácí nedali ve dvou duelech ani gól, stejně jako před rokem v Minsku. "Nedokážu si to moc vysvětlit, Jak se nám dařilo proti Finům, teď jsme nedali branku a tudíž nás nemělo co nastartovat," konstatuje Vladimír Růžička.
Elitní výběr skončil podruhé za sebou čtvrtý, což je pořádně trpké umístění. Dřete do posledních sil, doufáte v medaili, jenže nakonec nemáte nic. "A ještě doma... Bolí to! Nevím. Šance jsme měli. Byly otevřené brány, proti Kanadě i Američanům. Myslím si, že hrajeme hodně složitě. Obránci mají od modré vystřelit k brance a my dáváme puky pořád zpět do rohu. Nevím, možná je tam obava, aby netrefili prvního hráče a šel do brejku," přemítá kouč.
Hráče jsem si vybral a věřil jim. Mrzí mě, že nemáme aspoň bronz
Hokejisty srazila koncovka. Jelikož se tak stalo opakovaně, jde o námět k zamyšlení. "V rozhodujícím čtvrtfinále úřadoval Jarda Jágr a pak bylo potřeba, aby dal góly i někdo jiný. To je trošku složitější," souhlasí Růžička. Když se podívá na turnaj z celkového pohledu, nachází některé podstatné body, jež českou reprezentaci provázely. "Skoro ve všech zápasech jsme prohrávali a pak se do nich vraceli, což nás stálo hodně sil. Platí to i o utkání s Finskem. Je to realita, která bolí. Hlavně vůči fanouškům, kteří měli velké očekávání. Cítili jsme obrovskou podporu. Mrzí nás, že se nepodařilo urvat alespoň bronzovou medaili," lituje.
Výkon národního týmu ovlivňovaly herní nepřesnosti. Ale i odcházející síly. "V obranném pásmu bylo vidět, že nám vyjížděli hráči. Dělali jsme chyby, i proti Americe jsme nechali třikrát samotného hráče před brankou a dostali tak první dva góly. Jsou tam hrubky," uznává. Se svěřenci přitom celou dobu poctivě piloval hlavně hru v obranném pásmu. A to nejen na šampionátu, nýbrž i během předchozích přípravných kempů. "Je to trochu s podivem. Myslel jsem si, že máme spíše defenzivní obránce, a přitom jsme tam dělali tolik chyb. Tak to ale je. Hráče jsem si vybral a věřil jim," nekličkuje.
Čtvrtá příčka není úspěchem, ale pochopitelně ani propadákem. Hokejisté odmakali turnaj poctivě a fanouškům dopřáli naději až do konce. Byť to nakonec nevyšlo. "Všechny zápasy nás stojí strašně moc sil, pak se to zlomí. Deset utkání může mít malinký vliv. Jasně, hráči tam nechají všechno, ovšem musíte dát góly. Bez nich to prostě nejde." Růžička ví, že reprezentační výběr bude potřebovat čerstvou krev. Otázka zní, jestli ji jsme schopni najít. A jakou má kvalitu. "Jsem rád, že někteří kluci přijeli. Ale realita je taková, že když se někdo zraní, není moc kam sahat. Zejména práce s obránci bude do budoucna velká," uvědomuje si.
Fanoušci byli neskuteční. Nikdy jsem se s tím nesetkal
Možná poslední velký turnaj sehráli Jan Hejda a Petr Čáslava. "Oba mají nějaký věk, třeba Petr Čáslava toho za nároďák odehrál fakt hodně. Musíme hledat mladší. Pracovali, makali všichni. To ale nestačí k tomu, aby se porazil takový tým jako je Kanada." Trenéři už v průběhu sezony zapojovali hráče jako Kempný, Polášek, Eminger, Mozík, Jeřábek, Pláněk. Svým způsobem tomu i obětovali výsledky. "Na mistrovství světa to nejde, v přátelských utkáních ale chceme mladší kluky obehrát.Musíme! Tak jednoduché to však není. Byl jsem na šampionátu dvacítek. Hrozně rád bych někoho z týmu vzal, ale nevím, jestli na to v 19 letech mají. Myslím na velký hokej," připomíná.
Při debatě o turnaji se kouč nepouští do hodnocení konkrétních hráčů. "Jsem rád, že všichni pracovali a bojovali. Nemůžu říct ani slovo! Jde o to, jak se ve čtrnácti dnech dostane optimální forma. Kolikrát to není ono. Třeba proti Kanadě musel každý makat na 150 procent a mít trochu štěstí, jinak nejdou porazit." Slova uznání má pro Jaromíra Jágra. "Celé mistrovství hrál výborně. Když byl na ledě, tak se vždycky něco dělo. Je to tak. On a plno dalších hráčů má svůj věk. Musíme se koukat po těch mladších. Nedá se nic dělat," říká.
Nebýt Jágra, Češi by se nejspíš nedostali do semifinále. "Zaplaťpánbůh, že to zařídil," reaguje Růžička. Legendární útočník už loni v reprezentaci končil, pak i s ohledem na domácí šampionát záměr přehodnotil. Ale co dál? Je šance, že by byl Jágr ještě někdy k dispozici? "Vždycky záleží na Jardovi. Uvidíme, teď to nemá cenu řešit," dodává. Z Růžičky je teď pochopitelně cítit zklamání. "Bolí to, strašně jsme chtěli medaili," povídá. Až se jednou bude ve vzpomínkách k turnaji vracet, především mu prý naskočí báječné publikum. "Atmosféra byla obrovská! Lidi neskuteční! Po sobotní porážce s Kanadou bylo v kabině cítit obrovské zklamání právě vůči fanouškům. Na hráčích jsem viděl, jak je to bolí. V roce 2004 také lidé fandili, ale teď to bylo velké. Nikdy jsem se s tím nesetkal," uzavírá.
Share on Facebook
