Agresivní, riskantní i logický tah Tkachukem. Proč Florida obětovala jmění
Foto: nhl.com
Manévr, co připomíná lov velkých kočkovitých šelem. Kurážný, vypočítaný, přesto s nezanedbatelnou mírou rizika. Panteři zkrátka dostáli při výměně Matthewa Tkachuka své DNA, jež dokonale zosobňuje nejen získaná americká superhvězda, ale také generální manažer Bill Zito.
Zito se toho nebojí.
Když mrknete, jak utrácel při přestupové uzávěrce a teď za Tkachuka, ta podívaná vás ohromí. Možná zalapáte po dechu.
Věren vizi, že Panthers chtějí vyhrát Stanley Cup v nejbližší budoucnosti, toho někdejší hráčský agent obětoval skutečně mnoho.
A nebál se ani pustit o dům dál muže, který skončil pátý v hlasování o Hartovu trofej a stal se nejlepším nahrávačem NHL (úsměvnou shodou okolností je, že Jonathan Huberdeau nastřádal stejně bodů, tedy 115, jako Johnny Gaudreau).
Tady je slíbený seznam, co koluje po sociálních sítích jako výsměch Zitovi:
Za Tkachuka, dvacet zápasů v podání Claudea Girouxe a Bena Chiarota vyměnila Florida:
Huberdeaua,
MacKenzieho Weegara,
hráče draftovaného v TOP 10 (Owena Tippetta),
1. kolo draftu v roce 2023,
1. a 3. kolo draftu v roce 2024,
1. kolo v draftu 2025
a dva mladé, talentované hráče.
Ano, takhle vypsáno a shrnuto to působí brutálně. Ale je potřeba tento floridský účet za posily rozdělit. Při přestupové uzávěrce se Zito choval jako někdo, kdo chce maximalizovat šance fantasticky hrajícího mančaftu na zisk stříbrného poháru. A ulovil mimo jiné i nejlepšího dostupného hráče (Girouxe), mnozí v tu chvíli Panterům tleskali.
Cats tehdy vyslali jasný signál: jdeme si pro hokejový grál, hrajeme all-in, letos je to náš rok. To, že nakonec ztroskotali na svém největším rivalovi, je věc druhá. Po bitvě je každý generál(-ní manažer).
Foto: nhl.com
A co ten čerstvý Tkachukův příchod?
Ano, cena za borce, co disponuje výjimečným mixem předností a je v ideálním věku, vypadá enormně. Huberdeau, Weegar, podmínečná volba v první rundě, navrch Cole Schwindt.
Ale Zito tímto obchodem sledoval vícero cílů, které působí logicky, byť mohly být dosaženy úspornější cestou. Velmi to připomíná loňský rok a přestup Anthonyho Manthy k washingtonským Capitals.
Zito zaprvé samozřejmě vehementně stál o syna legendárního powerforwarda Keitha, v němž – jak upozornil respektovaný web The Athletic – analytické modely vidí osmého nejužitečnějšího, nejpřínosnějšího plejera v celé soutěži. Za Nathanem MacKinnonem, Mikko Rantanenem, Bradem Marchandem, Mitchem Marnerem, Calem Makarem, Connorem McDavidem a Austonem Matthewsem.
Elitní společnost, viďte?
Floridský GM také řešil pozici Panterů vůči platovému stropu. Pro příští sezonu i ty další. A bezesporu ji Tkachukovým příchodem a následným podpisem zlepšil a stabilizoval. Podobně jako loni Brian MacLellan. Přívětivější situace mu uvolní a otevře různé varianty pro další budování kádru. Což je něco, na co Mastercard nestačí.
Další odškrtnutou fajfkou na Zitově listě jsou nové smlouvy pro Weegara s Huberdeauem (ty současné končí v létě 2023). Už je totiž nemusí řešit. S velkou pravděpodobností si nemohl dovolit oba dva podepsat. Byl to takřka nemožný úkol a musel by kvůli němu činit velké kompromisy a udělat řezy kádrem, které pro něj byly nejspíš nepřijatelné.
Roli mohl sehrát i fakt, že Huberdeau letos na rozdíl od Tkachuka zklamal v play off. A jistě ji sehrál věkový rozdíl obou es (pět let).
To vše dává logiku, co říkáte?
A pak jsou tu ještě věci, které nevíme. Je klidně možné, že Huberdeau a Weegar o setrvání na Floridě ani nestáli. Nebo třeba jeden z nich. A tím Zitovi razantní krok ulehčili. Ale to už se pohybujeme mimo mantinely ověřitelných informací, na poli čirých spekulací.
I když si předcházející odstavec odmyslíte, je Zitův tah Tkachukem obhajitelný a pochopitelný. To ovšem neznamená, že jde zároveň o nezpochybnitelné řešení, které nejde kritizovat. Zito byl agresivní a riskuje.
Dobře ví, že se vydal na tenký led. Zcela podle horáčkovského kréda Svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč je toho názoru, že úspěch v NHL takové kurážné a hazardní manévry vyžaduje. V obrovsky konkurenčním prostředí chce být šelmou, ne lovnou zvěří. A to je přístup, který je vlastní i přímočarému majiteli floridského klubu Vincentu Violovi.
Byť stojí i ztrátu nejproduktivnějšího muže a oblíbence tribun v osobě Huberdeaua. Může vám to být sympatické a také nemusí, Zito každopádně není blázen, chorý člověk či zhulenec, jak si o sobě může na sociálních sítích přečíst.
Foto: nhl.com
Share on Facebook
