Winter Classic? Neskutečný zážitek, říká Fischer. Doporučí i hráče z AHL
(MONTREAL, od našeho zpravodaje) Coby skaut první reprezentace absolvuje všechny akce sezony, Jiří Fischer ale také dál pracuje pro Detroit a mezi jeho povinnosti patřilo sledování mistrovství světa dvacetiletých. Do Montrealu dorazil až na čtvrtfinále českého výběru s Kanadou. "Předtím jsem byl v Torontu, na Winter Classic při příležitosti výročí sta let NHL i Maple Leafs. Byl to neskutečný zážitek," hlásí.
Někdejší vynikající obránce a mistr světa 2005 se zúčastnil exhibice veteránů Toronta a Detroitu, která proběhla den před hlavním duelem Winter Classic. Jako jediný zástupce českého hokeje. "Bylo to parádní. Skvělé počasí, pár stupínků na nulou. Hrálo se na stadionu, kde jsou doma fotbalisté FC Toronto. Plochu lemovala obrovská stovka, na zápase byli i můj taťka a starší syn. Ten mladší měl bohužel novoroční turnaj," konstatuje.
Tým Detroitu tvořil Draper, z hvězd chyběli jen Yzerman a Fjodorov
Zápasy venku jsou pro účastníky specifické, roli hraje počasí. "V Torontu od jezera hodně fouká, ale na hře se to neprojevilo. Spíš to cítili fanoušci, co seděli výš. Začátek zápasu musel být o něco posunut, protože dost intenzivně svítilo sluníčko." Pro Fischera šlo už o třetí podobnou zkušenost. "První byla při Winter Classic před třemi lety v Detroitu, tam jsme nastoupili na basebalovém stadionu, hlavní tým se tehdy představil na stadionu Michiganské univerzity. Loni jsem sehrál možná nejlepší zápas starých gard, jelikož to bylo v Coloradu. Asi deset stupňů nad nulou, stmívalo se. Navíc jsme nastoupili proti rivalovi, obě organizace nasbíraly v letech 1996 až 2002 pět Stanley Cupů. Odpovídala tomu kritéria, představili se jen hráči, kteří byli tenkrát členy týmů. Za Avalanche třeba Milan Hejduk, jenž krátce předtím ukončil karíéru, Sandis Ozolinš a další nedávní hokejisté," vzpomíná.
Pro Fischera je velkou poctou, že se do týmu dostal. Red Wings disponují mnoha hvězdami, na všechny se pochopitelně nedostane. "Sestavení mužstva měl na starost Kris Draper, který se snažil sehnat co nejvíc ikon, co ještě mohou hrát. Dva bohužel nepřijeli: Steve Yzerman měl povinnosti v Tampě Bay, Sergej Fjodorov zase v CSKA Moskva. Naopak Toronto nasadilo malinko starší mužstvo. Pro mě třeba bylo zážitkem hrát proti Lannymu McDonaldovi, který vedl Síň slávy, pořád má ten svůj knír a stále umí na ledě vystřelit, ačkoli mu je už šedesát let," potvrzuje.
Duel nabídl krásné branky i kuriozity. "Chelios jel do rohu s Domim, najednou mu sundal čepici z hlavy a víceméně ji odhodil do hlediště," povídá Fischer. Draper se zase pustil do potyčky s Garym Robertsem. Zdálo se, že tohle nahrané nebylo. "Určitě ne!" souhlasí vítěz Stanley Cupu 2002. Jeden z nejhezčích momentů nabídl brankář Mike Palmateer. "Bylo to při první penaltě, ty se v utkáních veteránů jezdí místo trestných minut. Palmateer padl na led a Holmströmovi pokus chytil, akorát že si natáhl celou pravou stranu. A zápas pro něj skončil. Ale Potvin i Joseph jsou na tom pořád výborně, zbytek zápasu chytali skvěle."
Coffey bruslí stylově pořád lépe, než 90 procent dnešních hráčů NHL
Odchovanec berounského hokeje potvrzuje, že podobné duely miluje. "Hraju pár zápasů za rok, většinou charitativních. Teď to bylo parádní utkání se skvělými hráči, první dvě obrany Detroitu například tvořili Murphy, Lidström, Chelios a Coffey, který stylově bruslí pořád lépe než 90 procent dnešních kluků v NHL:" Pro českého vyslance vyplývá jasný úkol: "Od Drapera mám dané, že se na tyhle zápasy musím udržovat," směje se. Ani v Torontu nezapomněl na povinnosti, teď se týkaly MS dvacítek. "Po utkání veteránů jsem hned přešel do Air Canada Center, abych viděl utkání Kanady s Amerikou. Druhý den hráli Red Wings proti Maple Leafs venkovní zápas a já pak přejel do Montrealu, kde jsem osobně viděl naše čtvrtfinále s Kanadou."
Podle skauta české reprezentace odvedli junioři slušnou práci. "Kluci makali, bojovali. Před zápasem jsem pozdravil trenéry, Milana Hniličku, Otu Černého, celý štáb. Byla tam zajímavá atmosféra. Na to, že se chystali na čtvrtfinále, byli kluci trošku zbití výsledky. Příprava na šampionát určitě nebyla podle představ, turnaj se vyvíjel tak, že všechny výsledky byly pokaždé o gól - tedy kromě zápasu se Švédskem. Měl jsem z toho pocit, že si hráči snažili hodit všechno za hlavu. A jít do toho s čistou hlavou," povídá. Nakonec uspěl favorit, Jiří Fischer viděl na hře českého výběru nedostatky. Zejména v obraně. "Tam to nebylo v pořádku. Pokud dostanete pět gólů, těžko vyhrajete," dodává.
