Vrána srovnává cestu do NHL: ve Švédsku se víc bruslí, na farmě střílí!
Loni uspěl v prvním kole draftu NHL, pak podepsal smlouvu s Washingtonem a zvolna se chystal na odchod do zámoří. Ale nakonec bylo všechno jinak. Jakub Vrána strávil většinu ročníku ve švédském Linköpingu, až poté odletěl za Atlantik a s farmou Capitals v Hershey sváděl bitvy play off o Calder Cup. "První sérii jsme zvládli, druhou bohužel ne, což je škoda. Pro mě osobně to každopádně byla parádní zkušenost," hlásí výtečný střelec a bruslař.
Kluby NHL v nižší soutěži mapují připravenost mladých hráčů a také jejich předpoklady hrát brzy elitní soutěž. Podobně jako Vrána šel takhle z Evropy do AHL třeba Švýcar českého původu Kevin Fiala nebo někteří Švédové. Odchovanec pražských Letňan si vedl znamenitě - ve třech duelech základní části nasbíral Vrána pět bodů, za deset startů v Calder Cupu měl na pažbě dvě branky a pět nahrávek.
Přesun do American Hockey League proběhl ve vašem případě hodně rychle. Byl to nezvyk?
"Ani ne. Šel jsem tam na konec sezony, Washington to takhle chtěl. S Linköpingem jsme vypadli z play off a skončila nám sezona, přesunul jsem tedy do Ameriky. Musím říci, že adaptace proběhla bez potíží. Hokej je tam samozřejmě trošku jiný, což vyplývá i z menších rozměrů kluzišť. Ale mně to nijak nevadilo."
Musel jste tam víc bruslit? Hokej je v AHL asi hodně rychlý.
"To je, ale mně připadá, že ve Švédsku bylo třeba bruslit víc. Na druhou stranu se ve švédské lize hraje hodně do defenzivy, vypracovat si tam šanci, to je kolikrát fakt těžké. V AHL se maká s nasazením, na menším ledě můžete střílet v podstatě ze všech pozic. Tohle mi hodně vyhovovalo. Když to přeženu - vypálíte i z zpoza brány a může z toho být gól. Pro střelce je farmářská liga parádní, docela mi seděla. Šancí jsem měl spoustu, předtím ve Švédsku se člověku něco podobného určitě nestane."
Bodů jste nasbíral docela dost. Takže spokojenost?
"Snažil jsem se hrát to svoje. Co umím. Do Hershey jsem přišel na konci základní části, klub už měl jisté play off a nebyl tedy pod takovým tlakem. Což mi možná pomohlo. Naskočil jsem a hrál. Měl jsem za sebou švédské play off a cítil se dobře. V Calder Cupu jsme postoupili do druhého kola, po vyřazení Worcesteru jsme pak prohráli s Hartfordem. Vedli jsme 2:1 na zápasy, ale nestačilo to."
Potvrdil jste si na farmě očekávání, jaký je zámořský hokej?
"Upřímně? Čekal jsem to tvrdší. Hrál se docela hokej, musím říci, že mi to vyhovovalo. Snažil jsem se všechno zvládnout co nejlépe, jednalo se o můj první kontakt s některou americkou soutěží. Mým snem je NHL. Chtěl jsem tedy ukázat, co umím."
Pochválili vás lidé z vedení?
"Říkali mi, že jsou spokojeni, ale nějak podrobně jsme o tom nemluvili."
Příští sezonu už asi strávíte za Atlantikem? Nebo ne?
"Chtěl bych. Pokusím se prosadit do prvního týmu, případně budu hrát farmu. Ale uvidíme. Je možné, že mě Capitals ještě na rok pošlou do Švédska. Záleží na nich. Za sebe říkám, že bych rád byl v organizaci. Přivítal bych to. Teď je po sezoně, vlastně ani ještě nevím, jaké má klub plány ohledně kempů. Jestli pojedu na ten klasický, nebo i na nováčkovský... Brzy bych měl dostat plán letní přípravy, začnu trénovat a všechno směřovat k další sezoně."
Většinu té uplynulé jste strávil ve Švédsku. Jaká byla?
"Hodně jsem hrál, kromě švédské soutěže taky Ligu mistrů. Bylo to přínosné, nastupovali jsme proti evropským soupeřům a měli další těžké zápasy. V SHL jsme skončili po základní části tuším čtvrtí, v play off nás potřetí za sebou zastavila Skelleftea. Chtěli jsme víc, zavládlo určitě zklamání. Já ale hned potom letěl do Hershey."
Na přelomu roku jste se zúčastnil mistrovství světa dvacítek v Torontu. Jak s odstupem hodnotíte vystoupení českého výběru?
"Dostali jsme se do čtvrtfinále a tam hráli se Slováky. V Montrealu to bylo buď, anebo. Chtěli jsme jít dál, bohužel to nevyšlo. Velká škoda. Já bych se mohl dostat i na příští šampionát, ovšem abych řekl pravdu, o tom jsem teď nepřemýšlel. Jasně, každá příležitost hrát za reprezentaci pro mě hodně znamená. Jenže turnaj je daleko. Teď se soustředím na to, abych uspěl v kempu a dostal se do NHL."
V průběhu sezony o vás mluvil také trenér Růžička. Je vám líto, že to zatím nevyšlo s národním týmem dospělých?
"Kdo by nechtěl hrát za nároďák. Tohle si přeje každý hokejista. Každý hráč na to čeká. Musíte mít výkonnost, formu. A také trošku štěstí. S Linköpingem jsme hráli play off, to samé pak v Hershey. Nebyl prostor, aby mě trenér případně vyzkoušel. Ale je jasné, že bych o to v budoucnu moc stál. Národní mužstvo - to je výzva!"
Minulý ročník pro vás skončil 15. května, sehrál jste v něm 86 soutěžních utkání. Už jste si stačil odpočinout?
"Přiletěl jsem předminulý týden a původně si říkal, že dám tak tři neděle úplné volno. Ale já to nevydržím! Týden jsem nic nedělal, pak jsem popadl brusle a šel zase na led. V Letňanech u pana Zavadila chodím bruslit třikrát týdně, dělám i jiné sporty - třeba fotbal. Potřebuju se hýbat, nebaví mě jen tak sedět doma a být v klidu. Brzy se pustím do letní přípravy, kterou bych měl absolvovat podle plánu od kondičního kouče Capitals. Kromě toho si taky musím udělat ještě řidičák, ten chci stihnout co nejdřív."
Share on Facebook
