Životní góly? O tom sní každý kluk. Ale hlavní je, že vyhráváme, tvrdí Vlach
Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz
Klíčové momenty jsou zpravidla na hlavních hvězdách, ale ve finále play off často zasvítí šťastná hvězda i někomu, u něhož byste to to nečekali. V kádru Bílých Tygrů budiž důkazem Jaroslav Vlach. Důrazný útočník hrál úvodní dva duely semifinále proti Mladé Boleslavi, pak naskočil až ve čtvrtém finále. A hned se proti Spartě trefil, totéž se mu povedlo i v celkově pátém zápase série. "Jsou to životní góly. O něčem podobném sní každý kluk," hlásí nadšeně.
Vlach je bojovníkem čtvrté formace, bez podobných typů hráčů se neobejde žádný tým šampiónů. Někdejší juniorský reprezentant, jenž loni v létě absolvoval jihlavský kemp reprezentace dospělých, rozdává rány, bojuje. Nemá problém zapojit se do potyčky a chránit parťáky z týmů. Ve finále ale ukazuje, že dokáže pomoci i důležitými brankami. "Jsem za to moc rád, ale nedělal bych z toho vědu. Hlavní je, že vyhráváme," říká skromně.
Liberecká ofenzivní letka - to jsou především Řepík, Radivojevič, Birner, Bakoš, Krenželok a další hvězdy. Ovšem Bílí Tygři mají k dispozici také srdcaře, kteří sice nenasbírali tolik kanadských bodů, ale pro tým makají do roztrhání těla. Vlach teď střílí důležité branky, přitom do série proti Spartě naskakoval jak do rozjetého rychlíku. "Je to finále, takže určitě to nebylo jednoduché. V Praze mi pomohli suprově kluci, odehráli jsme výborné utkání. To se pak chytá tempo úplně jinak," vrací se k celkově čtvrtému klání na ledě O2 areny.
Právě tam Severočeši ukázali, čeho jsou schopni. Předvedli výborný výkon, v pátek na domácím ledě pak znovu uspěli. Výhra 4:3 je posouvá na dostřel zlatého cíle. "Ten zápas podle mě rozhodla naše větší vůle. Urputnost. Na konci jsme měli štěstí, když Sparta neproměnila trestné střílení. Ale štěstí měl během zápasu i soupeř, dali takové slepené góly - pro nás trošku smolné," komentuje minulé střetnutí.
Vlach v něm měl jednu z hlavních rolí, při vlastním oslabení totiž dokázal skórovat - Bílí Tygři v tu chvíli vedli 3:2. "Trenér po nás chce, že pokud je troška času, abychom i ve čtyřech klidně zaútočili. Mě tam bezvadně našel Tomáš Mojžíš a já zkusil fakt jen vystřelit. Spadlo to tam." Mohlo jít o vítěznou akci, nicméně nestalo se. "Samozřejmě mě nemrzelo, že ten můj gól nebyl rozhodující. Hlavní je vždycky vítězství. Já hned v dalším střídání dostal při oslabení góla, to mě rychle poslalo na zem," oklepe se.
Kdyby se série vyvíjela jinak, dost možná by se Vlach ani do hry nedostal. Ovšem Liberec nezvládl třetí pražské finále, disciplinární tresty nakoupili Vampola s Lakatošem, takže přišla chvíle jednoho z odchovanců klubu. Vlach tvoří trio dříčů s Jonákem a Špačkem. "Naše čtvrtá lajna má za úkol hrát hlavně jednoduše. Brát sílu soupeři, dohrávat ho. Jsme čtvrtý útok, všichni se snažíme nic nevymýšlet. A hru si nijak nekomplikovat," říká útočník, který v roce 2010 startoval na šampionátu osmnáctek a dvě sezony oblékal dres kanadského juniorského týmu Prince George Cougars.
Teď společně s partou Bílých Tygrů šilhá po největším úspěchu kariéry. Titul je blízko, svěřenci trenérů Pešána a Čermáka nicméně vědí, že je ještě čeká pořádná šichta. "Do Prahy se nám díky pátečnímu vítězství jede lépe. Jsme krůček od čtvrtého vyhraného zápasu, horší by samozřejmě bylo, kdyby teď vedla Sparta. Ale nijak na to nemyslíme. Nastoupíme se stejnou taktikou, s tím, že budeme hrát naši hru. Doufám, že to dneska zvládneme," přeje si závěrem.
Share on Facebook