Nečas hraje v prvním útoku Komety, sezonu má zatím výbornou
Následně chvilku přemýšlí nad dotazem, zda by někoho z dvacítky nyní doporučil trenérovi Jandačovi do první reprezentace. "To uvidíme. Budou Švédské hry, před mistrovstvím světa České hry. Na Euro Hockey Tour připadají převážně hráči, kteří působí v evropských soutěžích. A jak víme, z dvacítky je dost hráčů v Severní Americe. Na beku Hronek se Zbořilem, v útoku Špaček, Chlapík a další. Chytá tu Vladař, Škarek se začíná zapojovat do hokeje na profesionální úrovni doma, čuchnout mu dala Sparta. Pro něj je úžasný úspěch, že chytal čtvrtfinále dvacítek. Na draft jde až za rok, nasbíral obrovské zkušenosti," připomíná.
Elitní výběr dospělých poslední dobou omládl, filozofie nového trenérského štábu je jasná. "Pepa Jandač se snaží propagovat to, aby hráli nejlepší. Když sleduju hráče, mám jasné povely, aby opravdu hráli ti, co si to zaslouží výkonem. Nikoli za zásluhy nebo ve stylu, že možná někdy by to dotyčný mohl hrát. Snahou je, aby se zase vytvořila prestiž jezdit na tyhle turnaje. To je podle mě strašně důležité. Nominaci si každý musí vybojovat. Možná trošku specifický byl Channel One Cup, hodně kluků se tehdy zranilo a přišlo dost omluvenek. Uvidíme, jak to bude vypadat před Švédskými hrami," přemítá.
Věk není výhodou, ale ani překážkou. Mohl by teoreticky naskočit v prvním týmu brněnský Martin Nečas? "Jako kluk jsem se koukal na lajnu Jágr, Reichel, Holík, když hrála v sedmnácti letech proti Calgary Flames. Před ním byli v nároďáku zase Rosol, Kameš, Klíma. Bylo by úžasné, aby se v extralize našel nějaký takhle mladý a produktivní hráč. Klukům bych to jedině přál. Nečas hraje v prvním útoku Komety, sezonu má zatím výbornou," uznává. Utečou dva měsíce a vedení národního týmu bude intenzivně řešit, koho pozvat do přípravy před mistrovstvím světa. Fischer pečlivě sleduje nejen NHL, ale i farmářskou American Hockey League. "Tam je to tak, že když hlavní tým jde v NHL dál než farma, hráči z AHL se připojí do velkého týmu, trénují a jsou k dispozici. Pokud tým NHL skončí a farma dál pokračuje, záleží na rozhodnutí klubu, zda svého hráče pod smlouvu pustí nebo ne. Tenhle případ byl třeba loni Vojtěch Mozík. Takže z našeho pohledu priorita číslo jedna zní: jak daleko jde tým NHL v play off. Potom záleží na posouzení generálních manažerů klubů NHL a AHL," vysvětluje.
Možní kandidáty z AHL? Nosek, Frk, Vrána, Simon, Mazanec a další
Jména kandidátů? V úvahu přicházejí Tomáš Nosek, Dominik Simon, Martin Frk, Marek Mazanec, Vojtěch Mozík, Jakub Vrána, Petr Straka a další. "Pro tyhle hráče je účast v přípravě určitě reálná. Kdo z nich se pak dostane na mistrovství světa, to už záleží na momentální formě, zdraví, souhlasu týmů a hlavně na posouzení trenérů," upozorňuje Fischer. Farmářská soutěž v minulosti reprezentaci skoro nezajímala, ale teď musí. V NHL se totiž počet našinců výrazně snížil. "Stačí si zajít na stránky ligy a vyjet naše hráče. Máme pod třicet, klidně se může stát, že za dva roky bude v NHL dvacet českých hráčů. Ale mistrovství světa je zvláštní, kupříkladu Švédové měli loni nějakých čtyřicet omluvenek." U silné evropské čtyřky se tehdy negativně promítla první nominace na Světový pohár, pro další soupeře měla hlavní akce v Torontu naopak pozitivní efekt. "Soupiska Severní Ameriky do 23 let se uzavírala až po šampionátu, takže dost mladých hráčů přijelo Americe a Kanadě. To samé pak platilo pro země, které na Světovém poháru tvořily Výběr Evropy. Jejich hráči chtěli reprezentovat a také se trošku ukázat. Letos to bude jiné," odhaduje.
Navíc je tady ještě jedno důležité téma, které může rozhodování reprezentačních trenérů ovlivnit. I když před šampionátem 2017 možná ještě ne tak výrazně. Zatím stále není jasné, jestli budou moci na příští olympijské hry profesionálové z NHL. Pokud ano, zůstane všechno při starém. Ale jestli nikoli, národní týmy vytvoří téměř výhradně hráči z evropských klubů. "Musí se to každopádně vzít v potaz. Pokud rozhodnutí NHL a hráčské asociace bude ne, tak je samozřejmě třeba přemýšlet o tom, kdo by připadal v úvahu pro olympiádu. Aby měli hráči o nejvíc mezinárodních zkušeností. Filozofie u národního týmu je ale jasná: brát ty nejlepší, kteří na téhle úrovni pokud možno dokáží vyhrát. Na tom se nic nezmění," uzavírá Jiří Fischer.
Share on Facebook
