Vydláždili cestu do finále. Crosby je speciální hráč, smeká Marchand
Foto: Stanislav Souček
Ať už druhé semifinále Světového poháru vyhraje Švédsko, či Tým Evropy, jedno je jasné: Aby mohl dosáhnout na zlato, bude muset vymyslet, jak zastavit skvělý kanadský útok Bergeron – Crosby – Marchand. Právě jeho představení proti sborné dotáhlo javorové listy do finále.
Je fakt, že Kanada mohla mít výhru téměř v kapse už do půlky zápasu. Jenže to by proti ní nesměl stát Sergej Bobrovskij. Ruský gólman od první střely působil skvělým dojmem, tenhle večer z velké části patřil jemu.
„Bob chytal úžasně,“ přiznal kouč Mike Babcock. Před novináři opakoval jedno slovo – trpělivost. Právě tu Kanada nejvíc potřebovala. „Brankáři na celém turnaji jsou skvělí, umí držet zápas hodně dlouho vyrovnaný. V prvním zápase s Ruskem (v přípravě, pozn. red.) nám trvalo až do prodloužení, než jsme to rozhodli,“ připomíná bitvu, v níž Bobrovskij zastavil 45 ze 48 střel. „Takže tentokrát jsme to zvládli trochu rychleji.“
Sborná mohla dlouho pomýšlet na výhru, dlouho se držela o jediný gól pozadu. A počkala si na slabší chvilky soupeře, kterých přece jenom pár přišlo. Kučerov ve 29. a Kuzněcov ve 37. minutě otočili skóre! Kanaďané tak najednou prohrávali, ale psychiku jim to nenahlodalo, vyrovnat stihli přesně za minutu a 12 sekund. Tohle byl klíč k pozdějšímu vítězství.
„Cítili jsme, že hru kontrolujeme, a přesto jsme prohrávali. Ale náš druhý gól byl strašně důležitý. Šli jsme do třetí třetiny za vyrovnaného stavu a věřili, že když budeme takhle pokračovat, dáme další góly,“ pokyvuje Sidney Crosby. V kabině nebylo potřeba moc slov. „Myslím, že každý z nás už si takovými situacemi prošel a ví, že se musí soustředit sám na sebe. Někdy není potřeba říkat nic, a i to stačí, aby se hráči zachovali správně,“ hlásí Brad Marchand.
Právě na jejich útok s Patricem Bergeronem se ten večer koukalo úžasně. Crosby v první třetině načal skóre, když nachytal na hruškách obránce Kulikova. Pak připravil Marchandovi zmiňované vyrovnání na 2:2. A když hned po přestávce nabruslil do pásma, znovu mu přenechal puk a parťák z Bostonu propálil Bobrovského potřetí, od té doby už domácí reprezentace jasně vládla.
„Brad výborně pracuje dopředu i dozadu. Má skvělou rychlost, skvělou střelu. Když vidíte, jak odmaká každé střídání, tak pochopíte, že prakticky z ničeho může vytvořit hodně věcí,“ říká kapitán letošních vítězů Stanley Cupu. Marchand byl nakonec vyhlášen první hvězdou zápasu, Crosby se „vešel“ až za něj. Ale to on byl semifinálovým mozkem číslo jedna.
„Co ho dělá tak dobrým hráčem? Velké zápasy. Umí v nich tým strhnout. A když to zvládne na tak vysoké úrovni, jenom to dokazuje, jak speciálním hráčem Sid je,“ chválí Marchand. Z dítěte zkrátka vyrostl pan kapitán. „Uvědomuje si, jak dobrým hráčem je, stal se trpělivějším. Když se mu nedaří, už ho to nepoloží. Když dostane krosček, nenaštve se a neoplácí. Prostě ví, že úspěch časem přijde,“ vysvětluje Babcock.
I díky téhle dvojce je Kanada znovu ve finále „svého“ turnaje. Za předchozích sedm ročníků Kanadského a posléze Světového poháru tam nikdy nechyběla. Teď zase jenom dokázala, že na velkých turnajích poslední doby dává Rusům na frak. Ve čtvrtfinále olympiády ve Vancouveru je smetla 7:3, Crosby a spol. rozcupovali sbornou i ve finále loňského mistrovství světa v Praze. Nastala vláda jednoho týmu? Je už rivalita pryč?
„Těžko říct. Zápasy Kanady s Ruskem pro mě vždycky byly něčím úžasným, ať na šampionátu juniorů, nebo kdekoli jinde. Nemyslím, že je rivalita pryč. Když se podíváte na jejich tým, mají spoustu talentovaných hráčů, na které se výborně dívá. Vždycky to jsou skvělé zápasy,“ dodává Crosby.
Share on Facebook
